Neplatí to tak docela pro roztoče, jimiž se byty jen hemží - ale je to každopádně jedno z vysvětlení, proč v poslední době přibývá ve vyspělých zemích alergických onemocnění včetně astmatu. Týká se to hlavně dětí. "Pro dítě je nesmírně důležité, aby přicházelo do kontaktu s takovým prostředím, jaké ho později čeká. Běžná hygiena je nezbytná, ale nic se nesmí přehánět," říká Emil Pavlík z Ústavu mikrobiologie na 1. lékařské fakultě UK.
"Pro zdraví dítěte nelze udělat horší věc než to, že budete dezinfikovat hračky a pětkrát týdně umývat celý byt savem." I německá agentura DPA nedávno přinesla varování vědců, že přibývá druhů bakterií, které získávají odolnost vůči známým antibiotikům. K tomu přispívají podle vědců sami lidé, například tím, že likvidují bakterie doma v koupelně a na toaletě pomocí dezinfekčních prostředků.
Mluvčí německé Asociace pro ochranu životního prostředí pak dokonce přirovnal používání dezinfekčních prostředků v domácnosti k insekticidům, pesticidům a fungicidům v zemědělství. Dezinfekce zabíjí užitečné mikroorganismy a může naopak podpořit vznik odolnějších kmenů, řekl.
Obranu se musí tělo naučit
V 50. letech 20. století postihla Prahu epidemie dětské mozkové obrny. Postihovala děti z nejlepších rodin, které byly až úpěnlivě chráněny a opečovávány, zatímco dětem z ulice se vyhýbala. Tenkrát ještě lékaři nevěděli, proč to tak je, dnes již mají vysvětlení. Po narození obsahuje imunitní systém novorozeněte protilátky od matky, které získává během těhotenství a při kojení.
Tak se brání proti okolní infekci. Protilátky však vydrží jen několik prvních měsíců, a proto je nutné, aby si začal vytvářet vlastní. K tomu potřebuje takzvané "podprahové stimuly". Jde vlastně o infekci, která organismus napadne, ale je natolik slabá, že onemocnění nevyvolá. Tělo se proti ní brání. Vzor vytvořené protilátky si uchovává v paměti imunitních buněk a při setkání se stejnou chorobou už pracuje několikrát rychleji a účinněji. Proto může zvládnout stejnou infekci i v daleko těžší podobě.
Ocet místo saponátu
Řada lékařů radí vzdát se i saponátů na nádobí - a pomoci si třeba octem. "Osobně nádobí v saponátu nikdy nemyji," říká Milena Jirásková z kožního oddělení Fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze. "Horkou vodou jde ihned umýt téměř vše, a co nejde, nechávám odmočit do druhého dne," dodává lékařka, která vídá dost pacientů, již mají od častého styku se saponátem alergie na rukou.
Saponáty samy o sobě alergie nezpůsobují. Smývají však ochranný film z pokožky, a tedy i na ní přirozeně žijící bakterie. Pokožka je pak daleko vnímavější k látkám, které alergii vyvolávají. Přítomnost bakterií na těle je pro zdraví důležitá. Musí však jít o bakterie, s nimiž je člověk po tisících letech sžit. Za normálních okolností mu pak poskytují ochranu před nebezpečnějšími mikroorganismy. Pro ty už není na pokožce místo ani potrava.
Jacksonův případ varuje
Pozorováním imunitního systému se zabýval i přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie na 1. lékařské fakultě UK Vladimír Bencko. V Egyptě s kolegy sledovali imunitní systém dětí žijících na obrovských skládkách u Káhiry. Čekali, že zdraví těchto dětí bude podlomeno jak nedostatečnou výživou, tak špatným životním prostředím, ale dočkali se opaku. Dětský imunitní systém byl tak "vybičovaný" neustálým kontaktem s mikroorganismy, že se i rozsáhlá poranění hojila sama.
Mezi dětmi však už při narození probíhala přirozená selekce. Kdo neměl perfektní imunitní systém, umíral brzy po narození na banální infekci. Opačným příkladem může být zpěvák Michael Jackson, jehož příklad už se zabydlel na seminářích z imunologie. Jackson, jak známo, trpí fobií ze znečištění životního prostředí do té míry, že se venku pohybuje s maskou s filtrem, inhalátory a spí ve speciálním inkubátoru. Tvrdí, že se tak chce dožít sta let, ale zřejmě si spíš škodí. Ošetřující lékaři se už nechali slyšet, že štěpy z plastických operací na jeho obličeji se začínají rozpadat.
