Z velkých slibovaných investic, které jsou pro rozvoj města důležité, začala za poslední čtyři roky jediná: velká oprava centrálního tržiště Pod Kaštany za více než 130 milionů korun.
Ačkoli ještě loni vedení magistrátu uvažovalo, že se nově otevře možná už na konci letních prázdnin, stane se tak až během listopadu. Tedy po komunálních volbách, které se konají 23. a 24. září. Voliči při nich složí účty koalici, kterou tvoří ANO a STAN (po čtyřech členech rady) a ODS, KDU-ČSL a Piráti (po jednom členovi).
V programovém prohlášení slibovala zahájení zásadních investic, z nichž se většina připravuje řadu let. Jenže ty se poněkud zadrhly. Zahájení úprav parku za městským divadlem, opravy Velkého kina, hokejového i fotbalového stadionu...
Nic z toho se nerozjelo, i když v případě zimního stadionu je férové říct, že ne úplně vinou města. Koalice chystala velkorysou rekonstrukci za skoro miliardu korun, ovšem když neuspěla se žádostí o 300 milionů u státu, plány zredukovala.
A průběžně vypisuje výběrová řízení na opravu menších částí stadionu, aby vůbec mohl dál fungovat. Interiér se však prakticky nezměnil a sen o moderní multifunkční hale pro sport i koncerty se rozplynul.
Známá už je budoucí podoba šest let uzavřeného Velkého kina, která vzešla z architektonické soutěže a vyjde na 230 milionů korun. Zdržení podle radnice způsobila koronavirová pandemie, jež oslabila týmy úředníků i projektantů.
Covid a dodatečné úpravy vítězného soutěžního návrhu zdržely rovněž proměnu náměstí Míru. Město uvažovalo, že by začalo stavět letos, kdy si Zlín připomíná 700 let od první písemné zmínky, ale ještě se pořádně nepracuje ani na projektu. V programovém prohlášení se přitom píše, že bude tento rok připravený k realizaci.
Problémem je nárůst byrokracie
Odkládají se i úpravy parku za divadlem, protože radnice několik let nemohla najít společnou řeč s podnikatelem Stanislavem Matouškem, který získal na proměnu parku stavební povolení. Teď je předběžná dohoda konečně na stole.
A do fotbalového stadionu město investovalo jen pár milionů, které šly na úpravy sociálního zařízení či výměnu oken v hlavní tribuně. Na větší opravu to však zatím nevypadá. Právě pomalou přípravu velkých investic a celkovou absenci komplexního uvažování nad rozvojem města nejvíce kritizuje zlínská opozice.
Zástupci koalice se brání, že rychleji to nejde, už kvůli nárůstu byrokracie a dodržování zákonných postupů, které zdržují a soukromých investorů se netýkají. Otázkou však je, jestli špatná ekonomická situace městu dovolí, aby se do větších akcí pustilo v novém volebním období.
V rámci investičních priorit radní slibovali také vypsání architektonické soutěže na prostor pod sportovní halou a po betonovém torzu na Jižních Svazích. První už je ukončená, druhá bude vypsaná až po volbách. Důvod? Opět se prodloužila příprava.
Koalice v roce 2018 také slíbila, že se začne stavět dopravní terminál, což se nestalo. V tomto případě ale může dění ovlivnit jenom částečně, neboť není hlavním investorem.
Kruhové objezdy i napojení průmyslové zóny
Nelze však říci, že na budoucnost by současná radnice vůbec nemyslela. Schválila například strategický plán rozvoje města do roku 2030 a po letech je obnovená pozice hlavního zlínského architekta, který má k dispozici vlastní tým.
Nelze také tvrdit, že by se ve Zlíně za poslední čtyři roky nic neudělalo. Zejména dopravních investic bylo zvláště od roku 2020 hodně a zaregistrovali je všichni obyvatelé. Vznikla kruhová křižovatka ve Vodní ulici i na Vršavě, upravená je ulice 2. května a staví se nové dopravní napojení průmyslové zóny v Přílukách, což vyjde i se záchytným parkovištěm na skoro 300 milionů korun. Rozjetá je stavba nové točny MHD a kruhového objezdu na Jižních Svazích a letos se má začít s přípravnými pracemi na dlouho chystané přestavbě křižovatky ulic Březnická a Mostní.
Zmíněná záchytná parkoviště jsou také jednou z dopravních priorit vedení města. Stát mají kromě Příluků také v Malenovicích, Kostelci či u Březnické ulice. Radní slibovali pokrok i v tom, že Zlín bude „chytrým městem“, a dodrželi to mimo jiné v případě parkování: mění se klíčová městská parkoviště, kde lidskou obsluhu vystřídaly automaty, a chystají se nové informační tabule navádějící auta na volná místa k stání.
Stavba městských bytů dlouhodobě vázne
Město v souladu s programovým prohlášením investovalo do městských lázní, kde opravilo oba velké bazény. Zprovoznilo nové webové stránky, jejichž chod chce ještě vylepšovat tak, aby si lidé mohli co nejvíce věcí vyřídit z domova. Rozšířilo také síť wi-fi, i když jí ještě není pokryté celé centrum.
Co naopak a dlouhodobě vázne, jsou nové městské byty. Ačkoli současná koalice je v programovém prohlášení ani neslibovala, tlak na jejich budoucí výstavbu roste a zmiňují to prakticky všichni lídři stran a hnutí.
Nachystaný projekt na družstevní bydlení v Prštném prozatím padl kvůli ekonomické nevýhodnosti, připravené jsou však rozvojové plochy u Boněckého rybníka či pod sportovní halou, kde by byty mohly stát.
Jejich budování bude v letech 2022–26 velkým tématem, město už má také konečně vypracovanou bytovou koncepci. V končícím volebním období opravilo 200 bytů a do této oblasti šlo celkem 150 milionů korun.
Radnice rekonstruovala také školy za 230 milionů korun a sportoviště za 100 milionů korun, byť například na rozšíření tréninkového areálu na Vršavě se kvůli nedostatku peněz nedostalo.
