Projíždějící pivní kola jsou zvláštní podívanou. Což se dá očekávat, když vezmete bar, připevníte ho na podvozek a přiděláte k němu deset rotopedů. Pak už stačí, aby “sportovci“ za vydatného popíjení piva trochu šlapali a funkční vynález je na světě. Jenže tato turisty vychvalovaná novinka je trnem v oku části místních obyvatel. Zejména v Praze.
Nejsou ostatně první, kdo s ní mají problém. Loni v listopadu je na svém území zakázal Amsterodam. A před ním například německý Düsseldorf, když tamní soud označil tato vozidla za „nebezpečnou obtíž pro veřejnost“.
Nad podobným krokem teď uvažují i pražští politici. „Obrací se na nás mnoho lidí s tím, že jim vadí primárně hluk, který vydávají opilí jezdci. Ale obávají se i o svou bezpečnost, například v Letenských sadech, kde jsou na procházce s dětmi. Mají strach, že na ně spadne z vozítka opilý člověk,“ říká pražský zastupitel Ondřej Mirovský (Zelení), podle kterého provozovatelé těchto pivních kol využívají mezery v českých zákonech.
Pivní bar je velký jak dodávka, podle zákona jde však o kolo
Zákony totiž pivní vozítko považují za kolo a jako takové může jezdit i po cyklostezkách a parcích. Na rozdíl od obyčejného bicyklu je však pojízdný pivní bar velký asi jako běžná dodávka.
Regulace Airbnb?Ano, ale opatrně. Praha by zákazem přišla o peníze.  Ilustrační snímek |
Na pivní kola si na sociálních sítích stěžují i běžní obyvatelé. „Toto úžasné vozítko mě málem smetlo i s kočárkem. Za mě rozhodně ne. Brzdí to a ovládá se to docela mizerně. Podle mě je to nebezpečná hračka. Určitě to nepatří na silnice a do parku už vůbec ne,“ uvedla na Facebooku Renata Malečková.
Jenže provozovatelé pivních kol se brání tím, že o nebezpečí pro okolí nemůže být ani řeč. „Jedeme asi pět až deset kilometrů v hodině a zabrzdíme na metru. A řidič kola je samozřejmě naprosto střízlivý,“ říká Tomáš Mejzlík, majitel společnosti Speemsy, která kola provozuje na pražské Letné.
V tamním parku jezdí prý právě proto, že nechce obtěžovat na silnici. „Kolo jede skutečně pomalu. Řidičům a ani nám není příjemné, když za námi musejí čekat,“ vysvětluje Mejzlík. Pivní vozítka jsou totiž závislá na pohonu cestujících a nejezdí tak zrovna nejrychleji. Rozhodně pomaleji než běžné kolo, které navíc mohou řidiči aut bez problému objet. Pojízdné bary tak nezřídka zdržují dopravu, obzvláště v úzkých ulicích.
Přesto jim budou nejdříve zapovězeny právě parky. Prvním krokem totiž bude podle Mirovského osazení vjezdů do Letenských sadů speciální doplňkovou značkou, která rozměrná vozidla vykáže. Jenže podle Mejzlíka takové opatření definitivně všechna pivní kola vyžene do ulic, kde budou překážet ještě víc.
Řidiči barů abstinují a osazenstvo se opíjí
Někoho by možná napadlo, že policie může pijany zastavit za jízdu pod vlivem alkoholu. Ani cyklisté přece nemohou jezdit opilí. Jenže je to složitější.
„Dle zákona je problém, že řidičem bývá pouze ten, který drží řídítka. Ostatní, kteří byť pomáhají šlapáním v jízdě, jsou jen spolujezdci, kteří mohou být pod vlivem alkoholu, tedy ani policie v tomto případě nemá šanci zasáhnout,“ dodává Veronika Blažková, mluvčí radnice Prahy 1, která se snaží u ministerstva dopravy domoci změny silničního zákona.
