Dokazuje to i fakt, že se zdravýma nohama se narodí devětadevadesát procent dětí, v první třídě je mají zdravé jen dvě třetiny.
Úrazy způsobují, že jsou končetiny nestejně zatěžovány. „Když vám sundají sádru, některé vazy a svaly jsou oslabené. Začínáte si na jedné straně ulevovat, druhou přetěžujete. Nepoměr se přenáší postupně na koleno, kyčel a záda,“ vysvětluje neurolog a podiatr Miroslav Havrda. Právě nerovnoměrná zátěž pak může způsobit problémy, které se projevují bolestí zad.
Kvůli zranění nebo zlomenině mají někteří lidé nestejně dlouhé nohy. Týká se to asi jednoho člověka z deseti, někteří se s tímto problémem už přímo narodí. Může se také stát, že člověk má nohy stejné (na délku), ale každá je jinak zatěžována. „Své pacienty si vysvléknu do trenýrek a dívám se, jak stojí. I podle toho pak určím léčbu. Většinou stačí jen upravit zvyklosti chůze a postoje,“ uvádí. Abychom dobře stáli a chodili, přitom stačí používat vhodné boty, někdy je třeba je „vylepšit“ speciálními vložkami.
Nejzávažnější a nejobtížněji léčitelná je deformita palce, tedy palec vbočený (hallux valgus), který vzniká dlouhodobým nošením příliš špičaté a úzké obuvi, přičemž určitou roli při vzniku hraje také dědičnost. Než dojde k rozvoji takového problému, člověk většinou cítí bolest, ale často jí nevěnuje zvláštní pozornost. Vznikne-li závažnější poškození, nelze se ho zbavit jinak než operací.
Podiatr, který se problematikou chodidel zabývá, pacienta poměrně složitě vyšetří a získá přehled o stavbě nohou a také způsobu chůze. Pak může boty, respektive vložky do nich, upravit přesně podle potřeb jednotlivce.
