Dominik K. prodělal covid-19 v na přelomu října a listopadu. Nemoc zastihla mladého studenta techniky nečekaně. „S přítelkyní jsme šli tehdy na testy. Nemyslel jsem si, že bych mohl být pozitivní, spíše jsem si myslel, že to bude přítelkyně,“ popsal Dominik své zkušenosti. Testy nakonec odhalily nákazu koronavirem u něj.
Jeho nemoc však měla pouze mírný průběh, Dominik se cítil maximálně jen unavený. Zásadní změna však přišla až poté, co u něj nemoc odezněla. „Začal jsem náhle pociťovat návaly smutku. Vracel jsem se třeba z návštěvy rodiny a bylo mi strašně smutno,“ popisuje Dominik svoje náhlé stavy. Začal u sebe pozorovat mírné deprese, přitom ještě před nákazou u něj nic takového nebylo.
U jednoho z pěti pacientů se vyvinula duševní choroba
Na zhoršení psychického stavu lidí může mít vliv situace kolem pandemie, ale také nemoc covid-19. Ta totiž podle nedávné studie, kterou výzkumníci právě z Oxfordské univerzity a NIHR Centra zdravotnického biomedicínského výzkumu v Oxfordu publikovali v lékařském časopise The Lancet Psychiatry ukazuje, že ti, kteří překonají nákazu koronavirem, jsou vystaveni vyššími riziku rozvoje duševní choroby. Vědci analyzovali zdravotní záznamy 69 milionů lidí v USA zahrnující přes 62 tisíc případů covidu-19.
Během tří měsíců po pozitivním testu u dvaceti procent uzdravených zaznamenali poprvé výskyt diagnózy sledovaných psychických nemocí. Jde přibližně o dvakrát vyšší pravděpodobnost, než jaká byla ve stejném období u jiných skupin pacientů. Vědci covid-19 porovnávali s dalšími šesti různými nemocemi, a to s chřipkou, kožní infekcí, jinými infekcemi dýchacích cest, žlučovými kameny, zlomeninou větší kosti a močovými kameny.
Počet depresí vzrostl třikrát, epidemie ukázala nedostatky psychiatrické péče |
Nemoci, které se u pacientů po koronaviru objevily, byly podobné jako u Dominika. Lidé bojovali s úzkostí, nespavostí či depresí. Podle Pavla Mohra, předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP a primáře kliniky Národního ústavu duševního zdraví ovšem výsledky studie moc překvapující nejsou. Delirium, úzkost, deprese, manické příznaky, poruchy paměti a nespavost byly podle něj totiž rovněž v minulosti popisovány i po jiných koronavirových infekcích, jako je například SARS.
Nespavost, pocity úzkosti a stavy deprese mohou podle něj být jednak psychologickým následkem a reakcí na nové, potenciálně život ohrožující onemocnění a jednak to mohou být dosud ne zcela objasněné mechanismy, kdy infekce zasahuje přímo mozek a nervovou soustavu.
Lidé s duševním onemocněním jsou rizikovou skupinou
Výzkumníci rovněž zjistili, že lidé, u nichž se již dříve vyskytovalo některé z duševních onemocnění, měli o 65 procent vyšší pravděpodobnost diagnózy covidem-19 než ostatní. A to i po zahrnutí dosud známých rizikových faktorů, jako je věk nebo fyzický stav člověka. To potvrzuje i Mohr, podle nějž lidé s duševním onemocněním patří mezi nejohroženější skupiny obyvatel.
Důvod však není zcela jasný, faktorů může být více. „Může to být větší zranitelnost mozku, u mnoha duševních poruch jsou významně zvýšené prozánětlivé faktory,“ popsal Mohr.
Roli může hrát také to, že lidé s duševním onemocněním jsou méně ochotni nebo schopni dodržovat restriktivní opatření, jako je například nošení roušek, dodržování sociální vzdálenosti. Častěji také trpí metabolickými poruchami a obezitou.
Lékaři sepsali poznatky o covidu. Nemoc může zanechat psychické následky |
Podle Mohra má ovšem zahraniční studie své limity. „Její výsledky jsou založeny na analýze dat ze zdravotních registrů, pacienti nebyli vyšetřeni výzkumníky. Nevíme, kdo stanovil diagnózu, zda to byl praktický lékař nebo specialista, na základě jakých kritérií,“ popsal lékař. Lékaři mohli podle něj více vnímat změnu stavu u lidí, kteří prodělali covid-19, než u těch, kteří měli chřipku či kožní infekci.
Odborníci také odhalili další riziko, podle něhož může vlivem nemoci dojít až k poškození mozku či rozvoji demence. I tady Mohr upozorňuje na možnou nesrovnalost. „Již od počátku epidemie SARS-Cov-2 se u těžkých případů popisují delirantní stavy. Delirium je kvalitativní porucha vědomí projevující se typicky zmateností a vedle přímého poškození mozku se vyskytuje i u závažných tělesných onemocnění.
Není jasné, zda v této studii u některých případů nebylo delirium chybně diagnostikováno jako demence,“ popsal s tím, že studie navíc pokrývá pouze maximálně období 90 dnů. Není z ní tedy jasné, zda jde o přechodné postižení, nebo o trvalý stav.
Přibylo depresí a úzkostí
To, že má koronavirus vliv na psychický stav člověka, potvrdila začátkem srpna studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Ta odhalila nárůst počtu lidí s depresemi a úzkostí během jarního nouzového stavu. V průběhu epidemie koronaviru měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a lidi, kterým se propadl příjem.
Během nouzového stavu přibylo lidí s depresemi a úzkostí, tvrdí studie |
„Duševní zdraví respondentů se po úvodním skokovém zhoršení při nástupu pandemie postupně zlepšovalo, výskyt příznaků alespoň středně těžké deprese či úzkosti je ale v půlce června 2020 stále téměř dvojnásobný v porovnání se stavem před pandemií,“ uvedl tehdy autorský tým.
Jaký vliv má covid-19 na duševní zdraví člověka, zkoumají v současné době vědci po celém světě. Výjimkou není ani Česká republika, kde již například vznikla studie Já a covid-19. Dřívější odborné studie zaznamenaly, že v Česku byl na jaře dvojnásobný nárůst úzkostných onemocnění a až trojnásobný nárůst depresivních onemocnění a rizika sebevražedného jednání.
V Národním ústavu duševního zdraví nyní chystají studie sledující dopady onemocnění covid-19, v plánu je také dlouhodobé sledování duševního zdraví dětí, které se narodily matkám s diagnostikovanou infekcí koronavirem v době těhotenství.
2. prosince 2020 |
