Jeho internetová stránka jej vydává za ztělesnění amerického úspěchu, patří mezi stovku nejbohatších Američanů a je 488. nejbohatším člověkem na světě. Nedostatkem sebevědomí Donald Trump netrpí a leccos jej k tomu opravňuje.
V prosinci 2011 se Trump v telefonickém průzkumu USA Today/Gallup USA umístil šestý mezi „deseti nejobdivovanějšími muži a ženami žijícími v USA“, dvakrát byl nominovaný na cenu Emmy - vystoupil v několika filmech (například v Sám doma 2), v nichž pokaždé hrál, jak jinak, Donalda Trumpa, a seriálech (i v jedné epizodě Sexu ve městě).
V roce 2003 se Trump stal výkonným producentem a moderátorem soutěžní reality show The Apprentice (Učeň) na stanici NBC, v němž skupina lidí bojovala o práci v některé z jeho firem. V první sérii dostával Trump plat 50 tisíc dolarů za jednu epizodu, ale po úspěchu programu byl odměňován třemi miliony za díl. Finále první sezony The Apprentice zhlédlo 41,5 milionu diváků, což v onom roce znamenalo nejvyšší sledovanost po SuperBowl. V roce 2007 dostal za The Apprentice hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.
Založil televizní produkční firmu, vlastní rozhlasovou stanici, pořádal soutěže krásy Miss USA a Miss Universe, které vysílala NBC. Sepsal také více než tucet knih, samozřejmě o sobě. Jeho životopis The Art of Deal (Umění dohody) byl jedním z nejúspěšnějších bestsellerů všech dob, prodaly se tři miliony exemplářů. Na žebříčku bestsellerů se však umístily i ty ostatní, k nimž v roce 2007 přibyl i Midas Touch (Midasův dotek). Název odkazuje na výrok jeho otce, podle jehož slov se vše, čeho se Donald dotkne, promění ve zlato.
V posledních letech se angažuje v golfu a ani tam není zrovna troškař. Vlastní několik golfových klubů, časopis Sports Illustrated ho označil za „nejdůležitější postavu ve světě golfu“. V Charlottesville vlastní největší vinici na východním pobřeží.
Od vzpurného výrostka k magnátovi
Donald se narodil 14. června 1946 v newyorském Queensu. Jeho otec Fred obchodoval s nemovitostmi a s branží se měl seznamovat i syn. Nebyl však příliš zvladatelný, takže ho rodiče jako třináctiletého poslali na vojenskou akademii. Poté dva roky studoval na Fordhamově univerzitě, z níž přestoupil na Pensylvánskou univerzitu, odkud si v roce 1968 odnesl diplom z bakalářského studia ekonomie a finančnictví. Další dráha byla jasná: otcova firma Trump Organization.
Od počátku své práce u tatíka byl úspěšným vyjednavačem, dařilo se mu přesvědčit jak newyorskou radnici k zadávání projektů, tak banky k financování projektů vlastních. Jedním z jeho prvních projektů byla revitalizace bytového komplexu Swifton Village v Cincinnati. Firma Trump Organization z ní měla zisk šest milionů dolarů. I v ostatních projektech šel od úspěchu k úspěchu, takže se osamostatnil a vrhl se rovnou na Manhattan.
Zatímco totiž Donaldův otec stavěl ubytování pro každého, synek se zaměřil pouze na domy, v nichž se metry čtvereční počítaly na desetitisíce dolarů. V roce 1983 tak vyrostla slavná Trump Tower na Páté avenue, síť kasin a megalomanský a od počátku ztrátový Trump Plaza Hotel.
