Nejlepší prevencí proti nemocem jsou pravidelné prohlídky a harmonický vztah

  1:23aktualizováno  1:23
Rtěnka v novém odstínu červené, polibek v parku, větrník se šlehačkou nebo sklenka prosecca. I tak může vypadat péče o zdraví. K tomu všemu máme ještě k dispozici luxus, který není všude samozřejmostí. Preventivní lékařské prohlídky. Našemu tělu může přinést jenom to dobré, tak proč si ji čas od času nedopřát?
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek)

Na zevrubnou kontrolu k praktikovi nám zdravotní systém umožňuje chodit každé dva roky. Lékař by měl provést krevní testy, vyšetření moči, zkontrolovat očkování, u dospělých zejména proti tetanu, zhodnotit rodinou anamnézu, tedy výskyt rizikových onemocnění, jako jsou cukrovka, vysoký tlak, metabolické poruchy, infarkt nebo rakovina. Dále provést osobní anamnézu, kterou během následných prohlídek postupně doplňuje.

Nárok na preventivní prohlídky

Muži i ženy

* Praktický lékař 1x za dva roky 

* Zubař 1x za rok 

* Každý měsíc je vhodné provádět samovyšetření prsu a varlat. 

* Pokud nosíte brýle nebo čočky, měli byste se navíc 1x ročně objednat ke svému očnímu lékaři, který přeměří dioptrie a zkontroluje oči. 

Ženy

* Gynekologie 1x za rok 

* Mamograf 1x za 2 roky u žen nad 45 let 

Děti a dorost

* Od narození do osmnácti měsíců čeká děti deset preventivních prohlídek, dále se konají ve věku 3, 5, 7, 11, 13, 15, 17 let. Poslední všeobecná preventivní prohlídka se provádí nejpozději přede dnem dovršení 19 let. 

* Zubař: od šesti do dvanácti měsíců 1x ročně, od 1 roku do 18 let 2x ročně.

Součástí preventivního vyšetření by měl být také monitoring rizikového chování, jako je například závislost na alkoholu, tabáku a drogách.

„Prohlídky zahrnují i měření výšky a váhy, orientační vyšetření zraku a sluchu, vyšetření hlavy, krku, břicha, hrudníku. Dle věku také posuzujeme psychický stav, u starých lidí eventuálně podezření na úbytek kognitivních funkcí. Zkrátka je toho hodně, co je možné při prevenci vyšetřit,“ popisuje praktická lékařka Zdeňka Soldánová z Českých Budějovic a dodává, že to vyžaduje nejen dostatek času, ale i spolupráci vyšetřovaného.

Pečlivost se vyplatí, zkušený lékař může zachytit některé zdravotní odchylky a na ně se pak zaměřit. Do některých ordinací ale na prevenci zavítá jen minimum lidí. Většina jich totiž přichází s akutními problémy, nebo pokud potřebují vyřídit administrativní záležitosti.

„V naší ordinaci se snažíme pacienty aktivně k preventivním prohlídkám zvát, především ve věkových skupinách nad padesát let. Prohlídku tak u nás absolvuje až sedmdesát procent registrovaných pacientů v pravidelném termínu,“ líčí venkovský lékař David Halata, který ordinuje v obci Hošťálková na Vsetínsku. Podle něho se celorepublikový průměr pohybuje v rozmezí třicet až padesát procent.

Mladí k lékaři nechodí

Pro někoho jsou ale preventivní prohlídky přežitek a zbytečný luxus, který krade čas i peníze. „Nevidím jediný důvod, proč bych měl chodit k doktorovi, když mi nic není. Cítím se dobře, a to je pro mě rozhodující. Jakmile se mnou bude něco v nepořádku, určitě to poznám,“ říká třicetiletý Martin, který pracuje jako technik ve stavební firmě. Dodává, že je přeci stále ještě mladý na to, aby se bál vážného onemocnění.

Martin je vegetarián, rád chodí na procházky, jinak o své zdraví příliš nepečuje. „U zubaře jsem byl naposled asi před pěti lety. Zuby stále mám, tak to neřeším. Vím, že bych tam měl zajít. Jenže já doktory obecně nemám rád. A zubaře obzvlášť.“

Přístup mladého muže k preventivní lékařské péči není zdaleka ojedinělý. Není výjimkou, že pokud člověka nic netrápí, snadno získá pocit, že lékaře nepotřebuje. Jenže to nic nemění na tom, že v sobě můžeme nosit závažné onemocnění, jež se dá v rané fázi s minimem následků vyléčit.

„Důležitost preventivních prohlídek je v možnosti odhalit odchylky zdravotního stavu či hrozící onemocnění již v počátečním stadiu a zahájit preventivní opatření či léčení,“ potvrzuje lékařka Soldánová s tím, že každý jedinec je svým způsobem unikátní a lidé nestůňou podle popisu v knihách.

3x screening

Screening nádorů prsu 

Vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění se provádí prostřednictvím mamografie na akreditovaných pracovištích od 45. roku věku ženy, bez omezení horní věkovou hranicí. Pokrytí cílové populace mamografickým screeningem dosahuje nyní hodnoty cca 61 %. 

Screening nádorů děložního hrdla 

Cytologické vyšetření stěru z děložního čípku navazující na preventivní prohlídku u gynekologa hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění se ženám ve věku od 15 do 60 let provádí 1x ročně. Aktuální pokrytí cílové populace cervikálním screeningem dosahuje hodnoty cca 55,4 %. 

Screening nádorů kolorekta 

Screening nádorů tlustého střeva a konečníku se provádí prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice. Toto vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění se provádí ve věku od 50 do 54 let 1x ročně. Od věku 55 let se bezpříznakovým jedincům nabízí buď opakovaný test na okultní krvácení ve dvouletém intervalu, nebo primární screeningová kolonoskopie. Aktuální pokrytí cílové populace kolorektálním screeningem: cca 40 %. 

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví 

„O to je lékařské povolání složitější. Nelze hodnotit zdravotní stav jen například z biochemického vyšetření krve a moči,“ dodává.

Jenže to mnoho z nás nebere v potaz, stejně jako někteří pacienti nevědí, jak často vlastně k lékaři v rámci prevence chodit nebo jak efektivně o své zdraví pečovat. Někteří lidé dokonce nejsou u žádného praktika registrováni.

„Mladí jsou přirozeně zdraví, o to větší prostor se ale u nich otevírá pro možnost ovlivnit správným směrem zdravotní styl a hlavně úroveň zdravotní gramotnosti. Pacienti by neměli přenášet zodpovědnost za své zdraví jenom na lékaře,“ říká David Halata a dodává, že u nás zcela chybí systém zdravotní osvěty.

Podle něj by se už ve škole měly děti učit, jak pracuje jejich tělo, měly by znát základní stupně samoléčby a poznat, jak funguje systém zdravotní péče, aby se v něm dokázaly orientovat. To se však neděje, což má za následek, že úroveň zdravotní gramotnosti je v ČR jedna z nejnižších v Evropě.

Ženy versus muži

I mladí jednou dospějí natolik, že začnou mít s přibývajícím věkem obavy o zdraví a začnou mu věnovat větší pozornost. Ani to automaticky neznamená, že by se nahrnuli do ordinací praktických lékařů. Ministerstvo zdravotnictví dokonce eviduje, že pacienti zpravidla řeší akutní problémy u specialistů, místo aby se nejprve vypravili za svým praktikem.

Podobně také nutně neplatí, že ženy si preventivní prohlídky u praktika hlídají pečlivěji než muži. Podle námi oslovených odborníků je to individuální záležitost bez ohledu na pohlaví či věk.

Něco jiného jsou ovšem preventivní vyšetření u specializovaných lékařů. Zde mají ženy před muži velký náskok. V rámci screeningových programů si stále více hlídají prsa i dělohu, zatímco muži preventivní vyšetření varlat, prostaty, tlustého střeva a konečníku často vynechávají úplně, k čemuž používají trapnou výmluvu o tom, že jak se jednou dostanete do rukou lékaře, určitě vám něco najde.

Ano, v rámci screeningových vyšetření se sice počty zachycených pozitivních nálezů neustále zvyšují, ale úmrtnost se snižuje. Je to právě díky zachycení problému dávno předtím, než vás vůbec začne něco sužovat.

Spokojený vztah a život

Řada preventivních programů cílí také na samovyšetření, která si můžete provádět sami nebo navzájem s partnerem. Harmonický vztah obecně je prý klíčem k lepšímu zdraví a příjemnou formou prevence proti různým neduhům. Ale to by samo o sobě samozřejmě nestačilo.

Kromě funkčního vztahu je podle lékařů nejúčinnější zbraní proti nemocem a chorobám i spokojenost v práci a zdravý životní styl, který zahrnuje pravidelný pohyb a vyvážený jídelníček.

Co všechno může praktický lékař

* Po 40. roce natočí EKG, které se bude následně opakovat každé čtyři roky. Pokud máte vysoký krevní tlak, opakuje se vyšetření každé dva roky. 

* Po 45. roce vystaví ženám žádanku na mamograf. Mužům při potížích vystaví žádanku na urologii. 

* Po 50. roce také nabídne vyšetření okultního krvácení ve stolici, tzv. TOKS (to může být prvním příznakem rakoviny tlustého střeva), event. při pozitivním výsledku doporučí koloskopii (endoskopické vyšetření tlustého střeva, provádí se přes konečník). 

* Kontrolní vyšetření požadovaná úřady - nejsou hrazena pojišťovnou. Kontrolní vyšetření na řidičák se provádí v 65, 68, 70 a pak každé dva roky. Kontrolní vyšetření na zbrojní průkaz každých 5 let. 

Zdroj: www.loono.cz 

Neznamená to však, že bychom se od rána do večera měli cpát zeleninou a tvarohem, v kredenci měli jenom suchary a na smažák či větrník museli jednou provždy zapomenout, i když jsou to naše nejoblíbenější pochoutky. Chce to stravovat se s rozvahou, zbytečně se nepřejídat ani nehladovět, snažit se jíst pestře a hlavně se hýbat.

Pokud máme sedavé povolání, naše tělo nám poděkuje za každou hodinu pohybu denně. Ať už to bude procházka, jóga nebo hodina kickboxu. Navíc se tak lze vyvarovat třeba nepříjemných bolestí zad, krční páteře nebo pocitu těžkých nohou.

Měli bychom si zkrátka každý den najít čas na sebe. Někdy to může znamenat, že se třeba rozmazlíme dortíkem v cukrárně nebo novou knížkou. Někomu jinému zase pomůže namalovat obraz, projít se bosky po trávníku, vyrazit na výlet do neznáma nebo třeba uklidit.

Jeden život, jedna energie

„Zdraví těla jde ruku v ruce se zdravím mysli, to se nedá oddělit. Mnoho takzvaných civilizačních nemocí, například vysoký krev tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi nebo cukrovka, jednoznačně souvisí se stresem a životním stylem. Jedná se o problémy, které léčbou nejde příliš ovlivnit, to musí pacient udělat sám,“ upozorňuje lékař David Halata.

Často se také děje, že řešíme fyzické neduhy, ale mnohdy zapomínáme na psychickou pohodu. Právě ta je ale pro naše zdraví zásadní. Stačí se podívat okolo sebe a zjistíte, že problémy s duševním zdravím sužují stále větší část populace.

„Pokud se hovoří o prevenci nemocí, skoro vždycky se mluví pouze o prevenci tělesné ve smyslu toho, jak cvičit nebo které doplňky stravy užívat. Přitom zda jsme zdraví či nemocní vždy souvisí kromě tělesného stavu a na něj působících vlivů stejně i s psychikou, která je navíc ještě provázána s naším vztahovým životem,“ říká lékařka Michaela Ročňová z Psychosomatického centra v Praze.

Naděje pro muže

* V ČR zatím nejsou plošné screeningové programy na prevenci rakoviny prostaty či varlat. Zde je proto velmi důležitý praktický lékař. Pokud zjistí nějaký problém, pošle dotyčného ke specialistovi (například urolog). Součástí všeobecné preventivní prohlídky muže by tedy měla být i kontrola varlat a vnějších orgánů. 

* Rakovina prostaty je nejčastějším onkologickým onemocněním českých mužů, ročně přibude přes sedm tisíc nemocných, riziko vzrůstá po 50. roce života, při rodinné anamnéze už po 40. roce, nejohroženější skupina je pak 60+. 

