Je hlavním jídlem, přílohou i mlsáním
Jako první se na pultech obchodů objevuje chřest bílý. Pěstuje se totiž pod fólií, a tak uzraje dřív. Má jednu nevýhodu. „Musí se před použitím oloupat, ať už nožem, obyčejnou škrabkou nebo tou speciální na chřest,“ říká odborník. Ano, i taková se prodává, často přímo u prodejců tohoto artiklu. Když získáte správný cvik, je loupání s ní hračka.
Cena se pohybuje od 100 do 250 korun. Přes jistou pracnost při přípravě je ale bílý chřest oblíbený, protože má hodně výraznou chuť. Nejvíc se hodí na polévku anebo ho obalte v těstíčku a osmažte. Ve Francii ho jedí i k snídani s vejcem, jinde jim k uvařeným výhonkům stačí holandská omáčka.
Druhým nejběžnějším typem je chřest zelený. Jeho doba přichází krátce po tom bílém a roste přímo na poli, kde ho nic nekryje před sluncem. „To také může za jeho svěží jarní barvu,“ referuje specialista.
Bojujte s vysokým tlakem příjemně. Dejte si čokoládu, chřest i šlofíka |
Jeho podvariantou je velmi tenký minichřest, který lze dát samotný k čemukoli jako přílohu anebo ho prostě sezobete jen tak – je křupavý a lahodný. Loupat ho vůbec nemusíte. „U nás ho lidi milují hlavně ke steakům. Dělá se z něj ale opět i polévka a je skvělý do zapékacích mís, ať už s brambory nebo těstovinami,“ vyjmenovává Miroslav Proužek.
Nejméně známou variantou je pak chřest fialový. Chuťově se blíží bílému, většinou ho stačí oloupat na dolních koncích. Může mít bílé i zelené špičky. Uděláte z něj v podstatě to, co z bílého.
