„Je to krásný pocit dát dva góly v hale, kde jsem hrál čtyři roky. Opravdu krása,“ radoval se polský talent a připomínal mládežnické roky strávené ve Vítkovicích. Tuto sezonu už Macias odehrál v zámořské WHL v celku Prince Albert Raiders. „V Ostravě to znám velmi dobře, rozhodně mi to pomohlo. A jsem rád, že jsem schopen pomoct týmu.“
Poláci, kteří naposledy hráli mezi hokejovou elitou před 22 lety, tedy ještě před narozením Maciase, nastoupili proti držitelům bronzu z minulého šampionátu sebevědomě.
„Víra byla! Emoce byly velké, byli jsme hodně nahecovaní. Naštěstí to bylo zdravé nabuzení, nebyli jsme přemotivovaní. Hráli sebevědomě, nedělali jsme zbytečné chyby a překvapili jsme asi hodně lidí,“ konstatoval polský útočník.
Poláci přečkali i klinickou smrt, když v 55. minutě inkasovali čtvrtý gól a poprvé v utkání prohrávali. „Někteří už zřejmě nevěřili, že se dokážeme zvednout. Nezaskočili jsme jen lidi ze zahraničí, ale řekl bych, že i hodně polských fanoušků. Ukázali jsme, že když hrajeme, co máme, můžeme být dobří. Zdravá víra musí být,“ pravil mladík, jemuž v ochozech fandila celá rodina.
„Prožívali to neskutečně. Doufám, že tu na mě počkají, a skočím za nimi pokecat. Už se na to těším,“ povídal chvíli po zápase.
A že by dva góly proti Lotyšsku bral jako dárek ke dvacetinám, které oslaví v úterý?
„Krásný dárek to bude, když se udržíme a překvapíme ještě pár lidí. Takže s tím bych ještě počkal.“