* Rakovina varlat je oproti tomu záležitost mladších ročníků, mezi 2040 lety je to nejčastější nádorové onemocnění. 

Proto radí nepřetěžovat se ani fyzicky, ani psychicky, což znamená nezůstávat v konfliktních situacích. Jinými slovy, pokud nás něco deptá, je třeba to řešit, a ne čekat, že to nějak dopadne.

„Vždy se snažím vysvětlovat svým pacientům, že máme dané určité množství energie, které může tělo využít. Pokud většinu té energie vyčerpají fyzickou námahou, zbude jim méně pro imunitní systém a snadněji onemocní. Energii ovšem zvýšeně spotřebováváme i při zatížení stresem. Pak není divu, že v takovém období nemáme k nějaké fyzické chorobě daleko,“ říká Michaela Ročňová.

Sám sobě lékařem

Pro naši zdravotní pohodu je ovšem ze všeho nejdůležitější osobní přístup. Jakmile budeme ochotni na svém zdraví pracovat a změnit kvůli němu třeba i životní styl, můžeme se skutečně dočkat i nečekaných pozitivních změn. K tomu je třeba přistupovat zodpovědně i k preventivním prohlídkám.

„Je to vzácný čas, který na sebe mají lékař a jeho pacient ve chvíli, kdy nemusí řešit akutní problém. Proberete pak v klidu nejen zdravotní stav, ale život pacienta, jeho mimozdravotní trable, zkusíte zapůsobit na možné změny v životních zvyklostech. A v tom je kouzlo, které jiné specializace nikdy mít nemohou,“ uzavírá praktik David Halata.

Jaro a zdraví

Využijte krásného počasí a vydejte se pro zdravé pochoutky do přírody. Oblíbený medvědí česnek najde své místo v pomazánkách či domácím pestu. Jako zdravé sladidlo si můžete připravit pampeliškový med.


Nejčtenější

S vědomím smrti žiju teď každý den, říká Veronika Hurdová

Veronika Hurdová

Spisovatelka a autorka blogu Krkavčí matka Veronika Hurdová před třemi lety ovdověla. Doma tehdy měla dvě malé děti...

Fascinují mě muži, kteří milují svou práci, říká mluvčí vlády Jana Adamcová

Jana Adamcová

Moderátorka, kterou si pamatujeme jako sporťačku z TV Nova, a současně manželka režiséra Jiřího Adamce, se nedávno...

Vzala ten nejmenší nůž a bodla třikrát. Teď sedí za pokus o vraždu

Nikola si odsedí pět let ve vězení.

Monika, která zabila svého manžela, není ve věznici Řepy jediná, která na partnera vztáhla ruku. „Třikrát jsem ho...

Squateři přivítali Romanu na svobodě rumem a společně šli žebrat

Romanu přivítala na svobodě láhev rumu a její squaterská rodina.

Vražedkyně jsou podle Nikoly ve vězení ty nejlepší. „Všichni venku se jich bojí, vidí hned samou krev a myslí, že jsou...

Přehlídka bradavek i kalhotek. Kráskám v Cannes se trapasy nevyhýbají

Trapasy na červeném koberci

Odhalené bradavky i spodní prádlo, pády nebo vyzuté lodičky. To jsou faux pas, kterých se mnohdy nevědomky dopustily...

Další z rubriky

Cukr je i ve vlašském salátu a slaných výrobcích, zaznělo v Rozstřelu

Nutriční specialistka Blanka Procházková v diskusním pořadu Rozstřel (17....

U žádné potraviny se nedá říct, že je nezdravá, uvedla v Rozstřelu nutriční specialistka Blanka Procházková. Podle ní...

Hurá na koloběžku. Napraví záda, posílí svaly a zlepší figuru

ilustrační snímek

Doby, kdy byla koloběžka výsadou malých dětí, jsou definitivně pryč. Koloběhu se dnes věnuje stále více dospělých,...

Chůze je nejlepší dieta. Už šest tisíc kroků denně vám změní život

chůze

Vypadá jako velmi jednoduchý návod na hubnutí. Možná proto chůzi nebereme vážně, protože takhle snadno se přece kila...

Najdete na iDNES.cz