Vztahu mezi fyzickou aktivitou a erektilní funkcí se věnuje dánská studie a přišla dokonce s konkrétním doporučením, jaká porce cvičení je potřeba. „Shledali jsme, že fyzická aktivita mírné až vysoké intenzity po čtyřicet minut čtyřikrát týdně a po dobu šesti měsíců vedla ke zlepšení nebo dokonce normalizaci erektilní funkce,“ shrnují autoři výsledky na serveru Science Nordic. A výslovně dodávají, že po půl roce byli sexuální aktivity schopni i muži, kteří předtím neudrželi erekci po delší dobu.
Vědci ve své práci rovněž vysvětlují, jak aktivita pomáhá. Zlepšuje totiž kardiovaskulární funkce, na nichž kvalita erekce záleží. Má-li se totiž penis vzrušit, je potřeba přítok krve. A pokud jsou cévní stěny v penisu ztvrdlé, nepružné kvůli ateroskleróze, příval krve potřebné pro erekci neumožní. A aterosklerózu způsobuje obezita, kouření a fyzická nečinnost.
Pro pány, jejichž život vyplňovala po dlouhou dobu zahálka, odborníci načrtli postup, jímž by měli na své cestě k dobré erekci postupovat. Začít je třeba opatrně, například chůzí, plaváním, jízdou na kole, přičemž se plynule navyšuje tempo a vzdálenost. Po několika týdnech se může začít s ostřejší aktivitou, jakou je například jogging, fotbal, tenis, běh, posilovna, ale například i tanec.
„Aby se posílil oběh krve po celém těle a rovněž v penisu, musí být cvičení ve střední až vysoké intenzitě,“ zdůrazňují vědci, „to znamená, že se tělo musí zahřát a začít produkovat pot, tváře musejí zčervenat, tep se zvednout.“
Ideální přitom samozřejmě bude, pokud se šestiměsíční nástup fyzické aktivity do vašeho života stane začátkem permanentnější změny životního stylu. Je-li muž obézní, podpoří efekt shození kil, a pokud kouří, odložení cigaret.
Zabiják deprese
Vztah mezi cvičením a psychickým zdravím zkoumala americká studie, zveřejněná v magazínu JAMA Psychiatry. Přesněji řečeno, pokusila se již mnohokrát prokázané zjištění, že aktivní lidé trpí depresemi méně než zahálčiví, zpřesnit. Dosavadní studie totiž nedokázaly vyvrátit, že ona souvislost může znamenat prostě jen to, že lidé s depresí necvičí.
K ruce si vzala data z UK Biobank a mezinárodní instituce Psychiatric Research Consortium. Fyzickou aktivitu respondentů oba zdroje měřily nejen skrze vlastní reporty účastníků a účastnic, ale též s pomocí akcelerometrických senzorů.
Analýza přitom shledala, že mezi patřičnou fyzickou aktivitou a nižším výskytem deprese je příčinný vztah. A i tato studie dokáže ukázat na nezbytnou porci fyzické činnosti. „Výzkumníci shledali, že nahradit sedavé chování patnácti minutami svižné, energické fyzické aktivity, jako je běh, nebo hodinou aktivity mírné intenzity, jako je rychlá chůze, sníží riziko deprese o 26 procent,“ uvádí magazín Cosmos a dodává, že to znamená, že aktivita pomáhá nejen proti střední depresi, ale též proti její kritické verzi.
Jak přesně cvičení nebezpečí deprese snižuje, studie nezkoumala, její hlavní autor Karmel Choi z MGH Centre for Genomic Medicine však soudí, že za to mohou hormony, které cvičení produkuje a které vedou k pocitu spokojenosti a dobré nálady. Nemluvě o tom, že aktivita snižuje záněty a zlepšuje zdraví srdce, přičemž oba tyto faktory za depresemi ve velké míře stojí. Deprese přitom sužuje více než 300 milionů lidí na světě.
VIDEO: Mirek se vystavil nahý. Užil si se čtyřmi slečnami naráz:
