V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta posilovat, zrušil by však možnost udělit milost během trestního stíhání. Jen ve velmi těsném závěsu za ním skončil bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, zvítězil v šestém dílu Otázky pro prezidenta | foto:  Michal Šula, MAFRA

Počet účastníků projektu Otázka pro prezidenta se postupně zvyšoval z původních čtyř na nynějších devět. Přesto čtenáři v šestém kole hlasovali pouze o sedmi odpovědích, protože vítěz předchozího kola Otto Chaloupka ani Igor Sládek tentokrát neodpověděli ve stanoveném termínu.

Jiří Hynek se připojil v říjnu jako poslední a rovnou dosáhl na dílčí zlato. Katapultoval se také do čela celkového hodnocení, jeho výkon je však podstatně zkreslen touto pouhou jedinou účastí v projektu. 

Výsledky šestého kola Otázky pro prezidenta

V nynějším kole odpovídali zájemci o Hrad na otázku, zda by změnili prezidentské pravomoci. Vyzvali jsme je rovněž, aby připsali i to, jakou by případně nově zavedli a o čem by podle nich prezident naopak rozhodovat neměl.

Jiří Hynek ve své odpovědi zdůraznil, že prezident by si měl získávat respekt svými činy a chováním, nikoli posilováním pravomocí. „Existuje ale jedna zákonem daná pravomoc prezidenta, kterou bych zrušil. A to je možnost udělit milost již v průběhu trestního stíhání,“ napsal kandidát Realistů.

Pro pořadí účastníků v jednotlivých kolech je určující rozdíl mezi přidělenými souhlasy a nesouhlasy, čím vyšší je rozdíl, tím lepší je umístění. S Hynkovou odpovědí souhlasilo 76 procent hlasujících, 15 procent bylo proti, rozdíl po zaokrouhlení činí 61 procent.

„Nováček“ Hynek však v anonymním hlasování zvítězil s takřka zanedbatelným náskokem. Od stříbrné příčky dělí jeho nejlepší výsledek necelé dvě desetiny procentního bodu. Žádné z dosavadních vítězství ještě nebylo takto těsné.

1. Jiří Hynek

souhlasy: 75,99 %, nesouhlasy: 14,52 %, rozdíl 61,47 %

Stávající prezidentské pravomoci není potřeba měnit. Svůj respekt u lidí by si prezident měl získávat svými činy a chováním a nikoliv posilováním svých pravomocí. Existuje ale jedna zákonem daná pravomoc prezidenta, kterou bych zrušil. A to je možnost udělit milost již v průběhu trestního stíhání. Dle mého názoru by mělo vždy proběhnout soudní řízení a vynesen rozsudek. Teprve potom by mohl prezident udělit milost.     

Čtenáři v šestém kole přidělovali celkově nemnoho nesouhlasných hlasů, všichni účastníci skončili s kladným skóre - u nikoho množství nesouhlasných hlasů nepřevýšilo množství těch kladných.

Stříbrnou příčku obsadil Jiří Drahoš, podle kterého prezident rozhodně nemá mít pravomoc navrhovat zákony. Stávající úprava ústavy je podle jeho vyjádření dostatečná a „úplně postačí, bude-li prezident ctít jejich literu i smysl,“ zdůraznil ve své odpovědi.

Čtenáři mu přidělili méně nesouhlasných hlasů než vítěznému Hynkovi, současně však obdržel také o něco méně souhlasných reakcí. Na stříbrnou příčku dosáhl už dvakrát, tu současnou drží s náskokem tří procentních bodů na třetí místo.

V jednom z kol pak Jiří Drahoš zvítězil, a to když jsme se ptali na postoj k řešení problémů migrace, teroru a uprchlických kvót.

2. Jiří Drahoš

souhlasy: 74,72 %, nesouhlasy: 13,44 %, rozdíl 61,28 %

Prezidentské pravomoci bych neměnil. Nepotřebujeme nového monarchu, ani pouhou loutku. Určitě není třeba, aby prezident navrhoval zákony, těch už máme beztak dost. Ani články ústavy není potřeba upřesňovat, úplně postačí, bude-li prezident ctít jejich literu i smysl. Pravomoci je pak třeba využívat v souladu s ústavou: jestliže například prezident jmenuje členy vlády, neměl by s tím zbytečně otálet! 

Třetí příčka patří stejně jako v minulém kole lékaři a aktivistovi Marku Hilšerovi, který doposud dokázal zvítězit ve třech dílčích anketách a dlouho vedl průběžné hodnocení zohledňující výsledky všech dosavadních kol.

