Doporučujeme

Džem, sirup, povidla i okurky v láku. Čtyři tipy na domácí zavařování

  • 0
Léto je nejen časem dovolených, ale také dobou, kdy na zahrádkách a v sadech dozrává ovoce a zelenina. Jak je zpracovat, abychom se z nich mohli těšit ještě dlouhé měsíce či roky?
Ilustrační snímek

Džem, marmeláda a povidla

Ovoce nakrájené na kousky zasypejte v poměru 2 : 1 cukrem a nechte pár hodin odležet. Pak rozvařte, přidejte pektin rozmíchaný v troše cukru, promíchejte a povařte do zhoustnutí. Plňte do čistých sklenic, zavíčkujte a otočte dnem vzhůru.

Jak připravit povidla v troubě? Měkké oloupané ovoce pokrájené na kousky promíchejte v míse s panáčkem octa a panáčkem rumu (na 2 kg ovoce) a špetkou soli a při 150 °C pečte 6 až 7 hodin v troubě. Pak přendejte do vyvařených sklenic, pečlivě uzavřete a otočené dnem vzhůru nechte vychladnout.

Kořeněný ovocný kompot

Kompot, nebo šťávu?

Pamatujete se, jak babička veškerou úrodu zpracovávala na kompot? Vy už nemusíte shánět zavařovací hrnec, jde to i v myčce. Očištěné ovoce ve sklenici zalijte sirupem z vody a cukru, uzavřené sklenice naskládejte do myčky asi 5 cm od sebe. Nastavte na nejdelší program a teplotu 70–80 °C. Program nechte proběhnout až do konce, včetně sušení. Horké sklenice vyndejte a položte je na suchou utěrku víčkem dolů a nechte pomalu vychladnout.

Podobně připravíte i domácí sirup. Ovocný rozvar nechte vychladnout, pak ho přeceďte přes plátýnko, doslaďte, přidejte citronovou šťávu a ještě krátce povařte. Uchovávejte v lednici a spotřebujte, nebo také zavařte v myčce.

Tip: Vyzkoušejte i ovocné želé. Kousky ovoce s citronovou šťávou a vodou svařte, propasírujte přes jemné plátno nebo cedník a zahustěte pektinem.

Nakládané okurky, poklad české gastronomie.

Zelenina na zimu

Při zavařování i nakládání se obvykle používá:
● hořčičné semínko
● nové koření
● hřebíček
● pepř
● kmín
● anýz
● semínka koriandru
● drcené chilli
● libovolné bylinky (kopr, bobkový list, estragon, oregano, bazalka, tymián, celerové listy apod.)
● kapary

Zavařováním neboli sterilováním dochází k tepelné konzervaci potravin – ve sklenici pevně uzavřené víčkem se ohřívají na teplotu cca 85 °C. Teplo ze sklenice vytlačí vzduch, po zchladnutí se uvnitř vytvoří podtlak a víčko se doslova přicucne.

Obsah sklenice je tak neprodyšně uzavřený a chráněný před mikroorganismy. Zavařené potraviny pak můžete uchovávat po delší dobu ve sklepě nebo ve spíži, aniž se zkazí. Najednou si proto můžete zavařit i větší množství sklenic.

Zavařit můžete takřka libovolnou zeleninu, kromě okurek třeba papriky, zelí, červenou řepu, šalotku...

Pikantní nakládaná rajčata s česnekem

Dobře naloženo

Při nakládání se potraviny dají do sklenice, zalijí lákem nebo olejem a uloží do ledničky, kde se nechají po určitou dobu uležet. Protože se však nesterilují, je nutné potraviny cca do měsíce zkonzumovat. Z tohoto důvodu si naložte vždy jen jednu nebo několik málo sklenic.

Kromě klasických hospodských pochoutek, jako je nakládaný hermelín či utopence, si v létě při přebytku zeleniny nasušte rajčata a pak je naložte do oleje – jsou skvělá k sýrům, do salátů, těstovin i do masových nádivek.

Druhy octů a jejich použití

Lihový kvasný ocet patří k české tradici, nejužívanější je 8% ocet obarvený karamelem a aromatizovaný estragonem. V teplé kuchyni se používá hlavně k dochucování omáček a polévek, ve studené do salátových zálivek nebo k přípravě utopenců či tlačenky s cibulí. Nesmí chybět při zavařování okurek, zeleninových směsí nebo lesních hub.

Vinný ocet vzniká kvašením hroznů a obsahuje asi 6 % kyseliny octové. Může být bílý nebo červený. Přírodní vinný ocet je ceněný kvůli obsahu draslíku a fosforu. Užijete ho do salátů, např. k přípravě oblíbené zálivky vinaigrette. Dochutí omáčky a polévky.

Jablečný ocet je charakteristický ostřejší chutí a vůní jablek. Je bohatý na hořčík, křemík, železo, vitaminy B, C i E. Obsahuje 6 % kyseliny octové. Přidává se hlavně do salátů a zeleninových pokrmů.

Rýžový ocet s podílem kyseliny octové 4–5 % má netypicky mírně nasládlou chuť. Vyrábí se z fermentované rýže nebo rýžového vína a má pozitivní vliv na zdraví. Neobejdete se bez něj při přípravě japonského sushi a mnoha dalších asijských specialit.

Balzamikový ocet má jemnější, lehce nasládlou chuť, na kterou má vliv doba zrání – tradičně zraje v dřevěných sudech i více než deset let. Pravý balsamico ocet pochází z Modeny, kde se vyrábí již od počátku 17. století ze zahušťovaného vinného moštu určité odrůdy hroznů. Používejte ho raději pouze pro studenou kuchyni, protože tepelnou úpravou se mění jeho chuť. Několika kapkami balzamikového octa skvěle doladíte např. pravé italské rizoto i tradiční italský salát caprese z rajčat, mozzarelly a bazalky.

Tip: Nezapomeňte, že sklenice, do kterých zavařujete nebo nakládáte, musí být dokonale čisté! Umyjte je, vyskládejte do velkého hrnce, zalijte vodou tak, aby byly zcela ponořené, a nechte přejít varem.


  • Vybrali jsme pro Vás