A od bankrotu k bankrotu
Vysoká hra však nutně znamená vysoká rizika. Koncem 80. let se Trump dostal do finanční krize, zčásti v důsledku útlumu ve stavebnictví, zčásti proto, že jak sám později přiznal, „příliš zpychnul“. Výstavbu svého třetího kasina Trump Tadj Mahal financoval většinou z půjček s vysokým úrokem, které nedokázal splácet. Nakonec musel vyhlásit bankrot a převést 50 procent vlastnictví v kasinu na původní držitele dluhopisů, aby získal čas na splácení dluhu. Ten osobní činil 900 milionů dolarů, obchodní 3,5 miliardy dolarů.
Pohledávky se mu do roku 1994 podařilo podstatně snížit, obětovat však musel i jachtu Trump Princess. Finanční problémy odnesla i letecká společnost Trump Shuttle zakoupená krátce předtím a některé velice lukrativní pozemky na Manhattanu, kvůli splácení dluhů je musel prodat. Dluhy provázely Trumpa po celá 90. léta a další dva bankroty následovaly ještě v letech 2004 a 2013.
Trump sám dnes tvrdí, že jeho jmění dosahuje hodnoty 8,7 miliardy dolarů, časopis Forbes to však označil za „stoprocentní přehánění“ a letos ocenil jeho majetek na čtyři miliardy. Ani to není zrovna málo. Trumpova kasina sice zrovna neprosperují, „The Donald“ však vydělává na dalších aktivitách a velmi slušně i na svém jménu. Pro své realitní projekty si ho propůjčuje několik společností a Trump za to inkasuje velmi slušné částky: podle časopisu Forbes 200 milionů, podle Trumpa dokonce tři miliardy.
Kromě peněz to navíc příjemně hladí jeho rozvinuté ego, na všech budovách, které postavil nebo jimž propůjčil své jméno, se skví velké „T“. Donald Trump však míří ještě výš. Třebaže se mu už blíží sedmdesátka, jen se svými podnikatelskými úspěchy, pěti dětmi a osmi vnuky se spokojit nehodlá. V květnu 2015 ohlásil kandidaturu na prezidenta USA. Jeho slogan zněl „Učiňme Ameriku opět velkou“ a o sobě samém prohlásil, že bude „největším prezidentem zajišťujícím pracovní místa, jakého bůh kdy stvořil“.
Zatím se však zdá, že usiluje především o titul nejprolhanějšího kandidáta.
Lži, lži, lži
Populismus si s vymýšlením vždy dobře rozuměl a v Trumpově podání by se platnost tohoto vztahu dala stokrát podtrhnout. Jako zarytý konzervativec ví, že je dobré vsadit na kartu „Afroameričané jsou nepřizpůsobiví a vrazi“ – odtud jeho zveřejnění statistiky údajné instituce s názvem Crime Statistics Bureau ze San Franciska. Černí Američané podle ní mohou za 81 procent zabitých bělochů, zatímco bílí za pouhých 16 procent zabitých bělošských Američanů. A o „kriminální duši Afroameričanů“ vypovídají zcela jednoznačně i další data, která Trump zveřejnil.
Donald John TrumpNarodil se v roce 1946, dosud byl třikrát ženatý. Je předsedou a generálním ředitelem Trump Organization, která podniká s nemovitostmi, a zakladatelem firmy Trump Entertainment Resorts, která provozuje hotely a kasina. V červnu roku 2015 formálně oznámil kandidaturu na prezidenta Spojených států amerických za Republikánskou stranu. |
Problém je v tom, že si pan kandidát vše vymyslel. Server PolitiFact.com, který prověřuje pravdivost tvrzení politiků, zjistil, že žádný Crime Statistics Buerau v San Francisku neexistuje. A doložil, že podle statistik FBI za rok 2014 měli Afroameričané na svědomí 15 procent zabitých bělochů, 82 procent bělochů poté zabili běloši. Trumpova data se od čísel FBI lišila více než čtyřnásobně, vždy však tak, aby očerňovala Afroameričany.