Stejně jako Hynek s Drahošem oslovil čtenáře svým zdrženlivým postojem k úpravě prezidentských pravomocí. Ve své odpovědi uvedl, že: „Nesystémové posilování prezidentské moci může být zdrojem zmatků, nejistoty a napětí v rámci celku“. Hlava státu by však podle jeho slov měla odvážně hovořit o problémech země.

3. Marek Hilšer

souhlasy: 72 %, nesouhlasy: 15 %, rozdíl 58 % (zaokr.)

Téměř sto let jsme parlamentní republikou. Prezident je hlavou státu a premiér vlády. Přímá volba dala prezidentovi silnější legitimitu, ale vážné důvody pro rozšíření jeho pravomocí nejsou. Nesystémové posilování prezidentské moci může být zdrojem zmatků, nejistoty a napětí v rámci celku. Chceme-li změnu, tak celého systému. Popření naší ústavní tradice ale nedává hlubší smysl. Prezident nemá rozhodovat o tom, co mu neumožňuje ústava a zvyklosti. Měl by však odvážně hovořit o problémech země.

Karel Štogl si od čtenářů vysloužil čtvrté nejlepší umístění. Ve své odpovědi navrhl, aby Senát či Sněmovna měli pravomoc ústavní většinou zrušit amnestii, kterou předtím vyhlásil prezident, pokud by byla v rozporu se základními principy právního státu. Výsledek 57 procent jej dělí od třetí příčky pouze o necelý procentní bod.

4. Karel Štogl

souhlasy: 74 %, nesouhlasy: 17 %, rozdíl 57 % (zaokr.)

Považuji prezidentské pravomoci za přiměřené. Vždy bude nejdůležitější, jak bude prezident přistupovat k jejich výkonu, zda bude ctít Ústavu, zda bude schopen vystupovat jako spojovatel na politické scéně a jak bude schopen komunikovat s premiérem. Po zkušenostech s amnestií Václava Klause bych zavedl možnost jejího zrušení ústavní většinou v Senátu nebo Sněmovně, pokud by byla v rozporu se základními principy právního státu.

Hudebníkovi Petru Hannigovi zajistila stručná odpověď stejně jako minule pátou příčku. Jeho odstup od „bramborové pozice“ je však markantní - tvoří jej přibližně 18 procentních bodů.

5. Petr Hannig

souhlasy: 59 %, nesouhlasy: 20 %, rozdíl 39 % (zaokr.)

Nechal bych pravomoci takové, jaké jsou dnes. Myslím, že vše je vyvážené, není nutné dělat změny.

Šesté místo obsadil se 33 procenty kandidát obnovené ODA Vratislav Kulhánek, který považuje debatu o prezidentských pravomocích spíš za mediální folklor než seriozní rozbor.

6. Vratislav Kulhánek

souhlasy: 56 %, nesouhlasy: 23 %, rozdíl 33 % (zaokr.)

Práva prezidenta jsou zakotvena v Ústavě ČR. Nezaznamenal jsem, že by byla jako celek zpochybňována. Prezidentské pravomoci, respektive debatu kolem nich, považuji víc za mediální folklor než seriózní rozbor. Opakovaně říkám, že pro mě je ústava závazným dokumentem. Již jsem ovšem také uvedl, že právo udělit milost je pro mě otevřené téma. Lidé pracující v nezávislé justici jsou rozhodně informováni podrobněji, než kdokoliv, kdo se s konkrétním případem může seznámit jen velice povrchně.

Teze spisovatele a textaře Michala Horáčka, který by do rukou lidí rád vložil pravomoc přímo zvoleného prezidenta také odvolat, se nesetkala s příliš kladným hodnocením. Na poslední místě skončil se 17 procenty a největším počtem nesouhlasných reakcí.

7. Michal Horáček

souhlasy: 52 %, nesouhlasy: 35 %, rozdíl 17 % (zaokr.)

Přímo volený prezident by měl být také přímo odvolatelný. Jestliže prezidenta volí do funkce občané, nedává smysl, aby jej z ní mohli sesadit pouze poslanci, senátoři a Ústavní soud. Procedura je navíc natolik složitá, že se prakticky nedá uskutečnit. Když mohou lidé prezidenta odvolat v sousedním Rakousku i na Slovensku, není důvod, aby to nešlo u nás. Jistě, prezident není z výkonu své funkce odpovědný. Měla by ale existovat možnost, aby se zodpovídal těm, kteří jej do funkce zvolili: občanům.

(Všechna procenta uvedená v jednotlivých rámečcích jsou zaokrouhlená. Dopočet do sta procent vedle souhlasů a nesouhlasů tvoří neutrální odpovědi.)