Způsob, jakým si jednotlivá pohlaví vybírají své partnery, jak budují své vztahy a proč je potom bourají, je ve středu zájmu psychologů už po desítky let. Evoluční psychologie tvrdí, že většina našich psychických procesů a vlastností je podmíněna přírodním výběrem. Podle této teorie tak naše vztahy nejsou nic jiného než více či méně dobře vypočítané investice a ztráty.
Materiální ženy
"Následkem obrovské nákladnosti lidského rozmnožování je tendence žen vybírat si muže podle jeho vlivu na úspěch, se kterým může být vychován potomek," píší Louise Barret, Robin Dunbar a John Lycet, autoři knihy Evoluční psychologie člověka (vydal Portál). Výzkumy ukazují, že ženy jsou tudíž vybíravější v tom, s kým se ne/budou rozmnožovat.
Jedinečnou příležitostí, jak poznat preferované a vyžadované vlastnosti u druhého pohlaví, jsou seznamovací inzeráty. "Poskytují totiž jemně zaobalené popisy preference jedince při volbě partnera." Proto také většina výzkumů na toto téma používá buď klasických dotazníků, nebo analyzuje právě seznamovací rubriky. Závěry takových studií jsou víc než zajímavé.
Například ve vzorku současných inzerátů britské střední třídy uvedlo 24 % žen termíny související s majetkem či statusem a 35 % s ochotou k přijetí závazků. "Důraz kladený na tyto kategorie byl mnohonásobně potvrzen v analýzách seznamovacích inzerátů z různých částí světa."
"Ve společnosti lovců a sběračů by se měla nejdůležitější nepřímá forma investice týkat loveckých schopností, v zemědělských společnostech se bude nejspíš vztahovat k vlastnění půdy a v industriálních společnostech to bude typicky majetek nebo status." Majetek je důležitý hlavně v tradičních ekonomikách, jednoduše proto, že umožňuje ženám více investovat do potomků.
Jak si vybírají muži?
Zatímco pro ženy je tedy při výběru partnera nejdůležitější materiální zajištění, muži si své partnerky vybírají podle zcela jiných měřítek. Výzkumy ukazují, že víc než 43 % mužů hledá u žen fyzickou atraktivitu. Vědci předpokládají, že je tomu tak proto, že tělesná atraktivita je podvědomě spojována s plodností.
S plodností souvisí i skutečnost, že čím jsou muži starší, tím mladší partnerky si vybírají. Ženy si naopak hledají spíše muže, kteří jsou o několik let starší než ony. Vrchol atraktivity byl u mužů zjištěn mezi třiceti a devětatřiceti roky, u žen je tak potom označované období mezi pětadvaceti a devětadvaceti lety. "Mužům jde zpravidla jen o jedinou věc (atraktivitu), zatímco ženy používají více než deset různých vodítek včetně sociálních a ekonomických."
Vrozená nevěra?
"Protože většina samiček není těhotná s více než jedním dítětem najednou, nejefektivnější způsob, jak může savčí samec maximalizovat počet oplodnění, je maximalizovat počet samic, s nimiž se páří," uvádějí evoluční psychologové.
Dlouho se stavělo na tom, že většina lidí žije v monogamních vztazích. Stejně tak ale můžeme poukázat na to, že mnohem více kultur umožňuje polygamii, než kolik jich trvá na monogamii. "Monogamie je tedy zřejmě spíše jev podporovaný společností než preferovaný. Sám fakt, že monogamie musí být v moderních společnostech vynucovaná zákonem, podporuje předpoklad, že preferovaný stav je polygamie. Zákonná podpora by nebyla nutná, pokud by lidé byli přirozeně monogamní."
"Zdá se, že ženy provádějí při výběru partnera komplexnější rozhodnutí než muži, a jsou proto vybíravější a čekají od svého potenciálního partnera více než muži." Pokud jim muž poskytuje zdroje pro výchovu dětí, nezabývají se ženy tolik jeho mimomanželským sexuálním chováním. Ženy jsou podle výzkumů například mnohem ochotnější odpustit muži jeho mimomanželský románek. "V podstatě jsou ženy vážně znepokojeny partnerovou nevěrou teprve tehdy, když má dopad na poskytování zdrojů."