Výčet Trumpových lží je předlouhý. Lhal o tom, že chce prezident Obama přivézt do Ameriky 250 tisíc Syřanů, lhal o tom, že Spojené státy již zaplavují masy syrských uprchlíků, i o tom, že je Obama přiděluje schválně do států s republikánskou administrativou. Lhal, že v ulicích New Jersey slavili po 9. září roku 2001 muslimové útoky na Světové obchodní centrum. A lhal, když se jako muž naprosto bez zkušeností se zahraniční politikou snažil získat body tvrzením, že je kámoš s ruským vládcem Putinem (pravdou je, že se oba objevili v tomtéž televizním pořadu, jenže nahrávka s Trumpem byla předtočená v jeho newyorské kanceláři, záznam s Putinem vznikl v Moskvě).
Jeho kampaň je tak prolhaná, že se někteří komentátoři ptají, zda Donald Trump prostě jen nezkouší, jakých výšek hloupost jeho stoupenců dosáhne.
Nesází jen na populismus a lži, jeho repertoár je pestřejší. Zahrnuje pravicové snížení daní pro bohaté, zarytým konzervatismem řinčí návrh, aby byl zbrojní pas vydáván ve všech padesáti státech na požádání podobně jako řidičský průkaz, je pro zachování trestu smrti, který prý „není necivilizovaný, necivilizované je nechávat vrahy naživu“. Na svá předvolební shromáždění nosí bibli, jež je pro něj „knihou číslo jedna“.
Globální oteplování označil za „naprostý podvod“, který vymysleli Číňané, aby zbavili americkou výrobu konkurenceschopnosti. Ekologické ohledy podle něj jen překážejí, americká Agentura pro ochranu životního prostředí brzdí růst i zaměstnanost. Trnem v oku jsou mu i větrné elektrárny, očkování prý zase může vyvolat autismus.
A potom je tu onen skvostný nápad na zákaz internetu, možný prý jen „v jistých oblastech“. Trump se kvůli tomu údajně chystá potkat Billa Gatese. Ani tahle mistrovská myšlenka mu na serióznosti nepřidala. Trumpův návrh jen dosvědčuje jeho naprosotu neznalost o tom, jak internet funguje a co vlastně dělá Bill Gates, komentoval Trumpovu invenci magazín Forbes.
Mistr nechutností
Jeho kampaň je vidět ještě kvůli jednomu rysu. Zřetelně se klene před všemi ostatními kvůli nezřízeným urážkám, zejména na dresu žen. „Podívejte se na ten obličej. Copak by tohle někdo volil? Umíte si představit takový obličej u vašeho příštího prezidenta? Chci říci, je to žena a já bych takové věci neměl říkat, ale fakt, lidi, seberte se,“ uvedl Trump podle magazínu Rolling Stone na adresu své soupeřky na republikánskou nominaci Carly Fiorionaové.
Jiné dámy, které mu nejdou na ruku, tituloval slovy „povalečka“, „tlusté prase“, „tlustá mužatka“. Když jej letos v srpnu kvůli nechutným vyjádřením na adresu žen tlačila ke zdi redaktorka stanice Fox News Megyn Kellyová, reagoval opět po svém. „Bylo poznat, jak jí krev teče z očí, jak jí krev teče – víte odkud,“ uvedl. Kvůli této vulgaritě byl vyloučen ze srpnového setkání všech republikánských kandidátů, jeho odpůrkyně však reagovaly vtipněji. „Už tři dny nemenstruuji a stejně ho nemám ráda,“ odtušily.
„Chápete, není důležité, co o vás píší média, dokud se dostanete k mladému, krásnému kusu zadku,“ zní jeden z Trumpových výroků.
Současnou manželkou prostořekého a namyšleného magnáta je Melanie. V září roku 2015 musela na US Open ve Flushing Meadows přihlížet, jak ostatní diváci jejího muže vypískávali.
