Většina rodičů důvěrně zná ten pocit bezmoci a paniky, když jejich dítě dostane vysokou horečku. Jenže někdy horečka tělu neškodí, není nutné ji okamžitě srážet ani kvůli ní panikařit.
Přesto tyto názory už desetiletí kolují a řada lidí jim stále věří. Zaměřili jsme se na největší mýty o horečce:
Mýtus: Má-li dítě horkou kůži, určitě má horečku
Zdá se vám vaše dítě na dotyk horké, a proto uháníte rovnou pro léky, abyste mu teplotu srazili? Jenže speciálně u dětí jsou výkyvy teploty časté a její dočasné zvýšení může být způsobeno například příliš intenzivní hrou, pláčem, nebo se může objevit těsně po probuzení.
Kůže horká na dotyk ještě nemusí nutně znamenat horečku. Za tu se považuje minimálně osmatřicet stupňů, které naměříte v konečníku dítěte (z hodnoty, kterou ukáže teploměr, se odečítá půl stupně).
Mýtus: Horečky u dětí je potřeba se bát
Podle nové zprávy American Academy of Pediatrics z letošního roku většina rodičů panikaří kvůli horečce dítěte zcela zbytečně. Řada odborníků se dokonce kloní k názoru, že horečku je lepší nesrážet: "Horečka je normální reakcí těla na infekci, jde o přirozený způsob obrany organismu," uvádí ve studii Janice Sullivan, profesorka pediatrie na University of Louisville School of Medicine.
"Vysoká teplota spouští produkci bílých krvinek, které bojují proti infekci. Pokud horečku neopodstatněně srážíte, zbavujete tak tělo dítěte možnosti účinně se proti napadení infekcí bránit," dodala profesorka.
Většina horeček podle pediatrů odezní bez komplikací stejně rychle, jako přišla. Americký výzkum rovněž ukázal, že většina rodičů začíná podávat antipyretika dětem už při teplotě 37,5 °C, což je podle nich neopodstatněné a spíše škodlivé. Pětaosmdesát procent rodičů dokonce dítě kvůli podání léku při takto vysoké teplotě vzbudí, ačkoli spánek je pro zdraví dítěte mnohem důležitější než sražení takto vysoké teploty.
Mýtus: Horečka může u dětí způsobit poškození mozku
Častým omylem rodičů, který přetrvává už dlouhé roky, je přesvědčení, že horečka může dítěti poškodit mozek. Podle zprávy Children´s National Medical Center z letošního roku jde však jen o mýtus, protože horečka u zdravého (míněno před výskytem horečnatého onemocnění) dítěte v naprosté většině případů nevystoupí tak vysoko, aby mohla způsobit nějaké závažnější poškození.
Podobné je to i s febrilními křečemi (tedy s křečemi z vysoké horečky), které v naprosté většině případů nezpůsobují žádné poškození, ani nejsou důsledkem žádného postižení mozku.
Podle odborníků to však neplatí pro děti mladší tří měsíců, u nichž je naopak potřeba věnovat horečce velkou pozornost. V jakémkoli věku jsou potom nebezpečné situace, kdy se k horečce přidruží apatie, nedostatek reakcí, strnulost šíje, dehydratace, potíže s dýcháním nebo močením či silná bolestivost podbřišku.
Mýtus: Cokoli nad 37 stupňů je horečka
I když je číslo 37 na klasických rtuťových teploměrech zvýrazněno červeně, zdaleka to neznamená, že jakákoli vyšší hodnota je automaticky horečka. Tělesná teplota se mění jednak v průběhu dne a jednak je rozdílná i vzhledem k aktuálnímu věku člověka.
Teplota těla je nejvyšší v pozdním odpoledni a k večeru, u dětí je obvykle dočasně zvýšená i po probuzení. Děti mají navíc vyšší tělesnou teplotu než dospělí. Podle výzkumu zveřejněného v Journal of Clinical Nursing mají nejvyšší tělesnou teplotu právě děti a snižuje se s postupujícím věkem.
Po šedesátce budete mít dokonce o 0,1 stupně nižší tělesnou teplotu než většina dospělé populace. Jedním z hlavních faktorů, který k poklesu tělesné teploty vede, je údajně nedostatek aktivity, respektive pohybu u starších lidí.
Mýtus: Léky musí srazit horečku na normální
Je zcela normální, pokud nedočkavě stepujete u postele nemocného dítěte a čekáte, až léky na horečku zaberou. Neočekávejte však, že léky dokážou srazit horečku na normální teplotu a že už nedojde k jejímu opětovnému zvýšení.
Antipyretika obvykle dokážou snížit horečku o jeden až jeden a půl stupně a možné je i její opětovné zvýšení. Horečka provází většinu virových infekcí po dobu dvou až tří dnů a po tuto dobu se může horečka znovu vracet jako důsledek boje těla s infekcí.