Přijdete domů a první, co uděláte, je, že se převléknete. Džíny škrtí v pase, v košili pořádně nerozpřáhnete, taky si ji přece nechcete ušpinit plánovanou omáčkou, silonky jsou tak jako tak spíš za trest. Prostě domov = pohoda.
"Já se už dole v domě těším, až ze sebe strhám kostým a vlezu do svých milovaných sametových tepláčků. Pořídila jsem si troje - hezký střih, super materiál, moje oblíbené barvy. K tomu místo košile tričko, žádná vytahaná, sepraná hrůza, ale takové, ve kterém je pořád ještě znát, že jsem ženská. Manžel se mi sice někdy směje, že když odejde do práce dřív než já a vrátí se později, vůbec vlastně neví, jak vypadám doopravdy oblečená," vypráví sedmatřicetiletá Lucie z Prahy. Prostě se doma chce cítit uvolněně.
"Jenže pak na mě z různých časopisů vykukují rady, že tepláky jsou hrobem přitažlivosti mezi partnery, tedy že vlastně ničím naše manželství. Je to občas trochu schizofrenní pocit - nechci se vzdát svého pohodlí, ale zároveň si připadám trochu provinile, že se doma před manželem neoblékám nějak lépe," uzavírá Lucie.
Od kimona k zástěře
A to je přesně ono. Většina z nás cítí úplně stejnou potřebu - tedy užít si odpočinku doma naplno, a to i v oblečení. Ale zároveň nechceme své partnery připravit o požitek vidět v nás stále atraktivní ženskou bytost.
Pro variantu aspoň doma si užít trochu pohodlí ale mluví víc argumentů. Třeba ten, že i v minulosti lidé doma nosívali spíš věci starší, parádní kousky měli spíš na chlubení mimo. Pokud se tedy na doma vůbec převlékali. Domácí módu přineslo vlastně až 20. století, a to formou různých více či méně povedených kompletů. Ve starých filmech se ženy promenují v domácí šatovce, ty lépe situované v hedvábných kimonech, muži mají přes kalhoty a košili krátký župánek, jenž tak apartně ladí se zapálenou dýmkou.
A to se bavíme o té elegantnější historii odívání u nás. Vzpomeňme na oblíbený film 80. let Slunce, seno a pár facek, kde postava ztvárněná Helenou Růžičkovou a s ní i figury všech vesnických souputnic nosí beztvaré, neforemné zástěrové šaty z látek vzniklých komplikovaným chemickým procesem. Muži jim ovšem zdatně sekundují odpornými vytahanými tepláky s bílým nátělníkem, v horším případě pak pruhovanými trenkami. Je až s podivem, že se podobná domácí móda nijak nepromítla do populačních přírůstků...
Dalším důvodem je skutečnost, že současné obchody přece jenom nabízejí i v dosti nejasně definované skupině tepláky, čímž se myslí i různé outdoorové kalhoty, modely příjemné na oko i na tělo. Zatímco pokud byste chtěla třeba v sedmdesátých letech najít v síti Prior tepláky, v nichž člověk nevypadá jako idiot nacvičující na spartakiádu, měla jste prostě smůlu. Tehdejší rozhodování, zda trávit večery v teple domova raději v něčem takovém, nebo krimplenovém domácím setíku z DDR, pamětnicím opravdu nezávidím.
Od rána do večera v jednom?
Druhým extrémem je zase zvyk na západ od nás nepřevlékat se po příchodu domů vůbec. Když jsem před lety v katalogu zboží pro maminky našla "chránič kolen pro čas koupání", vůbec jsem nechápala, na co to je. Němečtí přátelé mi vysvětlili, že když přijdou z kanceláře, zůstávají v tomtéž oblečení i po zbytek večera, a je tedy logické, že poklek u vany při koupání potomka by mohl na kalhotách napáchat škody. Mně ale - kromě toho, že pohodlí je pohodlí - setrvání v pracovních šatech přijde i poněkud nehygienické. Celý den se v nich člověk potí, cestou do práce i z ní na sebe oděv leccos nachytá a takové vytírání v kostýmku asi taky není nejefektivnější...
