Uchazečů o prezidentské křeslo, kteří na své kandidatuře viditelně pracují a na účast v projektu kývli, se redakce iDNES.cz každý měsíc ptá na aktuální téma. Čtenáři pak o odpovědích hlasují, aniž by věděli, komu která patří. Hodnotí tak vyloženě názor jako takový, aniž by je podvědomě ovlivňovaly sympatie či antipatie ke konkrétnímu člověku.
Výsledky čtvrtého kola Otázky pro prezidenta |
Ve čtvrtém kole jsme se uchazečů o Hrad ptali, zda si dokážou představit situaci, že by vítěze voleb nejmenovali premiérem. Ankety se následně zúčastnily čtyři tisíce hlasujících.
V anonymním hlasování se jim nejvíc líbila odpověď lékaře a aktivisty Marka Hilšera. Ztotožnilo se s ní necelých 74 procent hlasujících, 18 procent bylo proti.
Hilšer zdůraznil své přesvědčení, že by prezident neměl jmenovat premiérem člověka vážně podezřelého z podvodu. Podle jeho mínění zkrátka „nesmí společnost vystavit riziku, že by naší zemi vládl podvodník“.
V projektu Otázka pro prezidenta Hilšer své soupeře prostřednictvím svých odpovědí porazil již potřetí.
Poprvé uspěl se svým receptem na řešení vládní krize (více čtěte zde), v minulém kole se čtenáři ztotožnili s jeho postojem k udělování prezidentských milostí (více zde).
1. Marek Hilšersouhlasy: 74 %, nesouhlasy: 18 %, rozdíl 56 % (zaokr.) Ústavní zvyklost sice velí jmenovat premiérem lídra vítězné strany, ale text Ústavy tuto povinnost prezidentovi přímo neukládá. Dává mu prostor pro řešení výjimečných situací. V případě, kdy je lídrem vítězné strany osoba, u níž existuje velmi vážné podezření z podvodu, neměl by takovou osobu premiérem jmenovat. A to do doby než rozhodne soud. Prezident nesmí vystavit společnost riziku, že by naší zemi vládl podvodník. Řešením může být například jmenování jiného představitele vítězné strany. |
Pořadí účastníků vždy určujeme podle rozdílu mezi udělenými souhlasy a nesouhlasy. Hilšer ve čtvrtém kole zvítězil poměrně s výrazným náskokem téměř deseti procentních bodů, mezi druhým a třetím místem je však rozdíl téměř zanedbatelný. V minusu tentokrát skončil jeden z účastníků.
Na druhé příčce se umístil textař Michal Horáček, s jehož odpovědí souhlasilo 68 procent hlasujících.
Víc lidí než s jeho odpovědí se sice ztotožnilo s názorem Igora Sládka, čtenáři Sládkovi však současně přidělili také větší množství nesouhlasných hlasů, tudíž skončil s odstupem zhruba půl procentního bodu na třetí příčce.
2. Michal Horáčeksouhlasy: 68 %, nesouhlasy: 20 %, rozdíl 47,1 % (zaokr.) Na rovinu? Zjevně máte na mysli pana Babiše. Předně: vítězem voleb může být pouze strana či hnutí, nikoli jednotlivec. Pokud by ANO jako případný vítěz voleb vyslalo jiného zástupce, jmenoval bych ho bez váhání. Pokud by ANO trvalo na panu Babišovi, a on by byl v té době trestně stíhán, váhal bych velmi. Měl bych totiž velký problém se jmenováním premiéra, jehož reputace by ohrožovala pověst České republiky. Zájmy státu musí být nadřazeny mocenským ambicím jednotlivce. |
Horáček i Sládek uvedli, že by měli problém se jmenováním trestně stíhaného člověka nebo člověka, který se na základě politické imunity stíhání vyhýbá.
Ve svých odpovědích shodně akcentovali, že by v takovém případě požadovali od vítězné strany či hnutí, aby vyslala jiného zástupce, u něhož by bylo pravděpodobné, že zvládne sestavit vládu, která získá důvěru Sněmovny. Jde o Sládkovo doposud nejlepší umístění v projektu.
3. Igor Sládeksouhlasy: 68 %, nesouhlasy: 21 %, rozdíl 46,6 % (zaokr.) Pokud by osoba navržená vítěznou stranou či hnutím na premiéra byla podezřelá ze závažného trestního činu a vyhýbala se vyšetřování na základě politické imunity, pak bych od tohoto vítězného subjektu vyžadoval změnu kandidáta na funkci premiéra. |
Otázka pro prezidenta - vítězové dílčích anket
Na čtvrté příčce se umístil podnikatel Vratislav Kulhánek, s nímž souhlasilo 60 procent hlasujících. Zdůraznil, že nemá smysl jmenovat někoho, koho v době nástupu provází podezření z prohřešku proti zákonům. „Premiér, stejně jako prezident, by měli být respektovaní jejich voliči, ale rovněž těmi, kteří je nevolili,“ myslí si.
