I přes velké množství studií však lékaři zatím nejsou schopni určit, proč covid-19 u některých pacientů zanechá trvalé následky a u jiných nikoliv.
„Pořád je potřeba, aby se lidi chránili, protože nevíme, jaké následky se u nemocných můžou projevit později. Po odeznění pandemie můžeme mít významnou část populace, jež bude chronickými pacienty. Nešířil bych rozhodně paniku, že každý, kdo prodělal covid, bude mít kardiomyopatii. Každopádně je lepší covid-19 neprodělat,“ tvrdí lékař a náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo.
1. Plíce
Nákaza covidem-19 má nejčastěji dlouhodobé účinky na plicích, shodují se vědecké studie z celého světa. Podle lékařů z Fakultní nemocnice v Hradci Králové má až 40 procent lidí, kteří prodělali koronavirus, čtvrt roku po vyléčení poškozené plíce. Téměř polovina nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává potíže s dýcháním nebo bolest na hrudníku.
Vážnější následky mají lidé, kteří měli těžší průběh onemocnění. „Pacienti se závažným postižením plic způsobeným koronavirem mohou mít i chronické následky ve formě jizevnatých změn v plicích a přetrvávající dýchavičnosti,“ potvrdila předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková v minulosti pro MF DNES.
K podobným výsledkům jako lékaři z Česka dospěli i autoři některých zahraničních studií, například v bývalém italském epicentru epidemie Bergamu. Ze 750 vyšetřených pacientů, kteří onemocněli covidem v březnu a v dubnu, jich asi 30 procent stále má jizvy na plicích a problémy s dýcháním.
2. Srdce
Koronavirus zanechává následky i na srdci, zjistili němečtí vědci z univerzitní kliniky ve Frankfurtu nad Mohanem. Poškození srdce přitom odhalili i u pacientů, kteří s covidem-19 nebyli hospitalizováni a měli pouze lehký průběh nemoci. Zda je poškození dočasné nebo trvalé, zatím výzkumníci netuší.
Lidé vyléčení z covidu-19 mají i po měsících poškozené plíce, ukázala studie |
Vědci zkoumali výsledky magnetické rezonance srdce u stovky pacientů, kteří v minulosti prodělali nákazu koronavirem. Při porovnání s výsledky lidí, kteří nemoc neměli, odhalili strukturální změny na srdci a také následky, které se objevují po infarktu a známky zánětu srdečního svalu.
Jednalo se přitom o poměrně zdravé pacienty, kteří nákazu prodělali letos na jaře. V průměru jim bylo 49 let. Nikdo z nich si předtím žádných problémů se srdcem vědom nebyl.
Podle serveru Statnews.com výsledky naznačují, že u mnoha pacientů může být koronavirus předzvěstí srdečního selhání, při kterém dochází k narušení čerpací funkce srdce. Je však ještě příliš brzy na to určit, zda pacienti mají srdce poškozené dočasně nebo trvale.
3. Mozek
Někteří lidé, kteří prodělali covid-19, mají neurologické problémy. Nákaza tedy nějakým způsobem dokáže ovlivnit i mozek. Lékaři však zatím netuší, jak konkrétně.
Neurologickým následkům nákazy se podrobně věnovali vědci z Velké Británie, kteří zkoumali čtyři desítky pacientů s těmito potížemi. Účastníkům studie bylo mezi 16 a 85 lety a po prodělání nákazy se u nich vyskytly potíže, jako jsou delirium a psychóza, ale i mrtvice nebo poruchy periferních nervů rukou či nohou. Obzvlášť vážný pak byl stav devíti pacientů, kterým diagnostikovali vzácnou autoimunitní chorobu zvanou akutní diseminovaná encefalomyelitida (ADEM).
Poškození nervů, mrtvice. Koronavirus může ničit mozek i lidem bez příznaků |
Ta poškozuje bílou mozkovou hmotu a v nejzazším případě může vést k problémům s chůzí i k selhání životních funkcí. ADEM se přitom téměř bez výjimky vyskytuje pouze v dětském věku po prodělané infekci, například po spalničkách.
Někteří další pacienti onemocněli zánětem mozku či Guillainovým–Barrého syndromem. I ten je autoimunitní poruchou, kdy tělo napadá samo sebe. Italští lékaři zase u části pacientů po vyléčení z covidu pozorovali ztrátu krátkodobé paměti. Odborníci proto upozorňují, že je potřeba další výzkum příčin a možné léčby neurologických následků, které s sebou koronavirus může nést.
4. Celková únava
Více než polovina lidí, kteří se vyléčili z covidu-19, trpí podle irských vědců přetrvávající extrémní únavou. Ta vyléčené trápí bez ohledu na jejich průběh onemocnění.
Irští vědci sledovali 128 pacientů, kteří byli kvůli nákaze hospitalizovaní v nemocnici. Až 52 procent z nich hlásilo únavu, kterou pociťovali i deset týdnů po uzdravení. Nezáleželo přitom, zda měli lehký, středně těžký či těžký průběh onemocnění. Vědci zjistili, že průběh nemoci nemá pro riziko pozdějšího vzniku nebo přetrvání únavy žádný význam.
5. Deprese
Kvůli covidu-19 se také zvýšil počet lidí, kteří trpí poruchami nálad, depresemi či úzkostí. Byť se nejedná o přímý důsledek nákazy koronavirem, následky depresí způsobené epidemií a negativní náladou ve společnosti mohou být tragické.
Studie o vlivu koronaviru prokázala zvýšení rizika vzniku depresí a sebevražd |
Už na jaře odborníci trend psychických potíží zaznamenávali na přetížených linkách důvěry či první psychické pomoci. Nárůst telefonátů se pohyboval v desítkách procent. Spojitost depresí s koronavirem potvrdila i květnová studie Národního ústavu duševního zdraví.
„Při srovnání splňovalo podstatně více lidí kritéria pro přítomnost alespoň jednoho aktuálního duševního onemocnění. Prevalence (podíl nemocných ve sledované populaci, pozn. red.) stoupla z dvaceti na třicet procent,“ shrnul Petr Winkler, jeden z autorů studie.
Až trojnásobně se zvýšilo riziko sebevraždy, podobný nárůst byl také u deprese. O něco méně, jedenapůlkrát, narostl počet lidí s úzkostnou poruchou. „Výsledky poukazují na značný nárůst v proporci osob, které splňují diagnostická kritéria pro aktuální duševní onemocnění. Rozdíly jsou natolik velké, že je nelze přisoudit běžným sezonním výkyvům,“ vysvětlil Winkler.
