Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ze zkumavky vychází více chlapečků. Jak je to možné?

  • 25
Přibližně čtyři miliony dětí se už ve světě narodily díky umělému oplození. Vědci však stále zkoumají, zda tento postup ovlivňuje zdraví a budoucí život dítěte. Konstatují, že naprostá většina "dětí ze zkumavky" se zdravotně nijak neliší od dětí počatých obvyklým způsobem. Přesto občas objevují nečekané odchylky.

V minulých dnech oznamoval vědecký tisk další nově objevenou souvislost: umělé početí mění poměr mezi pohlavími narozených dětí. Naštěstí jen lehce.

Michael Chapman z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském Sydney se svým týmem sledoval pohlaví 13 368 dětí, které se narodily po početí ve zkumavce v Austrálii a na Novém Zélandu mezi léty 2002 a 2006.

Dlouhodobý přirozený poměr mezi novorozenými dětmi je: 51,5 procent chlapců, ostatní jsou holčičky. Při klasickém umělém oplození (IVF – in vitro fertilizace) se ženské vajíčko odebrané z vaječníku vloží do laboratorní misky se zhruba tisícovkou spermií a některá ze spermií vajíčko sama oplodní. Michael Chapman zjistil, že poté se podíl narozených chlapců zvedá na 53 procenta.

Na metodě záleží

Jinak je tomu v situaci, kdy lékaři vyberou pod mikroskopem nejlepší spermii a mikroinjekcí ji vnesou do vajíčka. Metoda (nazvaná ICSI – intracytoplazmatická injekce spermie) byla vyvinuta začátkem devadesátých let a používá se tehdy, kdy má muž tak málo pohyblivé spermie, že se samy nedokážou dostat až k vajíčku ve vejcovodech a oplodnit je.

V těchto případech, zjistil Michael Chapman, se poměr narozených chlapců snížil přesně na 50 procent. A nejen to. Vědci rovněž vyzkoumali, že čím později se embryo vzniklé umělým oplozením vnáší do lůna matky, tím více se zvyšuje pravděpodobnost, že se narodí chlapec. Chapman své poznatky publikoval v odborném časopise British Journal of Obstetrics and Gynaecology.

Dvojčata jsou častější

Rozdíl je samozřejmě tak malý a zjistitelný jen při porovnání tisíců novorozenců, že pro rodiče dětí ze zkumavky nemůže být nijak významný. Nicméně ukazuje, že umělé oplození není přesnou obdobou početí přirozeného, nýbrž se v něm projevují jiné vlivy. Vědci se domnívají, že příčinou by mohly být chemické látky ve zkumavce, v nichž k plození dochází. Ale zatím to nevědí s jistotou.

Jiná odchylka od průměru je dána faktem, že při umělém oplození se častěji rodí dvojčata nebo dokonce trojčata. Je to proto, že lékaři implantují budoucí mamince obvykle více zárodků, vytvořených ve zkumavce, aby byla vyšší šance, že se některé uhnízdí v děložní sliznici a vyroste z něj dítě. Když se však všechno podaří, dojde k vícečetnému těhotenství.

To znamená, že vyvíjející se děti se musí dělit o prostor i o výživu dodávanou matčiným tělem. Rodí se proto obvykle lehčí než děti narozené samostatně.

Jak lékaři už vypozorovali, nízká porodní hmotnost zvyšuje riziko, že dítě bude v dospělosti trpět obezitou nebo cukrovkou druhého typu (ta vzniká obvykle v pozdějším věku a je způsobená neschopností buněk přijímat glukózu, kterou jim přináší hormon inzulín).

"Dnes už se doporučuje, aby se implantovala nejvýše dvě embrya, a nejraději jenom jeden zárodek," říká docent Igor Crha z Gynekologicko-porodnické kliniky Masarykovy univerzity v Brně. "Záleží samozřejmě na posouzení stavu budoucí matky."

Když se totiž žádné embryo v děloze neuchytí, musí se cyklus umělého oplodnění opakovat, což zatěžuje organismus matky a pochopitelně stojí další peníze.

Drobné změny na chromozomech

Před časem profesor univerzity Temple v americké Filadelfii Carmen Sapienza (jméno Carmen je v tomto případě mužské) srovnával pečlivě vybrané změny na chromozomech dětí ze zkumavky a dětí z běžného početí.

"Zjistili jsme, že pět až deset procent dětí narozených díky asistované reprodukci má na chromozomech více než dvě odchylky od normálu. To ovlivňuje projevy okolních genů," uvedl na nedávné konferenci Americké asociace pro pokrok vědy (AAAS).

Jak vysvětlil, ovlivněné geny řídí vytváření tukových tkání a spalování cukrů v těle. Tím zvyšují pravděpodobnost, že se u člověka vyvine obezita, vysoký krevní tlak a již zmíněná cukrovka druhého typu.

Prakticky to znamená, že takoví lidé by si měli více hlídat svůj zdravotní stav a poradit se s lékařem, jak se pomocí stravy a životního stylu případným potížím vyhnout nebo je alespoň minimalizovat.

Neplodnost do dalších generací?

Otázka, na kterou vědci zatím nedokážou s jistotou odpovědět, zní: Nepředají děti ze zkumavky neplodnost dalším generacím? Týká se to především již zmíněné metody ICSI, při níž lékaři vyberou jedinou spermii a vnesou ji přímo do vajíčka, protože bez této pomoci by spermie do vajíčka samy proniknout nedokázaly.

"Pokud tedy například muž trpěl některou velmi těžkou formou neplodnosti, je možné, že se jeho porucha tímto způsobem přenese i na jeho syny," připouští docent Igor Crha. Nejde to zatím říci přesně, protože metoda je stará teprve necelých dvacet let a děti, které se díky ní narodily, ještě neusilují o to stát se rodiči.

Nicméně je možné, že vyrůstá generace, která už bude schopna v budoucnu počít dítě jen za pomoci lékařů v laboratoři. To by však nemuselo vadit – až do té míry, dokud jim lékaři ještě dokážou pomoci.

"V České republice se dnes rodí téměř tři procenta dětí díky metodám asistované reprodukce," konstatuje docent Crha. Tedy zhruba tři tisíce ze sta tisíc dětí narozených každý rok. Například v Dánsku je to dokonce pět procent dětí. Dá se předpokládat, že tento podíl nezastavitelně poroste.

Ženy odkládají mateřství na pozdější dobu, aby měly čas na hledání toho nejvhodnějšího partnera, vytvoření vlastní pracovní kariéry a také k získání lepšího finančního zajištění pro rodinu. Se stoupajícím věkem však klesá jejich schopnost otěhotnět přirozeným způsobem. Mužům se zase pravděpodobně vlivem životního prostředí nebo životního stylu snižuje množství spermií, a tedy i schopnost stát se rodičem.