Ashley nyní měří 130 centimetrů a váží 35 kilogramů - a takovou může zůstat příštích 70 či 80 let díky odstranění prsou, dělohy, vejcovodů a nasazení intenzivní hormonální léčby brzdící růst.
Vysokoškolsky vzdělaní rodiče z amerického státu Washington zůstávají v anonymitě. Ale na své internetové stránce se hájí, že vše podnikají v zájmu dítěte.
Dívka trpí od narození těžkým a nevyléčitelným postižením mozku. Fyzicky by mohla dospět, duševně však zůstane tříměsíčním nemluvnětem. V devíti letech nedokáže nejen mluvit, ale ani sama jíst či držet vztyčenou hlavu.
Před třemi lety se rodiče rozhodli pro radikální postup. Požádali lékaře, aby Ashley navždy zůstala děvčátkem, které lze snadno přenášet a brát na výlety, nebude trpět proleženinami, ani menstruačními bolestmi, ani neonemocní rakovinou prsu či děložního čípku.
Chtěli vyloučit či omezit možná nebezpečí, která by mohla ohrozit jejich postiženou dceru do konce života.
Etická komise jedné kliniky v Seattlu nakonec souhlasila s terapií, spočívající v odstranění některých orgánů a podávání velmi vysokých dávek hormonů brzdících růst.
Avšak propukla bouře, jakmile lékaři popsali případ v odborném tisku. Z řad náboženských organizací, ale i postižených znějí protesty proti "zmrzačení" dítěte.
Chtějí ji brát na piknik
Jednotný názor nemají ani lékaři. Rodiče se rozhodli hájit na internetu. "Udělali jsme to pro Ashley, a ne pro naše dobro. Nechtěli jsme, aby zcela vyspělá žena s vědomím nemluvněte ležela do konce života prakticky bez pohybu. Budeme ji moci nosit na rukou, vzít ji na piknik či na návštěvu. Nebude trávit jeden den jako druhý," tvrdí rodiče na svém blogu.
"Rodiče jiných těžce postižených dětí mohou být v pokušení či ocitnout se pod tlakem, aby uplatnili stejné řešení. Ale je to technologické řešení sociálního problému. Společnost by měla pomoci usnadnit život Ashley a jejím rodičům, a ne Ashley zmenšovat," uvedl miamský pediatr Jeffrey Brosco.
Připouští však, že rodiče postiženého dítěte během jeho dospívání mnohdy stojí před "Sofiinou volbou" domácí či ústavní péče.
Ashleyin ošetřující lékař Daniel Gunther přiznává, že první reakcí lidí bývá pobouření. "Ale skoro každý, kdo pozná konkrétní situaci Ashley a jejích rodičů a seznámí se s přednostmi této terapie pro dítě, začíná měnit názor," tvrdí.
A rodiče rozhořčeně odmítají, že by si terapii vybrali kvůli vlastnímu pohodlí. "Hlavním cílem je zlepšit kvalitu života Ashley," říkají.