4. Vratislav Kulháneksouhlasy: 60 %, nesouhlasy: 29 %, rozdíl 31 % (zaokr.) Ano, dovedu si to představit docela snadno. Prvořadým zájmem prezidenta musí být občané a jejich budoucnost. Nemá význam jmenovat někoho, kdo nezíská podporu parlamentu a zároveň jedním dechem dodávám ani takového, kterého v době nástupu provází podezření z prohřešku proti zákonům. To bychom se lehce mohli ocitnout v orwellovském světě, kde jsou si všichni rovni, ale někteří rovnější. Premiér, stejně jako prezident, by měli být respektovaní jejich voliči, ale rovněž těmi, kteří je nevolili. |
Páté nejlepší skóre si od čtenářů vysloužil podnikatel a politik Otto Chaloupka. Souhlasilo s ním přibližně stejné množství hlasujících jako s Vratislavem Kulhánkem, avšak současně mu přidělili také větší počet nesouhlasných reakcí. Rozdíl mezi reakcemi, který je určující pro výsledné pořadí, je tudíž v Chaloupkově případě nižší.
5. Otto Chaloupkasouhlasy: 60 %, nesouhlasy: 30 %, rozdíl 29 % (zaokr.) Samozřejmě. Žádný zákon neukládá prezidentovi jmenovat premiérem lídra vítězné strany. V případě, že by nejvíce hlasů získala strana, jejímž předsedou je například člověk s komunistickou minulostí nebo osoba, která nedokáže dostatečně vysvětlit nabytí majetku, nepověřil bych takovou osobu vedením vlády. Nebylo by to poprvé, kdy by premiérem nebyl jmenován předseda strany s největším počtem hlasů. Prezident má jednat zodpovědně a vždy v zájmu země a občanů a někdy musí obejít zaběhlé zvyklosti. |
Kromě člověka, který nedokáže dostatečně vysvětlit nabytí majetku, by Otto Chaloupka nejmenoval předsedou vlády ani lídra strany, kterého provází komunistická minulost.
O KSČM se ve své odpovědi zmínil i v pořadí šestý Karel Štogl. „Kdyby vyhrála KSČM, kterou zejména kvůli jejímu programu vystoupení z NATO a Evropské unie odmítám, tak bych se snažil složit vládu bez ní,“ napsal.
6. Karel Štoglsouhlasy: 49 %, nesouhlasy: 38 %, rozdíl 11 % (zaokr.) Premiérem bych jmenoval lídra vítězné strany v případě, že by dokázal sestavit vládu schopnou získat důvěru ve Sněmovně. Andrej Babiš nejspíše dopadne jako Jiří Paroubek v roce 2010, který vyhrál volby, ale kromě komunistů s ním nikdo nebyl ochoten vládnout. V případě výrazného vítězství ANO bych dal šanci sestavit vládu jinému politikovi z této strany. Kdyby vyhrála KSČM, kterou zejména kvůli jejímu programu vystoupení z NATO a Evropské unie odmítám, tak bych se snažil složit vládu bez KSČM. |
Oproti předchozím kolům si pohoršil bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Vítěz druhého kola projektu, který zaujal čtenáře svým postojem k problémům migrace, teroru a uprchlických kvót (čtěte zde) a kterého předvolební průzkumy označují jako jednoho z budoucích nejvážnějších vyzyvatelů Miloše Zemana, tentokrát skončil na sedmém místě.
7. Jiří Drahošsouhlasy: 48 %, nesouhlasy: 39 %, rozdíl 10 % (zaokr.) Premiérem by neměl být jmenován trestně stíhaný člověk. Je to špatné pro naši beztak nevalnou politickou morálku, o naší pověsti v zahraničí ani nemluvě. Navíc takový člověk nemůže v žádném případě pracovat naplno, musí nemalou energii věnovat své obhajobě. Kdyby jej přesto vítězná strana navrhla, snažil bych se jí to vymluvit a věřil ve zdravý rozum zúčastněných. Pokud by se nenašlo jakékoliv jiné věrohodné řešení, ústava nedává prezidentovi mnoho jiných možností než jmenovat navrženou osobu. |
Osmou příčku obsadil nejnovější účastník Otázky pro prezidenta - hudebník a producent Petr Hannig. Jako jediný dostal více nesouhlasných než souhlasných hlasů.
Prezident Miloš Zeman ani předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek se, stejně jako v žádném z předcházejících kol, nezúčastnili.
8. Petr Hannigsouhlasy: 42 %, nesouhlasy: 47 %, rozdíl - 6 % (zaokr.) Ctil bych rozhodnutí voličů a jmenoval bych premiérem toho, který by byl nominován na post premiéra stranou nebo hnutím, které ve volbách zvítězilo. Ctil bych vůli občanů této země vyjádřenou volbami bez jakéhokoliv ideologického omezení či zahraničního nátlaku, včetně nátlaku přicházejícího z vedení EU. To by byl krok A. Krok B by byl následující: Pokud by mnou designovaný premiér nebyl schopen vytvořit většinovou koalici, snažil bych se jednat s ostatními stranami o funkční vládě. |
(Všechna procenta uvedená v jednotlivých rámečcích jsou zaokrouhlená. Dopočet do sta procent vedle souhlasů a nesouhlasů tvoří neutrální odpovědi.)
Otázka pro prezidenta - celkové průběžné výsledky
