I když výsledky průzkumu hovoří jasně, vědci si stále nejsou jisti, proč jsou lidé šťastnější spíše ve stáří než v mladém věku.
"Může to být díky environmentálním změnám, nebo by to mohly být psychologické změny našeho vnímání světa, nebo by to mohlo mít dokonce biologickou příčinu – například mozkovou chemií nebo endokrinními změnami," spekuluje Arthur A. Stone, profesor psychologie na Státní univerzitě v New Yorku a vedoucí autor studie.
Život na stupnici jedna až deset
Rozsáhlý telefonní průzkum se týkal více než 340 tisíc lidí ve věku 18 až 85 let, kterým byly kladeny různé otázky o jejich věku, pohlaví, současných událostech nebo osobních, finančních, zdravotních a jiných záležitostech.
V dotazníku byla rovněž otázka zjišťující celkovou tělesnou i duševní pohodu, kdy měl dotázaný ohodnotit spokojenost se svým životem na desetistupňovém měřítku.
Dále následovalo šest otázek s možnými odpověďmi ano, nebo ne. "Zažil jste včera následující pocity: Radost, štěstí, stres, starost, zlost, smutek?"
Výsledky průzkumu jsou dobrou zprávou nejen pro staré lidi, ale i pro ty, co stárnou, odpovědi u starších lidí totiž podle vědců odhalily přímo hedonickou pohodu.
Praděda šťastnější než vnuk
Při celkovém zhodnocení dopadly výsledky telefonního průzkumu takto: lidé se začnou cítit docela dobře po překročení puberty okolo osmnácti let, ale posléze se život začne komplikovat a stavět do cesty různé překážky.
Lidé se pak prakticky cítí hůř a hůř dokud nedosáhnou padesátky. V tomto bodě nastává ostrý zvrat a lidé se s přibývajícími léty cítí stále šťastnější. Ve věku 85 let jsou sami se sebou dokonce spokojenější než ve šťastném období okolo osmnáctin.
Magická padesátka
Při měření okamžité spokojenosti – včerejšího emocionálního stavu – vědci zjistili, že stres klesá od 22 let výše, přičemž svého nejnižšího bodu dosáhne v 85 letech. Starosti zůstávají až do padesátky docela stálé, poté však prudce ubývají.
Zlost ubývá plynule už od osmnáctky a smutek stoupá na vrchol až do padesátky, klesá do 73 let a poté zase lehce stoupá do věku 85 let.
Radost a štěstí mají podobnou křivku, oba pocity klesají až do padesátky a stabilně stoupají příští čtvrt století, i když velmi lehce klesají kolem 85 let. Nikdy však nedosáhnou tak nízkého bodu jako v rané padesátce.
Výsledky průzkumu jsou povzbudivé
Práce vědeckého týmu profesora Stonea zaujala mnoho odborníků po celém světě. Andrew J. Oswald, profesor psychologie z Warwické Business School v Anglii, který publikoval již několik studií o lidském štěstí, považuje tato zjištění za důležitá a určitým způsobem povzbudivá.
"Je velmi povzbudivým faktem, že můžeme očekávat větší štěstí v našich brzkých osmdesáti než ve dvaceti," řekl a dodal: "A není to řízeno převážně událostmi, které se staly v životě. Je to něco velmi hlubokého a docela lidského, co vypadá, že nás řídí."
Profesor Stone podotkl, že výsledky jejich průzkumu vyzdvihly otázky, které je potřeba dále studovat. "Tyto výsledky říkají, že existují výrazné vzory a stojí za to snažit se o další výzkum, abychom zjistili, o co vlastně jde. Proč to vypadá, že se v padesáti začíná něco měnit?" ptá se Stone.
Výzkum se netýkal zdravotních otázek
Studie nebyla vytvořena proto, aby se zjistilo, které faktory způsobují štěstí. Zdravotní otázky v dotazníku nebyly dostatečně specifické na to, aby vykreslily nějaké závěry o tom, jaký má vliv nemoci nebo nějaký handicap na štěstí ve starším věku.
Vědci se spíše zaměřili na pohlaví zpovídaných, zda mají životního partnery, jestli s nimi v domácnosti žijí děti a jejich zaměstnanecké postavení.
Každopádně studie odborného týmu profesora Stonea může být určitou útěchou pro jedince pod padesát, kteří se cítí depresivně a sklíčeně. Čekají je lepší časy.
