Operace a vyšetření
Sledovat další díly na iDNES.tvNejčastější dárci jsou studenti
V Ústavu hematologie a krevní transfuze na pražském Karlově náměstí často darují krev studenti a mladí lidé. Přicházejí ale také starší dárci. Darovat krev smí kdokoliv do šedesáti let, pokud ovšem netrpí závažnou chorobou.
To, zda je vaše případné onemocnění na závadu, ovšem posoudí lékař přímo na místě. V den naší návštěvy přišlo třicet osm dárců. Lékařka Jana Žlabová dodává, že nejvíce lidí chodí v pátek.
Každá krev se vyšetřuje
Každý odběr - bez ohledu na to, zda jde člověk darovat krev poprvé či poněkolikáté - musí být laboratorně vyšetřen. Krev určená pro laboratorní vyšetření se odebere do malého váčku.
Vyšetření má ověřit, zda krev neobsahuje známky infekcí HIV, hepatitidy B, C a syfilidy. Krev se samozřejmě může použít jen v případě, že jsou výsledky negativní.
“HIV pozitivní krev objevíme jen zřídkakdy. Tu a tam zaznamenáme v krvi aktivitu jaterních enzymů, což znamená dočasné vyřazení dárce z odběrů. Někdy také zachytíme hepatitidu B a C. Těmto lidem pak musíme zajistit přiměřenou léčbu, přípravky pochopitelně nemůžeme použít," vysvětluje Zdeňka Gašová, přednostka Transfuziologického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze.
Sterilita je nutností
Darovat krev je v dnešních podmínkách zcela bezpečné.
Veškeré jehly a odběrové soupravy jsou sterilní a určené k jednorázovému použití. Nespotřebovaný materiál se znehodnotí.
Odběr trvá pět až deset minut
Nejčastěji se odebírá takzvaná plná krev. Po celou dobu odběru se míchá s protisrážlivým roztokem, který je přítomný v odběrovém vaku. Má se tak zabránit vzniku sraženin.
Speciální odběrová váha ukazuje hmotnost odebrané krve a čas, po který se odebírá. Odběr nesmí trvat příliš dlouho, průměrně trvá kolem pěti až deseti minut. Obvykle se odebírá 450 ml krve. Tělo si dokáže odebrané složky nahradit během několika dnů, maximálně do tří týdnů.
Krev se musí hned zpracovat
Plná krev se nikde neskladuje, po odběru se musí dále zpracovat.
Z plné krve se připraví jednotlivé složky: červené krvinky, krevní destičky a plazma. Smyslem moderní terapie transfuzními přípravky je podat pacientovi tu část krve, které má nedostatek. Například ti pacienti, kteří jsou chudokrevní, dostanou jen červené krvinky.
Centrifuga odstředí krev
Plná krev se zpracovává v silné velkoobjemové centrifuze. Do jednotlivých objímek se vloží vaky s krví. Centrifuga poté za veliké rychlosti krev ve vaku odstředí. První odstředění trvá asi dvacet minut.
Po vyjmutí z centrifugy můžeme vidět, že se krev rozvrstvila na tři složky: nahoře ve vaku se nachází nejlehčí plazma, pak je mezivrstva, z níž se připraví krevní destičky, nejtěžší jsou červené krvinky, které leží na dně.
Každá složka krve do jiného vaku
Vak s oddělenými složkami se vloží na speciální přístroj, který každou složku krve vytlačí do jiného vaku.
Oranžová mezivrstva se pak na centrifuze odstřeďuje ještě jednou, aby se z ní připravil koncentrát krevních destiček.
Úschovna
Koncentráty červených krvinek se uchovávají v chladové komoře za teploty dva až šest stupňů Celsia.
Životnost červených krvinek je 35 až 49 dní. Podávají se při ztrátě krve nebo lidem, jejichž organismus si nedokáže sám červené krvinky vytvořit.
Krevní destičky musí do pěti dnů k pacientovi
Krevní destičky se zpracovávají v třepacích boxech za teploty přibližně dvacet stupňů Celsia.
Krevní destičky mají trvanlivost pouze pět dnů. Jde ale o posun, v dřívějších dobách vydržely kvůli horším skladovacím podmínkám pouze jeden den. Krevní destičky se podávají pacientům s onemocněním krve nebo například při protinádorové léčbě.
Poslední oddělená složka krve, plazma, se zmrazí na teplotu -25 stupňů Celsia. Při správných podmínkách je doba její trvanlivosti tři roky. Než se ale použije, leží v karanténě po dobu šesti měsíců. Poté se znovu zkontrolují u dárce známky infekcí. Pokud jsou výsledky vyšetření v pořádku, je možné následně plazmu podat jako transfuzi. Podává se například těm nemocným, kteří mají poruchu srážení krve.
Odběr krevních destiček a plazmy
Existuje i jiná forma odběru než odběr plné krve. Vedle odběrů plné krve se provádějí také přístrojové odběry pomocí separátorů krevních složek, a to nejčastěji odběr krevních destiček nebo plazmy. Tímto postupem lze připravit velkou dávku krevních destiček zpravidla pro konkrétního nemocného.
Funguje to tak, že se v průběhu odběru ze žíly dárce odebírá krev, vede se do přístroje, kde se oddělí a sbírá předem zvolená složka krve. Ostatní části krve se vracejí zpět do oběhu dárce. “Na tento odběr se požadují některá další vyšetření, zpravidla vyhovují pouze dva lidé z deseti,” vysvětluje Gašová. Samotný přístroj je velmi drahý, stojí až jeden a půl milionu korun.
Dárci stárnou, chybí noví
Za uplynulý rok se v Česku uskutečnilo okolo 400 tisíc odběrů plné krve. “Dárcovská populace bohužel stárne. Vítáme proto každého nového dárce,” říká lékařka Zdeňka Gašová.
červené krvinky od osmi dárců zachránily chlapci život"Na jednotku intenzivní péče přivezli chlapce, který trpěl genetickou nemocí, srpkovitou anémií, stručně řečeno měl závadný hemoglobin. Pokud ho červené krvinky obsahují, mění se jejich tvar do srpků a ucpávají cévy. Chlapec měl srpkovitého hemoglobinu přes 70 procent a nacházel se ve velmi těžkém stavu. Během jednoho sezení se mu odebraly dva litry červených krvinek. Během dvou hodin dostal osm jednotek krve od osmi různých dárců. Díky tomu mu klesl počet srpkovitého hemoglobinu na 20 procent a mohl jít domů. Přežil díky včasnému zásahu a zásobě krve," popisuje Gašová. |
