Den 265. Příznaky: bolesti hlavy, bolesti břicha, neustálá bolest v krku, zhoršené vidění, vyrážka na obličeji. To jsou některé z příznaků, kterými trpí Isabelle, šestiletá dívka z Británie. Její příběh, stejně jako příběhy několika dalších dětí, je vyvěšen na stránkách organizace Long Covid Kids, která sdružuje rodiny s dětmi s long covidem.
Dlouhodobé potíže po covidu nejsou podle zahraničních studií ničím výjimečným. Začalo se jim mezi pacienty říkat „long covid“ neboli dlouhý covid. Že je svět podcenil, prohlásila na konci února Světová zdravotnická organizace (WHO).
Problémy po covidu se netýkají jen dospělých, ale i dětí. Pravděpodobnost je sice menší, ale jak nedávno upozornila Iniciativa Sníh, podle britského statistického úřadu je prevalence (počet pacientů s daným onemocněným v jednom čase, pozn. red.) long covidu u mladších dětí do 11 let 12,9 procent, u dospívajících dětí od 12 do 16 je to pak 14,5 procenta a 17,1 procent u mladých ve věku 17 do 24 let. Komplikace u nich přetrvávaly alespoň 5 týdnů po nemoci. „Tedy alespoň jedno z osmi dětí pozitivně testovaných na covid-19 včetně těch s mírným průběhem uvedlo komplikace přetrvávající alespoň 5 týdnů poté,“ uvádí iniciativa.
„Následky prodělaného onemocnění covid označované jako long covid se pochopitelně týkají i dětí. Stejně jako samotné onemocnění covid-19 je i postcovidový syndrom v naší praxi novinkou. Proto se informace o něm stále vyvíjejí. Stále se upřesňuje diagnostika a hodnocení stavu v závislosti na rostoucí klinické zkušenosti lékařů po celém světě s touto nemocí,” uvedl Zdeněk Zíma, místopředseda Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Chybí data
V praxi se podle svých slov již setkal s dětmi, u kterých tuto diagnózu zvažoval. Samotné určení, zda dítě trpí následky covidu, ovšem podle něj není tak jednoduché.
„Diagnostiku nám komplikují chybějící data o prodělaném onemocnění u dětí, které z nějakého důvodu unikly trasování, přestože nemoc prodělaly. Dalším faktorem je doba trvání obtíží. Pro diagnózu long covid je totiž třeba, aby obtíže trvaly alespoň 3 měsíce, a to velmi zúží řady případných kandidátů této diagnózy,” poznamenal s tím, že takové kritérium pak snižuje počet nemocných na minimum a průměrný dětský praktik by takové pacienty “spočítal na prstech jedné ruky”.
Long covid V Česku i v zahraničí vzniká již řada iniciativ na pomoc těmto pacientům. U nás dopady covidu sledují třeba lékaři z České pneumologické a ftizeologické společnosti, vznikají také postcovidová centra. Ještě dál jdou v zahraničí. Třeba u sousedů na Slovensku: určit, zda má jít pacient s „ long covidem“ k lékaři, tam pomáhá platforma s názvem Covid Helper, kterou doporučuje i tamní ministerstvo zdravotnictví. Co se týče následků covidu u dětí, studií a iniciativ je o něco méně. Přesto ale vznikají, ato i v České republice. Podle Zímy u nás běží hned několik studií. Jejich výsledky však budou nejdříve na konci tohoto roku. |
„Přesto situace není pro praktické dětské lékaře zcela neznámá, protože v naší praxi se pravidelně setkáváme s dlouhou rekonvalescencí po tradičních virových infekcích u dětí,” dodal.
Co se tedy u dětí nejčastěji projevuje za následky po covidu? Jak upozornila Iniciativa Sníh, mezi nejčastější ze zkoumaných přetrvávajících příznaků patří bolest hlavy, únava, kašel, ztráta chuti nebo čichu a bolesti svalů. Tím ovšem výčet nekončí. Děti mohou trpět horečkami, dušností, bolestmi břicha či průjmem.