Experti: povolit alkohol cyklistům by byla chybaZrušení nulové tolerance alkoholu za řídítky jízdních kol by podle odborníků přineslo ještě více zraněných a obětí.  Ilustrační foto |
Pokud jde o hluk, Mejzlík přiznává, že turisté bývají veselí a mohou obtěžovat okolí. Právě proto však spolu s dalšími dvěma provozovateli kol uzavřel dohodu a zavedl velmi přísné podmínky. Nabízejí tak například jen pivo a víno prosecco, tvrdší alkohol je na palubě zakázaný. Stejně tak má řidič právo jízdu kdykoliv ukončit, pokud se mu zdá, že osazenstvo přebralo.
„Dost záleží na provozovateli. My se opravdu snažíme vyjít všem vstříc. Navíc se nechováme jinak než například majitelé hospod se zahrádkou, na které si lidé také často stěžují,“ říká Mejzlík. Na oplátku mu prý však politici a úřady hází jen klacky pod nohy.
I přesto Mirovský souhlasí s případnou novelou zákona. „Když budou tato vozidla v silničním zákoně jasně definovaná, budou muset mít technický průkaz, homologaci, registrační značky a splňovat určité podmínky,“ vysvětluje. Pokud by byla například pivní kola chápaná jako motocykly, museli by mít všichni jezdci helmy.
Mejzlík na to opáčil, že když před třemi roky začínal, bylo mu úřady řečeno, že pivní bary jsou podle zákona kola. A podle toho se zařídil. „Když budou podle zákona auta nebo motorky, také se podle toho zařídíme,“ uzavírá.
Ani podle strážníků dnes pivní kola ve většině případů žádné zákony neporušují, ačkoliv se udání na ně množí. „Turisté si je pronajímají i s řidičem, respektive obsluhou. Ta se pohybuje pouze na místech, kde se cyklisté pohybovat mohou. Zároveň také s popíjejícími turisty jezdí v ulicích, ve kterých s ohledem na pražskou vyhlášku není zákaz popíjení alkoholických nápojů omezen,“ vysvětluje Irena Seifertová, mluvčí pražských strážníků.
Zatím jezdí po Praze vozítek asi deset. V dalších třech krajských městech jich je ještě méně. Podobně, jako tomu bylo v případě segwayů, se však může brzy stát, že se z pojízdných pivních barů stane nová modní vlna a jejich počty se dramaticky zvýší a rozšíří se i do dalších českých měst.
Pivo v ceně, krásná servírka za příplatek
Ne všichni jsou ale k této nové turistické atrakci tak kritičtí. „Projíždí kolem za bílého dne a nijak mne to nepohoršuje. Chápu ale, že pokud tomu někdo čelí víckrát denně při práci, může mu to cuchat nervy. Stále bych to ale považoval za prkotinu,“ říká Georgio Šába, který bydlí na jedné z tras, kterou pivní kola projíždějí. Politici by podle něj měli řešit jiné věci, mnohem více ho například trápí dlouhé uzavírky a nekonečné opravy silnic.
Kola si také pochvalují turisté. Řada firem provozující pojízdné bary si na oblíbeném turistickém serveru Tripadvisor vysloužila plné hodnocení pět z pěti hvězdiček. „Bylo to skvělé pobavení s přáteli a k tomu ještě spousta kolemjdoucích, kteří se smějí a mávají na vás. Mohu vřele doporučit!“ uvedl ve své recenzi například Petr P.
Pivní kola původně vymyslel nizozemský vynálezce, ale největší obliby se jim dostalo až v Německu, kde je dnes mohou turisté využít v několika desítkách měst. V Praze si lze kola pronajmout na hodinu a půl v průměru za 350 eur, tedy asi devět tisíc korun, a uvezou šest až šestnáct pasažérů. V ceně bývá třicet litrů točeného piva, wi-fi a audiosystém. U některých provozovatelů si je možné připlatit i asi dvanáct set korun za „krásnou servírku“.
A například v Brně vyjde tato zábava o poznání levněji. Dvouhodinový pronájem tamního „Kološkopku“ stojí šest tisíc korun. „Náš Kološkopek jezdí maximálně jednou týdně. Vybíráme trasy i časy, abychom nikoho nerušili. Schválně to máme takto přizpůsobené. Bereme to spíš jako srandu pro lidi, lidi to baví a nemáme žádné stížnosti,“ distancuje se od praktik některých pražských provozovatelů Marek Fišer, autor nápadu na brněnský Kološkopek.
