Často se divíme tomu, jak je možné, že si bez problémů vzpomeneme, s kým jsme v první třídě seděli v lavici, ale za nic na světě si nemůžeme vybavit adresu firmy, kam se příští týden chystáme jít na pohovor. Na tom ale není nic divného, člověk totiž disponuje dvěma druhy paměti – dlouhodobou a krátkodobou.
Ta první má téměř neomezenou kapacitu, uchovává informace získané během života, které jsou pro nás z nějakého důvodu stále důležité. Zapomínání se týká krátkodobé paměti, právě kvůli její omezené kapacitě.
Máte to ve svých rukou
Pravdou je, že činnost lidského mozku dosahuje svého vrcholu ve věku kolem 25 let a od té chvíle se začíná zhoršovat. Zpočátku to člověk skoro nevnímá, ale ve věku mezi 50 a 60 lety jsou výpadky paměti stále četnější. Čím jsme starší, tím bývá obtížnější naučit se něco nového.
Odborníci odhadují, že asi polovina lidí po šedesátce trpí takzvaným věkem ovlivněným zhoršením paměti. Po sedmdesátce tento počet stoupá nad 70 procent. Většina z nás to přijímá jako skutečnost, se kterou se nedá nic dělat. To ale není pravda. Svou paměť a to, jak bude či nebude fungovat, máme z velké části ve svých rukou.