Lidovým výrazem „mít teplotu“ se míní tzv. subfebrilie, což je odborný výraz pro zvýšenou teplotu. To je ale poněkud zavádějící, protože nějakou tělesnou teplotu má každý. Za normální (tedy zdravou) se považuje rozmezí od cca 35,8 °C do 37 °C.
Stoupne-li teplota nad 37 stupňů, je zle. Největší mýty o horečce |
Ukáže-li teploměr nad 37 °C, hovoří se o zvýšené teplotě, nad 38 °C o horečce a nad 39,8 °C o tzv. hyperpyrexii neboli o extrémní horečce.
V části mozku zvané hypotalamus leží centrum termoregulace, které se stará o to, aby tělesná teplota zůstávala v normální zóně. Informace o tom, že je vám zima, nebo naopak horko, tam přicházejí z tepelných čidel (termoreceptorů) – především v pokožce.
Na jejich základě mozek vyhodnotí situaci a dá pokyny k pocení a většímu prokrvení kůže, je-li třeba tělo ochladit, nebo naopak ke svalovému třesu, kterým se organismus zahřeje. A samozřejmě zavelí i k provedení vědomých opatření – odložit či obléci svetr, zmírnit nebo zesílit topení apod.
Horečku vyvolávají pyrogeny
Je normální, že se teplota mírně mění v průběhu dne – brzy ráno je nižší než večer. Kolísá také u žen během měsíčního cyklu – na tom je založena metoda sledování plodných a neplodných dní. Vliv má i fyzická aktivita, konzumace jídla, psychický stav aj.
Teplota se měří teploměry (kapalinovými, digitálními nebo bezdotykovými), a to v podpaží, na čele, v konečníku, v ústech či v uchu – hodnoty se trošku liší, uvnitř těla je tepleji, takže rektální teplota je asi o půl stupně vyšší než třeba na čele. Proto se měřte vždy na stejném místě, jinak těžko posoudíte vývoj. A používejte také stále stejný teploměr.
Horečku vyvolávají látky zvané pyrogeny – z latinského pyros = oheň. Do organismu se dostávají zvenku spolu s patogenními viry či bakteriemi (to jsou tzv. exogenní neboli vnější pyrogeny). V těle pak vyvolají produkci endogenních neboli vnitřních pyrogenů. Ty jsou produkovány speciálními složkami imunitního systému v rámci obranné reakce.
Pyrogeny ovlivní termocentrum v hypotalamu tak, aby se nastavilo na vyšší teplotu, která ničí patogenní mikroorganismy (vlastně se tak náš organismus sám léčí). Tělo je však zprvu vzhledem k tomuto novému nastavení moc chladné, proto dochází ke svalovému třesu – zimnici. Když pak nastavení teploty klesne na normál, je zase tělo naopak moc horké, proto se potíme.
Důležité tekutiny
|
Kromě těchto projevů způsobuje horečka také známé bolesti kloubů a hlavy, zvýšenou únavu, malátnost atd.
Nejspíš je to infekce
Infekce je příčinou horečky až v 90 % případů. Vždy je třeba vzít v úvahu, že horečku mohou vyvolat také méně běžné infekční nemoci, jako jsou např. spalničky, tuberkulóza, plicní chlamydie, záškrt, pásový opar a mnoho dalších.
Kromě toho může být příznakem i jiných, neinfekčních chorob, zejména onkologických či autoimunitních, popř. psychického vypětí.
Zdánlivě „nevysvětlitelné“ déletrvající zvýšení teploty, zvláště doprovázejí-li ho i další symptomy, je proto vždy třeba konzultovat s lékařem.
Co dělat, když teplota stoupá výš, než má
- Především zůstaňte v klidu (nejlépe v posteli), pozorně sledujte případné další příznaky nemoci a pravidelně si teplotu měřte.
- Nechoďte mezi lidi a nesnažte se to „rozchodit“ s tím, že vám nic není. Ale zase se hned neděste. Vyčkejte, jak se stav vyvine.
- Léky na snížení teploty (antipyretika) užívejte, až když zvýšená teplota trvá déle než tři dny a/nebo stoupne přes 38,5 °C. Pacienti s chronickými plicními či kardiovaskulárními onemocněními si je však vezmou radši hned (aby se nedostavily další komplikace).
- Antipyretika typu paracetamolu, ibuprofenu či aspirinu jsou volně prodejná pod nejrůznějšími komerčními názvy. Nabídka je velmi široká, dejte si poradit od lékárníka, jemuž řeknete, čím vším trpíte a co jiného ještě užíváte. Nekombinujte je a nepřekračujte doporučené dávkování, to by mohlo způsobit i závažné potíže.
- Jako podpůrnou léčbu je možno aplikovat vlažný zábal na hrudník nebo nohy, účinná je i „babská“ rada – přiložit na prsa chladný tvaroh či pomazat chodidla octem. Pomůže pořádné „vypocení“, které sníží teplotu, a navíc urychlí odchod toxinů z těla.
- Trvá-li i při aplikaci léků horečka déle než pět dní a/nebo stoupne nad 40 °C, popř. vám tuhne krk, dusíte se nebo máte na kůži skvrny či vám hnisá rána, rozhodně kontaktujte lékaře. V případě horečky u malých dětí se vždy poraďte s pediatrem.
