Podle expertů z Institutu Karolinska a Univerzity v Umea totiž přesnost načasování kroků souvisí zřejmě s procesy v mozku, které jsou zodpovědné za řešení problémů a logické uvažování.
Švédové však zdůrazňují, že jejich pokusy neměly nic společného se smyslem pro hudební rytmus, ale se schopností rytmické přesnosti. Lidé s nejvyšší inteligencí měli nejmenší rozdíly v přesnosti běžných rytmických kroků. "Je to velmi zajímavé, protože součástí úkolu nebyl žádný druh řešení problému,“ tvrdí Fredrik Ullen z Institutu Karolinska, který na studii spolupracoval s Guyem Madisonem z Univerzity v Umea.
"Nepřesnost v časování pravděpodobně vzniká na základní biologické úrovni a je následkem jistého šumu mozkové aktivity. My již víme, že přesnost na milisekundové úrovni v nervové aktivitě je kriticky důležitá pro zpracovávání informací a proces učení,“ dodal Ullen. Jeho tým také prokázal vztah mezi vysokou inteligencí, dobrou schopností dodržovat takt a velkým objemem bílé hmoty v předních částech mozkových laloků, které se podílí na řešení problémů, plánování a hospodaření s časem.
"Vše dohromady napovídá tomu, že to, co nazýváme inteligencí, má biologickou podstatu v počtu nervových vláken v prefrontálním laloku a stabilitě nervové aktivity, která je tím zajištěna,“ uvedl Ullen v závěru své studie, jež byla publikována v odborném časopise Journal of Neuroscience.