"Pro zdraví dítěte nelze udělat horší věc než to, že budete dezinfikovat hračky a pětkrát týdně umývat celý byt savem." I německá agentura DPA nedávno přinesla varování vědců, že přibývá druhů bakterií, které získávají odolnost vůči známým antibiotikům. K tomu přispívají podle vědců sami lidé, například tím, že likvidují bakterie doma v koupelně a na toaletě pomocí dezinfekčních prostředků.
Mluvčí německé Asociace pro ochranu životního prostředí pak dokonce přirovnal používání dezinfekčních prostředků v domácnosti k insekticidům, pesticidům a fungicidům v zemědělství. Dezinfekce zabíjí užitečné mikroorganismy a může naopak podpořit vznik odolnějších kmenů, řekl.
Obranu se musí tělo naučit
V 50. letech 20. století postihla Prahu epidemie dětské mozkové obrny. Postihovala děti z nejlepších rodin, které byly až úpěnlivě chráněny a opečovávány, zatímco dětem z ulice se vyhýbala. Tenkrát ještě lékaři nevěděli, proč to tak je, dnes již mají vysvětlení. Po narození obsahuje imunitní systém novorozeněte protilátky od matky, které získává během těhotenství a při kojení.
Tak se brání proti okolní infekci. Protilátky však vydrží jen několik prvních měsíců, a proto je nutné, aby si začal vytvářet vlastní. K tomu potřebuje takzvané "podprahové stimuly". Jde vlastně o infekci, která organismus napadne, ale je natolik slabá, že onemocnění nevyvolá. Tělo se proti ní brání. Vzor vytvořené protilátky si uchovává v paměti imunitních buněk a při setkání se stejnou chorobou už pracuje několikrát rychleji a účinněji. Proto může zvládnout stejnou infekci i v daleko těžší podobě.
Ocet místo saponátu
Řada lékařů radí vzdát se i saponátů na nádobí - a pomoci si třeba octem. "Osobně nádobí v saponátu nikdy nemyji," říká Milena Jirásková z kožního oddělení Fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze. "Horkou vodou jde ihned umýt téměř vše, a co nejde, nechávám odmočit do druhého dne," dodává lékařka, která vídá dost pacientů, již mají od častého styku se saponátem alergie na rukou.
Saponáty samy o sobě alergie nezpůsobují. Smývají však ochranný film z pokožky, a tedy i na ní přirozeně žijící bakterie. Pokožka je pak daleko vnímavější k látkám, které alergii vyvolávají. Přítomnost bakterií na těle je pro zdraví důležitá. Musí však jít o bakterie, s nimiž je člověk po tisících letech sžit. Za normálních okolností mu pak poskytují ochranu před nebezpečnějšími mikroorganismy. Pro ty už není na pokožce místo ani potrava.
Jacksonův případ varuje
Pozorováním imunitního systému se zabýval i přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie na 1. lékařské fakultě UK Vladimír Bencko. V Egyptě s kolegy sledovali imunitní systém dětí žijících na obrovských skládkách u Káhiry. Čekali, že zdraví těchto dětí bude podlomeno jak nedostatečnou výživou, tak špatným životním prostředím, ale dočkali se opaku. Dětský imunitní systém byl tak "vybičovaný" neustálým kontaktem s mikroorganismy, že se i rozsáhlá poranění hojila sama.
Mezi dětmi však už při narození probíhala přirozená selekce. Kdo neměl perfektní imunitní systém, umíral brzy po narození na banální infekci. Opačným příkladem může být zpěvák Michael Jackson, jehož příklad už se zabydlel na seminářích z imunologie. Jackson, jak známo, trpí fobií ze znečištění životního prostředí do té míry, že se venku pohybuje s maskou s filtrem, inhalátory a spí ve speciálním inkubátoru. Tvrdí, že se tak chce dožít sta let, ale zřejmě si spíš škodí. Ošetřující lékaři se už nechali slyšet, že štěpy z plastických operací na jeho obličeji se začínají rozpadat.
