Mnohé z těchto lovkyň v cizích revírech jsou navíc křehké jen zdánlivě. Ve skutečnosti jsou obdařeny hroší kůží a umějí klást velice rafinované pasti, které muži zpravidla neodhalí.
„Vždycky jsem si myslela, že jsem šťastně vdaná. Máme s Honzou dvě děti, starší chodí do třetí třídy, mladší půjde v září do první,“ líčila Petra (36) autorce článku, která vede vztahovou on-line poradnu.
„Většinu volného čas jsme odjakživa trávili spolu a bylo nám dobře. Občas jsme vzali na výlet i moji kamarádku Janu s přítelem. Byla jsem ráda, že se konečně seznámila. Jenže její štěstí netrvalo dlouho. I tento přítel ji znenadání opustil a ještě k tomu přišla o práci. Nemohla si dovolit drahý podnájem, tak jsem jí zprostředkovala bydlení v našem činžáku. Nikdy by mě nenapadlo, jak brzy toho začnu litovat! Hned po nastěhování nastaly komplikace. Tu jí tekla pračka, tu potřebovala přemístit knihovnu, každou chvíli bylo něco, s čím jí měl pomoci Honza. Brzy se stalo pravidlem, že se u ní cestou z práce stavil a ona mu vždycky něco dobrého naservírovala: bábovku, guláš, který má tak rád, nebo studený lahváček... Nad mými protesty pokaždé jen mávl rukou. Nejhorší na tom je, že mu tím jen lichotím, on se cítí na koni a já mu nemůžu nic dokázat... Teď už jen čekám, kdy přijde s tím, že Jana čeká dítě. Jsem vyřízená.“
Jak v takovém případě reagovat?
Velkoryse to přejít, nebo ignorovat? Přistoupit na hru, že vlastně vůbec o nic nejde? A co když to tak opravdu je? Těžká volba. Hlavně proto, že se jedná jen o pocit, aspoň za začátku. Všechno je to čistě hypotetické, rádoby zdánlivé, ale o to nebezpečnější. Jsi blázen, žárlivka, měla by ses léčit, myslí si lovený objekt nebo to dokonce vyřkne nahlas. Jak by taky ne? Málokterému muži vadí obdiv cizí, neokoukané ženy, zejména je-li atraktivní a hodně příjemná.
Podobný pocit ze své nové sousedky má Helena (53), která se také svěřila v poradně autorky článku. Občas si povídaly na chodbě, nic víc. Zvrat nastal v okamžiku, kdy se k tomu náhodou nachomýtl i Helenin manžel. Sousedka očividně pookřála a hned je zvala na čerstvě upečený koláč. Helena přikývla, ale jen proto, že manžel reagoval kladně a nechtěla mu kazit radost.
„Šla jsem tam, aby to nebylo trapné, ačkoli jsem z toho měla divný pocit. Hlavně pak vevnitř, kdy se pod záminkou vedra sousedka ihned převlékla do tenkého trička s obrovským výstřihem a sedla si tak, aby na něj manžel musel zírat. Zasloužila by si nějak zesměšnit, což udělám, jestli se to bude opakovat,“ spřádá plány Helena. Sousedka se totiž při loučení netajila tím, že by je ráda vídala častěji, přičemž Helenina manžela fixovala pohledem a ten s úsměvem přikývl.
Proč se „pytlačí“, když je tolik nezadaných?
Čím je zadaný muž lákavější než jeho volný kolega? Může to být tím, že se už v jednom vztahu osvědčil, je prověřen soužitím s jinou ženou. Nelze ovšem podcenit další atraktivitu pytlačení: přebrat muže jiné ženě znamená zvítězit v soutěži, v konkurenčním boji.
David Schmitt, psycholog z Bradley Univerzity v Illinois, pečlivě zkoumal fenomén „pytlačení“ a výsledky jsou poměrně zdrcující.
„Získat pro sebe partnera, jenž je zadaný, je v Evropě rozšířenější než v Asii. V západoevropské oblasti to zkusilo 56 procent dotazovaných mužů a 46 procent žen, a to minimálně jednou. Pro srovnání: v Asii to je 39 procent mužů a 17 procent žen. A ještě překvapivější je úspěšnost takového počínání: více než dvě třetiny. Proč tak vysoká kvóta? Důvod vidí vědci v určitých osobnostních rysech, a to nejen u pachatelů, nýbrž i u obětí.
„Mají malou zodpovědnost, často bývají nevěrní a sociálně nesnášenliví, jsou zaměření na sex. Přesně stejnými vlastnostmi se vyznačují osoby, které se nechají snadno odlákat,“ vyjmenovává Schmitt typické vlastnosti „pytláků“.
Co zabírá na ženy a co na muže?
Studie tohoto psychologa popisuje i to, čím „pytlačící“ ženy zvýší své šance na přebrání muže. Například tím, že zapracují na svém vzhledu.
Autorka článku Libuše Konopová působí jako vztahová koučka.
U mužů je to jinak. Zde platí jiná metoda: nasadit kamarádově ženě brouka do hlavy. Třeba konstatováním, že by si zasloužila více pozornosti. Jinými slovy, že ji manžel zanedbává. Je-li takový ďábelský našeptávač ještě k tomu lépe materiálně zajištěn nebo disponuje větší mocí, má daleko snazší pozici. Ale pozor, nic se nemá přehánět. Kdo stávajícího partnera očerňuje příliš okatě, může vyvolat opačný efekt.
I Pavel (39) právě takto přišel o manželku. Začalo to nevinně. Byl stále v práci, neměl čas zajít se svou ženou Lenkou ani do obchodu, aby jí poradil při koupi nového mobilu. Ve své naivitě pověřil kamaráda Igora, jestli by Lenku nedoprovodil. Ten souhlasil, takže si domluvili schůzku a vyrazili. Večer se Pavel trochu divil, že návštěva obchodního centra žádné plody ve formě nového mobilu nepřinesla, ale to mu Lenka bravurně zdůvodnila. Musí si prý udělat větší přehled, zítra pojedou na Smíchov a pak možná i na Zličín. Tehdy ještě naservírovanou lež zbaštil. Když mu všechno došlo, bylo pozdě. Rozvedený Igor našel v Lence zalíbení a ona jeho tokání opětovala. Zamilovali se a věci dostaly tak rychlý spád, že se po pár měsících Lenka k Igorovi přestěhovala. Konec velkého přátelství i zdánlivě stabilního manželství. Zatímco dnes, po třech letech, je Lenka za Igora provdána a mají roční holčičku, Pavel zůstává zahořklým single.
Zažili jste „vztahového pytláka, či pytlačku“?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 10. září 2018. Anketa je uzavřena.
