Mnohe jsou proste jen hezke recicky. Zijte tady a ted, nestarejte se co bude zitra - fajn, jenomze to jde nejlip prave v situaci kdyz se o vas nekdo postara (rodice), jakmile se clovek o sebe musi starat sam a nebo i o ty deti - uz to zase tak moc nejde. Nebo jde, ale potom to muze mit spatne nasledky. Stejne tak pokud potrebuje clovek uklidit a pujde misto toho spat, nikdo to za nej neudela. Takze budto ten cas a mosnosti mam a nebo ten cas a moznosti nemam a sebelepsi "vzor" mi nepomuze. Chapu ze se to neda brat doslova  ale proste je to jen takove blablabla k nicemu.

Máte určitě pravdu, ale v úvodu se nepíše "chovejte se jako dítě" , ale " Co si jednou za čas vzpomenout na dětská léta a okopírovat režim malých dětí?" . To je velký rozdíl. Tak se opravdu můžete jednou za čas vybodnout na úklid, on nikam neuteče a sám se taky neudělá, takže klid. Můžete na chvíli vypustit starosti a vychutnat si krásný okamžik atd....

No já bych tu dětskou upřímnost zase tak nevyzdvihovala. Děti totiž kolikrát nejsou jen upřímné, ale taky kruté. Nedokáží domyslet jak to druhému ublíží. Zejména jinému dítěti. Klidně vpálí jinému děcku do obličeje něco co se , ale opravdu neříká. Dovedou se třeba posmívat jinému proto že nemá rodiče, nebo že má tělesnou vadu a podobně. To není jen trapas

to je sice pravda, přesto si myslím, že to není (aspoň u těch menších) dětí "krutost", ale takové to provokování a zkoušení, kam až můžou zajít. Někdo jim vždycky musí ty hranice vytyčit.