Po 45 min. silovém tréninku nezhubneš.

1. krok: Vezmi klíče od auta.

2. krok: Vyjdi na ulici.

3. krok: Běž k nejbližší kanálové vpusti.

4. krok: Klíče od auta do ní vhoď.

Nevolej hasiče!

Tyhle manuály mě vždy dojmou. A HRRRRR NA HUBNUTÍ. 4x týdně do posilky, překopat jídelníček, zhubnout ve stanoveném limitu. Málo lidí má tak pevnou vůli, že u toho vydrží déle jak měsíc nemluvě o desítkách let.

Cesta k zdravější postavě vede skrz výměnu klasické čokolády za hořkou, krátkou procházku, zjemnění krémové polévky ne smetanou, ale jogurtem, omezením (ne vyřazením) cukru atd...

Na malé změny si člověk zvykne snáze a když je časem přidává, do roka do dvou je z něj jiný člověk aniž si všimne.

Pod to se může podepsat. Udržitelnější je evoluce než revoluce. Zásadní faktorem je dlouhodobost a té dosáhnout není zase tak snadné.

Dělat z celé problematiky jednoduchou záležitost je (i vzhledem k obrovské variablitě podmínek jednotlivých lidí) hrozně krátkozraké, až hloupé.

Jiné možnosti má student, jiné bezdětný pracující, jiné samoživitelka, jiné rodič z úplné rodiny a i v rámci jedné kategorie to bude široká paleta.

Ale chàpu, že černobílý pohled na svět je pro lidi jednodušší a do jisté míry osvobozující.

Lehké jak facka. Nepřežírat se jako čuník. Nesedět na zadku, ale něco dělat. Ovšem člověk to musí mít v sobě psychicky nastavené. Cíle ani nic jiného nepomůže.

Když by to bylo lehké jako facka, nevypadá populace jak vypadá. Až tak lehké to zdá se nebude.