Druhá varianta, kterou vláda zvažovala, byla ta, že počet potřebných podpisů by se snížil ze současných 50 tisíc na 8 tisíc. Podpisy by ale musely být ověřeny.
Vláda se přiklonila k variantě počet nutných podpisů nesnižovat, jen dodat, že petice musí být doplněna číslem osobního průkazu podporovatele kandidáta, ale definitivně o tom ještě bude muset rozhodnout parlament.
Pro kandidáty, které nenavrhne alespoň 20 poslanců nebo 10 senátorů, to může být jistá komplikace. Dá se čekat, že ochota lidí podepisovat se pod petici na podporu prezidentské kandidatury může klesnout.
Před volbou v roce 2013, v níž Miloš Zeman ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga, právě otázka podpisů sehrála svou důležitou roli. Volby se nemohli zúčastnit Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý, kteří byli přesvědčeni, že dostatek podpisů občanů sehnali. Ale část podpisů nebyla uznána.
Variantu, kterou vláda zvolila, podpoři poslanec opoziční TOP 09 Martin Plíšek. „Pokud by se měly měnit podmínky pro sbírání podpisů pro kandidáty na prezidenta, podporuji variantu, která počítá s doplněním čísla občanského průkazu nebo pasu na petiční archy. Zamezilo by se tak uvádění nepravdivých údajů, protože tato čísla nejsou veřejně dostupná, ale dají se zpětně ověřit. Varianta se změnou ústavy v první řadě není dle mého názoru reálná. V Poslanecké sněmovně a v Senátu by jen stěží došlo k dohodě na změně Ústavy. Navíc ověřování podpisů je v tomto případě komplikovanější, než uvedení čísla občanského průkazu nebo pasu,“ míní Plíšek.
Dienstbierovi neprošlo, aby v ČR volili i cizinci ze zemí mimo EU
Vláda se zabývala i nápadem ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, aby se v Česku mohli účastnit voleb do zastupitelstev obcí i cizinci ze zemí, jež nejsou v Evropské unii. S tím ale Dienstbier ve vládě narazil. „Vláda odmítla rozšířit volební právo pro cizince ze zemí mimo EU,“ napsal vicepremiér Bělobrádek na Twitteru.
Novela volebních zákonů, kterou měla ve středu na stole vláda, počítá s tím, že občané zemí Evropské unie by měli získat možnost volit do zastupitelstev obcí, i pokud mají v Česku jen přechodný pobyt. Spor o účast v komunálních volbách i pro cizince z EU s přechodným bydlištěm řešil před posledními volbami v roce 2014 soud.
