Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová (12. ledna 2022)

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová (12. ledna 2022) | foto: Profimedia.cz

Vyjednává s Ruskem a říká: Jako žena si dovolím říkat i to, co vyzní tvrdě

  • 14
„Nikdo normální nepošle sto tisíc ozbrojenců ke státní hranici za účelem vojenského cvičení,“ nechala se slyšet vedoucí delegace, která se v Ženevě setkala s Rusy, aby jim rozmluvila plány na ukrajinskou invazi. Wendy Shermanová je ve Washingtonu vyhlášená „pichlavými manýry“ i tím, že dokázala zvrátit už celou řadu diplomatických jednání o sto osmdesát stupňů.

Jen pár lidí na světě sedělo u jednoho stolu s Íránci i Severokorejci. Bývalá sociální pracovnice Wendy Shermanová patří mezi ně. A proto má mimořádnou kvalifikaci k tomu, aby našla řešení nejpalčivějších otázek současné světové politiky. Spoléhá přitom na hodnoty, které formovaly její přístup k práci vedení lidí: autenticitu, efektivní použití moci, vytrvalost, schopnost přijmout změnu a týmový přístup.

Cesta 72leté Shermanové do nejvyšších pater diplomacie nebyla snadná ani typická. Narodila se 7. černa 1949 do židovské rodiny v Baltimoru. V roce 1976 ukončila na marylandské univerzitě studium sociologie a začala pracovat v oboru.

Hlídací pes Madeleine Albrightové

Svou mimořádnou vyjednávací schopnost přičítá právě sociální práci a svému vzdělání: „Klíčovým souborem schopností pro mě byly organizační schopnosti a klinické znalosti a žertuji jen napůl, když říkám, že právě klinické znalosti se ukázaly být jako velmi efektivní při jednání jak s diktátory, tak se členy kongresu. Pomáhají vám porozumět mezilidským vztahům a tomu, jak lidé rozdílně myslí a mají rozdílné zájmy,“ řekla u příležitosti vydání své knihy: Not for the Faint of Heart (Nic pro slabá srdce) v roce 2018.

Na rozdíl od většiny kolegů z ministerstva zahraničí nezačínala Shermanová jako diplomatka, ale jako sociální pracovnice. Nejprve se věnovala dětem v pěstounské péči, pak se jako aktivistka snažila změnit systém bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatele a při téhle práci potkala v roce 1978 svého budoucího manžela, novináře Bruce Stokese.

Vedla organizaci EMILY´s List, která poskytuje finanční podporu liberálním demokratickým političkám a také úspěšnou kampaň kongresmanky Barbary Mikulsky. Jako ředitelka vedla marylandský Úřad pro sociální ochranu dětí a později také Nadaci Fannie Mae, charitativní organizaci Federální asociace pro hypotéky.

V roce 1997 ji ministryně zahraničí Madeleine Albrightová nabídla pozici poradkyně, jednu z nejvyšších v úřadě. Obě dámy spolu úzce spolupracovaly a staly se dobrými přítelkyněmi. V roce 2013 řekla Albrightová magazínu Foreign Policy, že Shermanová „vyniká schopností oddělit realitu od fikce. Fungovala jako takový můj hlídací pes.“

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová (9. listopadu 2021)

Shermanová a její manžel, jimž se v roce 2013 narodilo první vnouče, dodnes s láskou uchovávají fotografii své dcery v křesle ministryně zahraničí. Po odchodu Albrightové z vlády v roce 2001 Shermanová strávila několik let prací pro svou bývalou šéfku v její konzultační firmě.

V roce 2008 byla poradkyní pro zahraniční politiku prezidentské kandidátky Hillary Clintonové a ta ji o tři roky později přivedla zpátky na ministerstvo zahraničí na čtvrtou nejvyšší pozici v úřadě. V dubnu loňského roku se vrátila znovu, když ji do funkce uvedl Joe Biden.

Krizová manažerka americké diplomacie

Pracovala postupně pro několik prezidentů, Billa Clintona, Barracka Obamu a nyní Joea Bidena. S Billem Clintonem přinutila Severní Koreu pozastavit její nukleární program, v roce 2011 vedla tým amerických vyjednavačů o jaderných zbraních v Íránu a o pomohla tak dosáhnout první historické shody mezi islámskou republikou a bezpečnostní radou OSN. Zatímco původní dohoda je dnes velmi křehká, Spojené státy ale s Íránem stále vyjednávají a věří, že se jim podaří přimět Teherán k jejímu dodržování.

„Jakožto žena si mohu dovolit říkat věci, které jinak vyznívají tvrdě,“ vysvětluje svou taktiku a dodává, že při vyjednávání s Íránci pro ni to, že je žena, nepředstavovalo žádnou překážku.

„A pokud mi to někdy ujede a rozčílím se, udělá to většinou dojem, protože to nikdo nečeká,“ vysvětluje. Přezdívku „liška“ jí údajně vymysleli sami Íránci, a to díky jejímu obratnému jednání. A její kolegové z amerického ministerstva zahraničí se s ní ztotožnili až tak moc, že si pořídili trička s nápisem Stříbrná liška.

Myslet jako Putin

Číslo dvě americké diplomacie a první ženě na pozici náměstkyně ministra zahraničí se během posledních tří dekád podařilo rozlousknout některé z těch nejtvrdších diplomatických oříšků.

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová (12. ledna 2022)

Nyní hledá způsob, jak deeskalovat stoupající napětí na Ukrajině. Podle jejího vyjádření se Spojené státy s Ruskem shodly na tom, že jaderná válka není přípustná a nikdy k ní nesmí dojít. A zatímco Rusko údajně nehodlá změnit svůj názor na Ukrajinu, Spojené státy podle ní nemíní akceptovat žádné pseudo bezpečnostní návrhy ze strany Putinova režimu. „Nedovolíme nikomu, aby zabouchl dveře otevřené politiky NATO, která vždy byla základem Severoatlantické aliance,“ řekla. „Nebudeme se zříkat bilaterální kooperace se suverénními státy, které si přejí s USA spolupracovat a nebudeme o Ukrajině rozhodovat bez Ukrajiny, stejně jako o Evropě bez Evropy a o NATO bez NATO.“

Shermanová Putinovi vzkázala, že Spojené státy a NATO nesouhlasí se zostřenými nároky na bezpečnostní záruky. Moskva totiž touží po zárukách, které by vyloučily „expanzi“ NATO na Ukrajinu a rozmístění bezpečnostních sil aliance v zemi. 

V Obamově administrativě vyjednala také ukončení syrského chemické programu. U jednacího stolu bylo v roce 2013 i Rusko jakožto spojenec Sýrie. A podle odborníků je to právě takhle zkušenost s Rusy, díky které má Shermanová vhled do myšlení Vladimíra Putina.

Hlavní účastníci jednání. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová a její ruský protějšek Sergej Rjabkov.

Vyjádření náměstka ruského Ministra zahraničí Sergeje Rjabkova od ženevské konference je důkazem jejích diplomatických schopností: „Rozhovor byl složitý, dlouhý, velmi hluboký, konkrétní a profesionální,“ sdělil médiím.

Nyní v ní celý svět vkládá naději, jestli dokáže prezidentu Putinovi rozmluvit jeho plány na ukrajinskou invazi. „Pro diplomaty je velmi těžké dělat svou práci, pokud nemají naději. Takže samozřejmě mám naději. Co mě ale opravdu zajímá, jsou výsledky,“ řekla magazínu Time.