„Nejčastější obtíží dětí je bolest hlavy a únava, poruchy spánku, bolest svalů a kloubů. Méně často pak bolesti bříška nebo prchavé vyrážky. Ze zahraniční literatury víme i o dalších popisovaných potížích, které jsme však zatím nezaregistrovali,” dodal Zíma.
Iniciativa Sníh v tomto ohledu upozorňuje, že je potřeba znát rizika covidu pro děti s ohledem na jejich vzdělávání a “nastavení opatření ve školách”.
Následky až 8 měsíců poté
Následky po nemoci covid-19 mohou podle odborníků vzniknout bez závislosti na tíži průběhu nemoci nebo věku pacienta. U dospívajících lze však jistě očekávat následky po nemoci častěji než u menších dětí. Také u alergiků se zdá být vyšší riziko postcovidového syndromu. Dopředu však lékaři nedokážou spolehlivě odhadnout, zda se následky covidu u někoho projeví, či nikoliv.
„Již od prvních měsíců po vzplanutí pandemie covid-19 víme, že nemocní procházejí po nemoci různě dlouhou rekonvalescencí s různou intenzitou a závažností obtíží. Na takový průběh jsme zvyklí i z jiných virových nemocí, například u infekční mononukleózy. U nemoci covid-19 teprve sbíráme zkušenosti, ale délku rekonvalescence, respektive trvání postcovidového syndromu, nemůžeme s jistotou omezit nějakým konkrétním časovým údajem. Ze samotné definice syndromu by měly potíže trvat nejméně 12 týdnů,” uvedl Zíma.
Covid a duševní zdraví. Lidé s psychickými problémy patří do rizikové skupiny |
Podle různých studií pak má většina případů následky v rozmezí 6 až 8 měsíců. „Popisované obtíže však zahrnují i poruchy soustředění, poruchy čichu a chuti, jejichž hodnocení a porovnání se stavem před nemocí pochopitelně není snadné a může být zatíženo subjektivním posouzením,” dodal.
Přestože děti nepatří mezi méně ohroženou skupinu obyvatel koronavirem, nemoc se jim nevyhýbá. V porovnání s dospělými podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí má většina dětí pouze mírné příznaky, nebo vůbec žádné. Existují však případy, kdy děti mají velmi těžký průběh nemoci, který vyžaduje i hospitalizaci. Ve velmi vzácných případech mohou i zemřít.
Postcovidová centra
Jisté je, že dlouhodobé důsledky covidu jsou něco, co bude v následujících měsících trápit nejednoho lékaře. V Česku vzniklo několik postcovidových center, ty se ovšem soustředí zejména na dospělé.
„Případů dlouhotrvajících následků onemocnění covid-19 je u dětských pacientů zaznamenáno skutečně minimum, doposud nejsou v centrech nijak speciálně sledovány či evidovány. Obecně se dá říci, že dětští pacienti zvládají covid-19 daleko lépe než dospělí. Na rozdíl od syndromu PIMS, který naopak sledován je, tedy postcovidové syndromy u dětí zatím nemají žádné statistické vyjádření,“ poznamenal mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.
Odborníci uvádí, že může pomoci i očkování. Na začátku června se otevřela vakcinace pro skupinu 16 až 29 let. Premiér Andrej Babiš uvedl, že pro skupinu od 12 do 15 let by se měla registrace k očkování otevřít 1. července. Do očkovacích center, kde mimo jiné bude muset být přítomen pediatr, děti budou muset doprovodit zákonní zástupci, nejčastěji tedy rodiče.
Od července se mohou registrovat k očkování i děti od 12 let, oznámil Babiš |
V případě, že mají rodiče podezření, že jejich dítě trpí důsledky covidu, měli by se obrátit na lékaře. „V kontextu nejčastějších obtíží lze obecně rodičům doporučit, aby děti měly pravidelný a správný režim, s dostatkem spánku. Jako prevenci je možné také doporučit pravidelné rekreační sportovní aktivity, zejména spojené s pobytem v přírodě. Pokud má dítě nějaké obtíže, trvající delší dobu, nebo značně omezující běžný režim dítěte, je určitě vhodné konzultovat obtíže s praktickým dětským lékařem,” doplnil Zíma.