Donald Trump však po každém svém skandálu dokáže mez slušnosti překročit ještě mocněji. Povedlo se mu to i koncem letošního listopadu, když imitoval tělesně postiženého novináře listu New York Times Serge Kovaleskiho. Důvod? Kovaleski psal články z New Jersey po útocích na Dvojčata a Trumpovu smyšlenku o muslimském slavení teroristických činů vyvrátil.
Někdy se ženy hodí
V některých případech Trump misogynstvím netrpí – pokud může ženu používat jako poslušnou barbínu na ozdobu vlastního ega, sáhne po ní. Poprvé se oženil v roce 1977 s bývalou olympijskou lyžařkou Ivanou Zelníčkovou, která po emigraci z tehdejšího Československa pracovala v New Yorku jako modelka. Měl s ní tři děti.
Trumpovi se záhy po svatbě stali předními postavami newyorské společenské a podnikatelské elity, říkalo se jim „zlatý pár“. Ivana měla záběr obdobně široký jako Donald: společně se pustili do několika ambiciózních projektů a Ivana na řízení podniků nesoucích jméno Trump aktivně participovala. Donald ji jmenoval šéfkou Trump Castle Hotel and Casino, koncem 80. let převzala také řízení hotelu Plaza (za symbolický plat jeden dolar) a vedla si velmi zdatně: v roce 1990 byla dokonce jmenována hoteliérkou roku.
V té době však už se nad „zlatým párem“ dávno stahovaly mraky. Již několik let předtím média čím dál častěji přinášela důkazy o Donaldových nevěrách. Mladé milenky se vedle něj objevovaly jako na běžícím pásu a Ivana se marně omlazovala plastickými operacemi.
Koncem roku 1989 se začalo šuškat, že „The Donald“ má aférku s bývalou královnou krásy státu Georgia Marlou Maplesovou. Ivana v roce 1991 požádala o rozvod a domáhala se o polovinu vyšší částky, než by jí příslušela podle předmanželské smlouvy s tím, že přispěla k rozmnožení majetku firmy. Od soudu Ivana odešla s dvaceti miliony dolarů v hotovosti, pěti miliony dolarů v příspěvku na bydlení, 350 tisíci dolary ročně na alimentech, s rodinným sídlem v Connecticutu, všemi svými šperky a devětačtyřicetiprocentním podílem v domě na floridské Palm Beach. Přesně v duchu svého štěku ve filmu Klub odložených žen, kde se krátce kmitla: „Nezapomeňte holky, nevztekejte se, ale dostaňte z nich všechno.“
Trump se pak v prosinci 1993 s Marlou oženil. Manželství vydrželo šest let, poté Trump zůstal věrný svým zvykům: od poloviny 90. let se přátelil s modelkou Karou Youngovou, květinovými dary neúspěšně bombardoval princeznu Dianu po jejím rozvodu s Charlesem.
Rok před rozvodem se začal dvořit slovinské modelce, o 21 let mladší Melanii Knaussové, s níž se v roce 2005 oženil. Rok poté se jim narodil syn Barron William. Ten má údajně v Trumpově trojpodlažním bytě o rozloze tři tisíce metrů čtverečních a ceně padesát milionů dolarů své vlastní patro. Melanii bere na většinu svých předvolebních shromáždění. Hodí se.
„Myslím, že jsem docela namyšlený. Jsem namyšlený,“ přiznal Trump v talk show Pierse Morgana. O své kštici, která je v USA léta terčem vtipů, tvrdí, že je na ni náležitě pyšný. „Jsem hrdý na své vlasy. Myslím, že jsou v Americe nejslavnější,“ uvedl v téže talk show.
Jak je ovšem patrné z průzkumů, Američanům takovéto silácké výroky nevadí. Voliči mu dávají největší šanci jak na získání nominace, tak dobytí Bílého domu. Testovat americkou toleranci na lhaní, vymýšlení si, demagogii a urážky tak Donald Trump může v záři reflektorů dál.
26. listopadu 2015 |
