Extrémně proti kocovině: syrové ovčí oko, sušený býčí penis, hovězí krev

Zavináč a dršťková polévka zní jako docela konvenční zbraně proti kocovině. Syrové ovčí oko, sušený býčí penis nebo nápoj z rybích zbytků jsou o moc větší výzvou. Seznamte se s extrémními tradičními způsoby, jak se údajně zbavit kocoviny.

Sicílie ordinuje sušený býčí penis

Lahodná nasládlá sicilská vína, která mají svůj původ na úpatích Etny, zaskočí neznalého turistu svými 13 procenty alkoholu, limoncello není navzdory svému názvu limonáda a bylinkový digestiv Amaro Averna vás při špatném dávkování snadno může položit na lopatky. Ano, sicilské popíjení může skončit bolestmi hlavy.

Sušený býčí penis

A pokud ho budete léčit tamními tradičními prostředky, možná se k ní přidá i bolest žaludku. Ne každý totiž po prohýřené noci zrovna docení sušený býčí penis. Přesto je tu užíván po celá staletí a místní na něj nedají dopustit. Sladko-slaná chuť vám prý pomůže se rychle vzpamatovat.

Z původního orgánu, který dosahuje půlmetrové délky, vám většinou nabídnou jen pár centimetrů. Stačí to. Vysušené maso zbavené žláz je totiž spíše ke žvýkání než k přímé konzumaci. Pokrmu v principu nelze upřít vysoký obsah proteinů, hormonů, vitaminů a minerálů. A pozor, produkt si můžete dopřát i v Česku. Běžně se totiž prodává ve zverimexech, jako kousací hračka pro pejsky.

Mongolsko sází na syrové ovčí oko

Bolor, Soyombo nebo Khar Suvd. Trojice slov, která zvukomalebně připomíná spíš prastarou kletbu ve skutečnosti značí tři nejoblíbenější druhy vodky v Mongolsku. 

Extrémní gastronomie

V našem seriálu jsme vám již představili například:

Cuy chactado - morče naplacato

Tong Za Din - vejce vařená v moči

Zmrzlina z prasečí krve - z vyhlášené kodaňské restaurace

Tamilok - mořští mlži se polykají i živí

Krvavé mušle - jídlo, které může zabít

Bule-bulyak oying - hlodavci na banánovníku

Sýr z lidského mléka - hodně vitaminu i bakterií

Shiokara - japonské fermentované mořské plody

Kohoutí hřebínek - recept starý půl tisíciletí

Živé krevetky - polechtají vás v puse

Lutefisk - mýdlová ryba, která vám rozleptá nádobí

Un, Kono Kuro - pivo ze sloního trusu

I když jejich objem alkoholu nepřesahuje 36 procent, fakt, že se často zapíjí nápojem arkhi, tedy destilátem z kvašeného zkyslého kravského jogurtu, jim vydatně přidává na síle.

Následkem nestřídmého popíjení je druhého dne stav, do kterého nechcete procitnout. Zimní šero a průměrná teplota minus 25 stupňů nikomu na náladě v kombinaci s kocovinou nepřidá. Tradiční řešení na zdejší kocovinu je neméně drastické. Místní doporučují jedno dvě rozmačkaná rajčata ve sklenici, spolu s čerstvým ovčím okem. Čtete správně.

V zásadě recept počítá se dvěma variantami: Buď nebudete schopni oko rozžvýkat a pozřít bez dávení. V tom případě se aspoň zbavíte toxického obsahu vlastního žaludku. A když to ustojíte? Sklivec a tekutý obsah celé bulvy je slaný, takže rozhodně doplníte minerály. Rajčata vám zase mírně zvýší koncentraci cukru v krvi. Teoreticky by vám tedy opravdu mělo být lépe.

Peru doporučuje zbytky z ryb

Už za časů říše Inků se v Peru popíjela chicha, většinou postavená na základu ovoce a kukuřice. S její výrobou se pojí jistá uživatelské kontroverze. K aktivaci fermentačního procesu jsou hojně využívány lidské sliny. Všechny suroviny je totiž před umístěním do kvasné nádoby zapotřebí rozmělnit, nejlépe tedy rozžvýkat.

Dalším aspektem je, že výsledný produkt může obsahovat „nepředvídatelné“ množství alkoholu, které se skutečně liší láhev od láhve. Nikdy nevíte, jestli vás další sklenka „nesundá“, byť jste předtím ostatní ustáli bez problémů.

Co na to věda

Průvodním projevem kocoviny je dehydratace, molekuly alkoholu totiž milují molekuly vody. Základem záchrany je tedy svůj organismus znovu zavodnit. Nejlépe tak, abyste současně s tekutinami doplňovali hladinu elektrolytů. Ideálním řešením je vlažný zelený čaj nebo kokosová šťáva. Zázvor zase dokáže probrat vaše zažívání. Pravda, ne vždy úplně šetrně, jeho konzumace může mít vedlejší explozivní účinky. Jistý stupeň plynatosti však v soukromí nevadí, je cenou za to, že se váš žaludek probouzí k životu.

Vajíčka jsou lehce stravitelná a pro alkoholem zmožený organismus přináší zásobu vitaminu B a cysteinu. Ať už syrová nebo tepelně upravená, rozhodně zvládnou „napravit ty nejhorší škody“.

A na doladění formy? Rajčatová šťáva a banány. Vyrovnáte objem cukru v krevním řečišti, optimalizujete koncentraci draslíku. Výsledkem je snížení krevního tlaku a případná ztráta třesu rukou. Citronová nebo limetková šťáva pak urychlí tempo, jakým se váš metabolismus zbavuje alkoholu.

Opatrnost je v Peru na místě i při protikocovinových opatřeních. Základem tradičního léčivého čaje jsou tu rybí pozůstatky, především oškrábané šupiny, zbytky kůže a odřezky ploutví. Ty se hojně pokapou šťávou vymačkanou z citronů a limetek, přidá se ještě strouhaný zázvor a česnek. 

Miska těchto promíchaných surovin vám po odležení dá dvoudecovou skleničku tmavé tekutiny, ve které se mísí všechny vůně a pachy. Vědci však dávají receptu překvapivě zapravdu: kyselina citronová a fruktóza nakopnou zmožený metabolismus k rychlejšímu vylučování alkoholu.

Německo volí dršťkovou a zavináče

Ve starověkém Řecku rozháněli kocovinu silným vývarem z plic skotu, zahuštěným rozmíchanými vajíčky, údajně sovími. Dnešní Německo sází na dršťkovou polévku a oba postupy mají opodstatnění. Klíčem k úspěchu jsou v obou případech vnitřnosti, coby levný a dostupný zdroj proteinů. Například aminokyseliny cysteinu, která rozkládá acetaldehyd ve vašich játrech, kde se nastřádal v průběhu popíjení coby meziprodukt rozkladu alkoholu.

Podobně funkční je i tradiční německé kocovinové pojídání Rollmöpse, zavináčů. Slaný roztok nálevu totiž doplňuje elektrolyty, nutí vás k pití většího objemu vody a sacharidy v tomto pokrmu snižují hypoglykémii. Dršťkové polévce ani zavináčům fandit nemusíte, ale jsou asi lepším řešením než třeba africký přístup. Tam se bílkoviny, soli, tekutiny i cukry doplňují jednoduše, pitím čerstvé hovězí krve, přímo z malé ranky na býčím krku.