„Je to jednoduché,“ vysvětluje Pavel (38): „Já Evu miluji, ale v posteli nám to skřípe. Tak abych náš vztah zachránil, musel jsem si najít milenku. A teď jsme všichni spokojení – já (protože takhle mám všechno), ale i Eva, kterou neopustím. A moje milenka? Je mladá, ta si vždycky někoho najde...“
Podle psychologů spousta mužů přemýšlí podobně jako Pavel. Na rozdíl od žen, které chtějí mít v citech jasno, pánům vyhovuje mít v lásce i variantu „něco mezi“. Jsou schopni bez citové újmy udržovat oficiální i paralelní vztah. Jakmile dojde na lámání chleba, většina z nich dá přednost manželce. Proč? Tady je pět nejčastějších důvodů.
Čtyři druhy milostných zrad
Prostě přijde příležitost si „zabrnkat na erotickou strunu“ a spořádaný táta od rodiny jí podlehne. Někdy k tomu potřebuje alkohol, jindy stačí „pošimrání mužského ega“. Následky téhle noci plné vášně s cizí ženou v cizím pokoji se podobají kocovině. Jen tak rychle nepřejde!
Když se muž citově zaháčkuje jinde, je to obvykle pěkný průšvih. Milenecký vztah bokem se postupně začíná přetavovat do toho partnerského a vytvoří partnerský trojúhelník. Jeden z účastníků za to pořádně zaplatí.
Jsou muži, kteří mají kromě své oficiální rodiny ještě další závazky. A tak pendlují mezi svými milenkami a levobočky a snaží se všem všechno vynahradit. Jsou i tací, kteří dokážou „obhospodařovat“ více rodin najednou.
Nevěra v rodinném kruhu dokáže napáchat více škody než užitku. Poničí důvěru, rodinné vazby a jen velmi pomalu se odpouští. |
Domov je nejlepší místo na světě
Pro spoustu nevěrníků platí rčení: „Můj dům, můj hrad.“ A svého domácího pohodlí si dost cení. Vždyť tam mají všechno, co potřebují. Milující manželku, která se postará jak o společné děti, tak o chod domácnosti. A kdyby odešli? Všechno by to ztratili. Proto se raději vzdají milenky, kterou můžou lehce nahradit, a manželku si „ponechají“.
„Svobodných nebo rozvedených žen je spousta. Stačí jít na seznamku a hned si někoho najdete. Mám zkušenost, že zvlášť ženy po padesátce jsou vděčné za zájem a nějaký ten intimnější kontakt,“ dodává ostřílený svůdce Ladislav (49).
Nemusí si hrát na chlapáka a přiznají i slabost
Vztah s milenkou má sexuální charakter, proto si při něm většina nevěrníků hraje na chlapáka. Demonstrují svou sílu, mládí a fyzickou kondici.
Podle šedesátiletého Pavla je to s přibývajícím věkem stále náročnější. „Mám mladou milenku, která je pořád při chuti. A dokonce by se mnou ráda měla miminko! Jenže já už svoje děti a vnoučata mám,“ zoufá si ženáč a dodává, že hledá způsob, jak ze vztahu vycouvat.
„Nakonec je mi nejlíp s manželkou. Už se dobře známe a já jí klidně přiznám, že mě bolí hlava, a jdu si dát šlofíka. To milenka by mi vyčítala, že jsem málo aktivní,“ krčí rameny Pavel.
Žena je základ, milenka jen hobby pro volný čas
Není nic horšího ve vztahu než stereotyp! Muži rutinu nesnášejí a jejich pud lovce stagnuje. Proto většina zástupců silnějšího pohlaví hledá rozptýlení jinde.
„Jsem jako doktor Jekyll a pan Hyde. S manželkou sdílím běžný život a plním, co se ode mne očekává. Jsem vzorný taťka a partner. Zato s milenkou se pořádně odvážu! Jsem přece chlap, samec... Mám spoustu nápadů, které chci uskutečnit. Dobíjím si tím sebevědomí a baterky. Je to podobné, jako kdybych chodil dvakrát týdně na tenis,“ vysvětluje s velkou otevřeností další z nevěrníků Aleš (43).
Bojí se změn, odsouzení a nepříjemností
Říká se, že změna je život. Většina mužů vša žádné přesuny nechce. Chtějí mít „své jisté“ a k tomu pak podle možností přijímat i různé výzvy osudu. Může jít o flirt, noc plnou vášně (třeba s bývalou spolužačkou na školním srazu po třiceti letech), nebo prostě o nějakou příjemnou epizodku, která zahýbe milostným životem.
Někteří páni tvorstva můžou být z milenky nadšení a začnou snít o tom, co by bylo, kdyby… Tyhle velkolepé plány však většinou vezmou za své. Strach z konfliktů, odsouzení a ztráty rodiny je silnější.
Mají závazky: hypotéku nebo malé děti
Jsou věci, co prostě ze života neodpářete, i kdybyste chtěli sebevíc. „V manželství nejsem dvakrát šťastný. Což o to, klidně bych se i rozvedl, ale představa, že ztratím svoje děti, mě drtí. Nedokázal bych překousnout, že je uvidím jen párkrát do měsíce a budu jenom táta na telefonu. A tak jsem z toho nakonec vycouval,“ přiznává Jirka (40), který zatoužil po novém bezstarostném životě s milenkou.
Podle rozvodových právníků není Jirka jediný, kdo si rozvod na poslední chvíli rozmyslí. Častým motivem pro změnu postoje jsou kromě dětí také majetkové poměry nebo společná hypotéka.
Sžírá je svědomí a chtějí „sekat latinu“
Jsou různé typy nevěrníků. Někteří svůj dvojí život vedou s grácií koncertního mistra. Ale pak jsou tací, kteří svou ženu milují a prostě jen „uklouzli“. Nevěra je bolí jako tříska v dlani a oni by ji nejraději vytáhli ven…
Jenže to znamená přiznat se manželce, riskovat její hněv a možná také rozvod. Proto o svém přešlápnutí většina „svátečních nevěrníků“ mlčí. Vina je tíží, a proto se snaží doma dělat první poslední. Svou milenku však s klidným svědomím odhodí jako obal od nanuku. Byl to přece omyl a na ten je lepší zapomenout.
