huh...

Tak to je hustý. Nevím, kdo psal ty tréninky, ale pokud někdo opravdu začíná běhat (jako od NULY), tak žádné rozvičení nepotřebuje. Prostě nazuje boty (jakékoliv kromě podpatků a pantoflí), obleče se do něčeho, v čem mu bude lehce zima (tedy o 1 vsrtvu méně, než je komfortní v dané teplotě) a vyrazí na nějaký okruh. Běží tak, aby mohl normálně mluvit či si zpívat, prostě tepová frekvence do 135 (nejde-li to, přechod do chůze). Doporučuji délku trasy tak kolem 1 km/okruh, aby člověk mohl snadno přidávat a ubírat. Co se týče povrchu, pro začátek je lepší nějaký neasfaltový, ale protože závody (včetně Nike Run) se běhají často po asfaltu, je dobré si zvykat postupně i na tvrdý.

Po běhu doporučuji volnou chůzi v délce 0,5-1 km, případně vyklusání v téže délce (pro rychlejší běžce), úplně to stačí.

A 3x týdně je na začátek optimum, po 4 týdnech bych šel na 4x týdně a pak 5x týdně, víc NE (to spíš zařadit plavání, kolo aj.). Běžecké boty a oblečení má smysl řešit až po měsíci a více běhání.

No pane jo

To je úplná věda

To by mě zajímalo, jestli to věděl i Zátopek, když běhal.

Rozcvička

Je samozřejmě důležitá, ale chodit rovinky a běžeckou abecedu před výklusem v parku mi přijde trochu moc. Hlavně by se mělo poradit. NEBĚHETE PO TVRDÉM POVRCHU.

Re: Rozcvička

PRESNE TAK!!

Behani je paradni disciplina, ale jen na mekkem povrchu. Skvara, travnik nebo v nejlepsim pripade les. Kdyz vidim ty nakopnute zdravomily joggujici ve znackove vybave v centru mesta (pokud mozno jeste v tesne blizkosti dalnice), boli me to i za ne.

Na co si dát pozor:

na pisálku z lžiDěsu

Článek trochu mimo

Tak vám nevím, dle názvu jsem nabyl dojmu, že má článek radit těm, kteří s běhání začínají a chtějí jej praktikovat rekreačně. Mezitím je to popis, jak trénují profesionálové.

Těžko nějaký "amatér" (který se jde 1x týdně proběhnout) bude věnovat 3/4 hodiny rozcvičováním včetně nějaké běžecké abecedy.

Dekuji

Dukladne jsem si precetl "Na co si dát pozor při běžecké abecedě", nepochopil vubec nic a zabehl si na ruzek na dve toceny.

ROZLOŽENÍ ZÁTĚŽE PŘI BĚHU

DENNĚ BĚHÁM 10 KM. PRNÍCH 5 BĚŽÍM NA PLNO. PŘI DALŠÍCH 5 KM ZRYCHLUJI.

Neužitečný článek

Pokud jsem začátečník, budu pravděpodobně pomalu klusat. Na to bych se měl připravit pomalým klusem na rozehřátí, dynamickým rozcvičením, abecedou a stupňovanými rovinkami???

Ježišmarjá,

co jim to zase cpete, jaké kolesko a extenze kotníku...pro začínajícího běžce je hlavní, aby se prostě "profuněl do začátků". Žádné rozcvičování za začátek, studené svaly, to si akorát něco urve. Na začátek stačí, když bude střídat svižnou chůzi s občasným během, co mu půjde a bude ještě ke zvádnutí. A běhat hlavně musí zpočátku tak, aby mohl při běhu ještě trochu krafat s kamarádem, to je základní poučka, jinak se užene hned v prvním týdnu. Držet hlavu spíše nahoře, dívat se před sebe, nemít ramena a ruce v křeči, občas vyklepávat a snažit se nešourat nohy.

Re: Ježišmarjá,

strenčink po tréninku je určitě důležitý, ale pro začátečníka úplně stačí, když si pak poslední kus k domu nebo k autu dojde chůzí, vydýchá se v předklonu, párkrát máchne rukama, zakrouží pomalu 10 x tělem a ještě si třeba piánko místo výtahem vyjde schody.

Rozcvičení na tyhle rychlosti nemá moc smysl

Rozcvičení má význam, kdo běžní v rychlém tréninkovém tempu. Ale i to jde nahradit. Než začne vlastní trénink, kde nějakou trasu chci urazit za stanovený čas, tak je možné kousek běžet v tempu podstatně nižším. Samotné cviky svaly neprohřejí, pomalejší běh či rychlá chůze ano. Nějaké protahování až po tomhle mírném zahřátí. Pak je možné běžet. A nevadí, když nějaký úsek na začátku bude pomalejším tempem. Pak je možné templo zvýšit. A po doběhnutí ještě chvíli chodit, či lehce vyklusávat.

Teď už neběhám, an kolo občas sednu. Ze začátku jedu mírnějším tempem. Pokud jsem nejezdi např. v zimě, tak vlastně v mírnějším tempu jedu celou trasu. A na tom kole ani ten mírnější začátek není moc třeba. V životě jsem neměl nějaké potíže a rozcvičování žádné.

Re: Rozcvičení na tyhle rychlosti nemá moc smysl

Doc. Kovář, mezinárodně velice uznávaný fyzioterapeut dokonce prohlásil, že taková rozcvička v podobě protahování nezahřátých svalů, spíše svalové zranění vyvolá, než-li mu zabrání. Při sportu je nezbytné, svaly zprvu prohřát, ideální je rozklusání případně rychlá chůze ( třeba do kopce ). Toto rozehřátí svalů by mělo trvat minimálně 50% délky času, které následně plánujeme sportovat, tedy běháte-li 10 km za 60 minut, měli by jste se cca 30 minut před tímto výkonem zahřát a pak teprve vyrazit. Optimální spalovací výkon je totiž po 45 minutách aktivity, proto Ti, co vylezou z baráku a hned nasadí tempo a vydrží běžet 30 minut, se diví, že běhají, ale nehubnou. No a ono protažení - strečing, přichází na řadu po výkonu a mělo by trvat cca 20% času sportovního výkonu, v tomto případě tedy cas 10 minut. No a nemůže se Vám stát, že si něco natrhnete nebo tak podobně.