Až po Mrázkově smrti vyšlo najevo, že si okolo sebe vybudoval obrovskou mocenskou síť, která sahala i do vysoké politiky. Policie stanovila několik verzí vraždy, od podnikatelských sporů o Mrázkovu firmu Setuza až po politický motiv. Jméno elitního odstřelovače i zadavatele je doposud neznámé, vyšetřování usnulo.
Mrázek měl své lidi v politice, u policie i mezi zločinci. "Takhle dovedně jako on tu za nitky po listopadu 1989 snad nikdo netahal," napsal o něm Jaroslav Kmenta, který svá zjištění zakládal na dnes již legendárních policejních odposleších, které se MF DNES podařilo získat.
Klíčovým spolupracovníkem Františka Mrázka se už v polovině devadesátých let stal Martin Hejl. Ten pracoval nejdříve v tajné službě BIS, a v roce 1998 se stal dokonce bezpečnostním ředitelem Národního bezpečnostního úřadu. Mimo to se znal například i s Borisem Šteflem, prvním porevolučním kontrolorem všech policistů v zemi.
Mrázek byl vyučený lakýrník, jenž si následně zařídil invalidní důchod. "Podnikat" začal už za komunismu.
Podle svých spolupracovníků Mrázek léta sbíral kompromitující informace na všechny možné, kterými pak v momentech, kdy mu hrozil nějaký postih, vyhrožoval. Jeho nejbližší přátelé jsou proto přesvědčeni, že právě vydírání a sbírání kompromitujících materiálů stálo nakonec kmotra podsvětí život.
Roku 2011 začal režisér Petr Nikolaev natáčet film na motivy Mrázkova příběhu. Film byl nazván Příběh kmotra a do kin byl uveden 24. října 2013.
