Plicní hypertenze je poměrně vzácné onemocnění, které postihuje zhruba jedno procento populace.
O to více je ale zrádné. Jeho zákeřnost spočívá v tom, že je snadno zaměnitelné s jinými chorobami. Lékaři tuto diagnózu totiž zvažují zpravidla až mezi posledními.
Lékaři mi ve 13 letech dávali dva roky života. Pomohla transplantace |
Rizika onemocnění
Může se tak stát, že pacient je nejdříve léčen třeba na astma a ke správné diagnóze se propracuje až mnohem později, kdy už bude nemoc v pokročilém stadiu. Ale to je samozřejmě problém.
Stejně jako u ostatních chorob i u plicní hypertenze platí, že čím dříve je diagnostikována, tím dříve je možno nasadit efektivní léčbu, vyhnout se vážným zdravotním komplikacím a celkově zvýšit šanci na uzdravení.
Pokud tedy například dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient navštívit specialisty a absolvovat ultrazvuk srdce.
Proč vzniká?
Hlavní příčinou zdravotních potíží je abnormálně zvýšený tlak krve v tepnách zásobujících plíce. V podstatě jde o reakci na zvýšený odpor plicního cévního řečiště.
Aby se udržel adekvátní průtok krve, musí se pravá polovina srdce stahovat mnohem silněji než za běžných okolností. To vede ke ztlušťování stěn pravé komory a nakonec až k pravostrannému srdečnímu selhání.
Jak se diagnostikuje?
Sama o sobě velmi obtížně, nejčastěji je plicní hypertenze odhalena jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce.
Civilizační nemoci, které nás zabíjejí. Týká se některá vás? |
Může mít ovšem i celou řadu jiných příčin, jako jsou autoimunitní onemocnění, plicní embolie, fibróza nebo chronická bronchitida způsobující nedostatečný přísun kyslíku do plicních sklípků.
Jak se projevuje?
Dokud jsou stěny pravé srdeční komory schopny udržet normální krevní oběh, neprojevuje se onemocnění žádnými viditelnými příznaky.
S plicní hypertenzí se v Česku léčí přibližně 1000 pacientů, každý rok jich přibývá asi 150 až 200. Podle odhadů lékařů další tisíce lidí o své diagnóze vůbec nevědí. Delší a kvalitnější život pacientům s plicní hypertenzí přináší včasná diagnóza. |
Počínající srdeční selhání se pak hlásí naběhlými žílami na krku, dušností a únavou. Dostavit se mohou i závratě, otoky kotníků a nohou. Častým vnějším projevem je také modré zbarvení rtů.
Možnosti léčby
Ještě donedávna se léčba zaměřovala na základní vyvolávající poruchu a odstraňování důsledků pravostranného srdečního selhání. V posledních několika letech ale proběhly mnohé slibné studie s moderními léčivými přípravky, které pomáhají snižovat krevní tlak v plicích.
Dobře zvládnutelná už je hypertenze po plicní embolii, která se spolu s chirurgickým zákrokem léčí miniinvazivní katetrizační léčbou. Moderní terapie pacientům přináší možnosti v minulosti nevídané. Šance na zvládnutí nemoci tu tedy jsou, především je ji ovšem nezbytné správně diagnostikovat.