Nicméně je pochopitelné, že velká část lidí, pro něž je třeba oblek nebo kostým už druhou kůží, se doma třeba i převlékne, ale do jakési méně formální varianty - muži shodí obleky, nahodí bavlněné kalhoty a trochu odvázanější košili. Ženy pak volnější kalhoty a svršek jasných kontur a barev.
Co si partner nezaslouží?
Hlas lidu - hlas boží. V anketě webu Babycafe.cz na sebe čtenářky prozradily, že jednoznačně upřednostňují na doma "slušivé tepláky". Zcela bez hlasu zůstaly varianty "chodím doma nahá" a "preferuji smyslné prádlo". Zároveň ale i významná část z nich přiznala, že si mnohdy nepřipadá vůbec atraktivně. Zvlášť ženy na mateřské, pro něž je často domácí oděv i oděvem celodenním. Pohodlí se ale vzdát nechtějí, na nějaké speciální modýlky vesměs zase nemají peníze, jisté v kramflecích si ale taky nejsou.
Specifickou otázkou je, zda nosit, či nenosit doma podprsenku. Vzhledem k tomu, že ty apartní kousky s push-up efektem či kosticemi bychom stejně neměly nosit celodenně, doporučení zní: pokud vám to příroda a gravitace umožní, klidně bez, pokud ne - volte raději bavlněnou podprsenku sportovního střihu.
Jistě - vzhledem k tomu, že partner je většinou člověk, který je vám nejbližší, nezaslouží si vidět vás výhradně jako umolousanou cuchtu. Na druhé straně si nemyslím, že ten samý člověk, který vás viděl rodit, utíral vám čelo, když jste bojovala s chřipkou, a ráno vedle sebe vidí to z vás, co další půlhodinu pracně maskujete před vnějším světem, by byl ve své lásce zviklán tím, že si na doma obléknete nějaký pohodlný kousek. Možná bychom se při vybírání, co si na sebe za dveřmi svého bytu vzít, měly řídit radou: Oblečte se tak, abyste mohla kdykoliv komukoliv otevřít. I kdyby to byl ten pěkný soused seshora...
Máme doma chodit nazí?
Na veřejnosti se všichni chováme podle obecných pravidel, ale doma, za zavřenými dveřmi, si každá rodina může stanovit vlastní pravidla. Někdo chodí doma tak, jak přišel na svět, jiný má i na cesty z koupelny do ložnice dlouhý župan. I když je všechno otázkou domluvy, rozhodovací pravomoci v tomto případě mají rodiče. Oni určí, jestli se před svými dětmi budou ukazovat, jak je pánbůh stvořil, nebo zvolí decentní přístup.
1. VŠECHNO VEN
Chcete svým dětem vštípit volného ducha a seznámit je s biologií člověka už v raném věku? Pak se hned po příchodu z práce převlečte na Adama a Evu. Pozor ovšem při vaření na prskající tuk a při opravách spotřebičů na nechráněné tělesné součástky. Jestli začne vašim dětem v pubertě vadit, že jim toho odhalujete příliš, respektujte jejich názor a šup do trička a šortek.
2. SPORTOVNÍ PŘÍSTUP
Nahota vám nevadí, ale zbytečné odhalování je vám nepříjemné. Pak omezte nahaté procházky na nutné cesty z koupelny k šatníku. Děti naučíte, že na nahém těle není nic špatného, ale že mezilidské vztahy mají svá oděvní pravidla.
3. CUDNÁ DOMÁCNOST
Třeba vás tak vychovali a třeba je vám nahota opravdu nepříjemná. Potom si pořiďte chytré domácí oblečky na ráno a na večer a převlékejte se v zamčené koupelně. Mají-li ale vaše děti chuť si doma udělat pohodlí pouze ve své vlastní kůži, nechte je. Povedete je tak ke zdravému sebevědomí a ocenění vlastního těla.
