Nepříjemnou zprávu slyšel u lékaře například Jiří K. a s "drsnými" slovy se smiřoval velmi dlouho. "Vaše spermie se téměř nehýbou a je malá šance, že byste zplodil dítě," řekl mu lékař. S manželkou se Jiří K. se o oplodnění snažili rok a půl, až do poslední chvíle si odmítal připustit, že "viníkem" je on.
Tento případ jen ilustruje skutečnost, že už definitivně přestalo platit, že problém neplodnosti bývá převážně na straně ženy.
"Ten poměr se rychle mění. Ještě ve škole nás učili, že na straně muže je problém ve třetině případů. Když jsem sám přednášel, byla to třetina až polovina. A dnes je problém u muže v polovině případů a více," potvrzuje lékař Jan Šulc, jeden ze zakladatelů centra asistované reprodukce Gest v Praze.
A cituje renomovaný francouzský výzkum, který uvádí, že po roce 2035 teoreticky nebude na zemi žádný plodný muž. Vědci vycházeli z pravidelných vyšetření spermiogramů, které zjišťují, kolik má muž spermií a v jaké kvalitě. "Průzkum beru s rezervou, ale pravda je, že neplodných mužů každým rokem přibývá," podotýká Šulc.
Znečištěný vzduch, stres a špatná strava
Neplodnost v číslech15 procent - Tolik párů má v Česku problémy s početím dítěte. 10 procent - Tolik párů mělo problémy před druhou světovou válkou. 50 procent - Příčina je v polovině případů na straně muže, v polovině u ženy. 10 procent - U tolika neplodných párů se nikdy nezjistí příčina neplodnosti. 3 procenta - Tolik dětí se rodí z umělého oplodnění v centrech asistované reprodukce. V Česku jich je 31. |
Může za to znečištěný vzduch, nezdravá strava, stres a také těsné oblečení, které je u mužů oblíbenější než v minulosti.
"Těžko říct, který důvod je ten hlavní," uvažuje primář pražského centra asistované reprodukce Iscare Milan Mrázek. Zmíněné "civilizační jevy" však podle něho mají zásadní vliv. "Potvrzuje to fakt, že plodnost mužů je výrazně nižší ve vyspělých státech. Nejde tedy o celosvětový trend. Obecně světu hrozí spíše přelidnění," dodává Mrázek.
A také neplatí, že muž, který zplodil dítě, může mít bez problémů další. Takhle se zmýlil i Jiří K. – jeho dnešní žena nemůže otěhotnět, on má přitom už dvě děti z prvního manželství. Proto původně odmítal jít na spermiogram a ženě říkal, že on už přece prokázal, že nemá s plodností problém. V tomto případě však platí, že už za rok může být všechno jinak.
"Sperma je velmi citlivé a může být negativně ovlivněno za velmi krátkou dobu," říká Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny.
Stačí se podívat do severočeských Teplic, kde vědci z brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství začátkem 90. let zkoumali sperma u více než tří stovek osmnáctiletých mužů. Experiment pak zopakovali po roce 2000. "Za tu dobu se výrazně zlepšilo prostředí a vyšly nám i lepší výsledky ze spermiogramu," říká profesor Jiří Rubeš, který průzkum vedl.
Neznamená to však, že když se muž odstěhuje na venkov, okamžitě se zlepší jeho sperma. "Životní prostředí je jen jedna z příčin," dodává Rubeš.
Vezme to na sebe manželka
Problém s neplodností si uvědomuje i Světová zdravotnická organizace, která dokonce musela snížit hranici, jež se v medicíně označovala jako potřebná pro "bezproblémové" otěhotnění.
Teď je to 20 milionů spermií v mililitru ejakulátu. O polovinu méně než v 80. letech. "Čtyřicet milionů – to by dnes nesplňoval každý druhý muž," říká Rubeš.
Kvalita spermií je přitom pro muže velmi citlivá záležitost. Zmiňovaný Jiří K. dokonce požádal ženu, aby vzala všechno na sebe. "V rodině budeme říkat, že je problém u mne," přiznala jeho manželka Alena.
Ale mnohdy zapírají i ženy. Petra K. se léčí dva roky a na neschopenku vyžaduje razítko z gynekologie, ne z centra asistované reprodukce. "Nechci, aby to v práci věděli. Co když to nevyjde a každý se mě bude ptát, jak to dopadlo? To bych nezvládla," vysvětluje.
Mnoho žen pak neplodnost bere jako své selhání, což je podle doktora Šulce chyba. "Podobné to bylo před lety se zhoubnými nádory, dnes už o rakovině každý mluví otevřeně. U neplodnosti to ještě chvíli potrvá," odhaduje lékař.
