„Nadané děti bývají intelektově, osobnostně i citově nadprůměrné. S tím jsou spojené problémy, které neinformovaná veřejnost nevidí a nechápe. Nepochopené děti se často dostávají do depresí, které někdy mohou mít i fatální důsledky,“ tvrdí předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková.
Zmínila případ dívky předškolního věku, která se chtěla učit a program ve školce ji nebavil. Paní učitelka po ní přesto chtěla, aby se chovala jako normální děti. Dívka poslechla, jenže po příchodu domů měla záchvaty pláče a bolelo ji břicho. Dívka nakonec podstoupila psychologické vyšetření, které ukázalo, že je mimořádně inteligentní. Přeskočila školku, začala chodit do školy, a potíže zmizely.
„Sama jsem se setkala s maminkou, jejíž nadané, složité a pro školu bezproblémové dítě, bohužel spáchalo sebevraždu. Nadané děti jsou často introvertní, nedají najevo, co se v nich odehrává, navíc si to nechtějí rozházet se spolužáky, chtějí vypadat jako ostatní. Je proto potřeba s nimi umět pracovat a podporovat je. Pokud to neuděláme, mohou se zhroutit,“ sdělila Vondráková na úterní konferenci Fenomén nadaných dětí, kterou pořádala organizace EDUkační LABoratoř.
Co se podle zákona rozumí pod pojmem nadaný žák?
|
Správně by se učitelé, pokud si myslí, že ve třídě mají výjimečně nadané dítě, měli obrátit na rodiče, kteří by poté s dítětem měli zajít do školského poradenského zařízení. Jenže řada učitelů nepozná, že je žák nadaný, domnívají se, že mají jen rychlejší vývoj. Nebo se na rodiče obrátí, a ti to nechtějí řešit.
Proto se spoustu nadaných dětí nedaří v českém školství odhalit. V každém ročníku populace má být podle odborníků zhruba 10-15 % nadaných a 2 % mimořádně nadaných dětí (podle Gaussovy křivky rozložení IQ v populaci). Jenže čísla hovoří jinak.
K 30. září loňského roku základní školy evidovaly 1881 nadaných, z toho 1116 mimořádně nadaných dětí, což je pouze 0,20 % ze všech 922 900 žáků základních škol. Mateřské školy evidovaly jen 51 nadaných dětí, z toho 14 s mimořádným nadáním.
„Zdá se to málo, protože dojít do školského poradenského zařízení a nadání si nechat potvrdit udělá jen málo zákonných zástupců, někdy se chybně domnívají, že se jedná pouze o zrychlený vývoj dítěte, a ne nadání,“ vysvětlila Ivana Blažková, vedoucí týmu zabývajícího se na ministerstvu školství dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.
Nejdůležitější podle Blažkové je, aby učitelé nepodcenili základní diagnostiku dítěte a doporučili rodičům, aby navštívili školská poradenská zařízení, kde určí stupně či oblasti nadání a stanoví nejvhodnější vzdělávací strukturu či nabídnou vhodnou mimoškolní aktivitu.
S ignorováním talentů ztrácí i společnost
K tomu, aby se výjimečně nadané děti mohly rozvíjet, jsou ale také zapotřebí finance. Jenže z peněz určených pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami dává stát na podporu nadaných žáků pouze 0,23 procenta (5,2 milionů z 2,3 miliard).
Jak poznat nadané dítě. Umí se vyjadřovat a má netradiční zájmy |
Ministerstvo školství proto pracuje na novele vyhlášky o společném vzdělávání dětí ve školách, kterou chystá do konce letošního roku. Větší podpory by se pak nadané děti mohly dočkat od září příštího roku.
„Vláda si musí uvědomit, že nadané děti znamenají přísun pro celý stát, a že je důležité je rozvíjet. S ignorováním talentů ztrácí i společnost,“ dodala Vondráková.
Čeští učitelé si nevěří. Jak si budou věřit jejich žáci?
Podle zjištění České školní inspekce (ČŠI) český vzdělávací systém zatím neumožňuje využít potenciál každého dítěte.
Fotogalerie |
„Neumíme se například zaměřit na to, abychom dokázali podpořit děti, které mají znevýhodnění způsobená domácím zázemím. Nadané děti se nerodí jen v rodině lékařů a právníků. Učitelé si navíc často netroufají na podporu nadaných dětí, protože sebedůvěra českých učitelů je v porovnání se zahraničím nízká,“ sdělila Dana Pražáková z ČŠI.
„A když si učitelé nevěří, jak si pak mají věřit jejich žáci?“ dodala.
Sebedůvěru by učitelům měli dodávat ředitelé škol. Jenže z řady zjištění ČŠI vyplývá, že ti místo pedagogického vedení učitelů věnují spoustu času legislativě, financím, byrokracii a na ostatní činnosti jim nezbývá čas.
Výuka na míru
Fakultní základní škola Hálkova v Olomouci má s nadanými dětmi již dvanáctiletou zkušenost. Už v roce 2006 pro ně nechala zřídit samostatnou učebnu. Dětem se snaží vymýšlet výuku na míru tak, aby byly zohledněny jejich potřeby, rozšiřují jim učivo nad rámec klasických školních osnov.
„Vymysleli jsme pro ně inovativní školní vzdělávací program, který má posíleny výstupy v určitých oblastech. Hodně spolupracujeme s olomouckou psychologickou poradnou,“ sdělila učitelka školy Lenka Baše.
Podle ní není potřeba, aby učitel nadaných žáků byl sám výjimečně nadaný. Musí ovšem mít hluboké znalosti, schopnost je umět předat, zaujmout žáky, mít odhodlání je vzdělávat, chápat, že frontální výuka nemá na všechny děti stejný dopad.
„U dětí rozvíjíme především paměťové schopnosti, flexibilitu myšlení, tvorbu myšlenkových vazeb a map, podporujeme neustálé aktivity a motivujeme děti k aktivitě, diskutujeme s nimi, vedeme je k samostatnosti, spolupráci, odpovědnosti,“ uvedla Haše.
Tamní učitelé k tomu využívají inovativní metody a formy poznávání, jako je například heuristická metoda, kdy vedou děti k tomu, aby se radovaly, když se jim něco povede, když něco objeví a podobně. Dále využívají techniky kritického myšlení, integrační aktivity, diskusi, brainstormingové techniky, deskové hry ve výuce, skupinovou i individuální práci, s dětmi bádají a experimentují, poskytují okamžitou zpětnou vazbu. Ostatně tyto techniky splňují kritéria úspěšné třídy i podle zjištění České školní inspekce.
