Pro trenéra Luboše Kozla to byl poslední zápas na lavičce Slovanu Liberec. Po třech letech se loučí, nové vedení klubu už o jeho služby nestálo. „Po většinu času mě to tady bavilo. Na angažmá v Liberci budu vzpomínat v dobrém,“ řekl Kozel na své poslední pozápasové tiskové konferenci pod Ještědem.
Jak jste viděl svůj poslední zápas na lavičce Liberce?
Zhruba od patnácté minuty jsme hráli velmi slušně, bohužel jsme v prvním poločase nedali první branku. Teplice dobře bránily, na začátku druhého poločasu přišel zbytečný roh a Teplice z něj daly gól. Pak jsme chtěli udělat změny, jít do ofenzivnějšího pojetí, jenže dvě minuty po vystřídání daly Teplice druhý gól. Na zvrat už jsme neměli náboje. Kvůli divákům jsem aspoň rád, že jsme dokázali vstřelit branku.
Liberec - Teplice 1:2, hosté opět přesvědčiví. Domácí jen snížili v závěru |
V čem byly Teplice lepší?
Jednoznačně v efektivitě. Stačilo jim daleko míň zakončení, aby nám daly čtyři branky. Minule to byly dvě krásné střely za vápnem, v odvetě to uhrály důrazem. Na některých našich hráčích bylo navíc vidět, že nemají takovou formu jako před měsícem nebo dvěma. Myslím tím hlavně Ghaliho, který býval rozdílovým hráčem, ale teď určitě nebyl, což se ovšem může stát.
Jak hodnotíte tenhle ročník z pohledu Liberce?
Když chcete udělat nějaký úspěch, musí se všechno sejít. To se tady nestalo, protože někteří důležití hráči v zimě odešli a nepřišla za ně rovnocenná náhrada. Navíc máme mimo hru kreativní hráče, skoro celou sezonu nehrál Frýdek. V posledním zápase zase chyběl útočník Kulenovič, a taky to bylo znát. Mohli jsme hrát i o první šestku, ale nikde není psáno, že by nám to stačilo na páté místo. Hlavně konec sezony od nás nebyl optimální. Když jsme vyhráli v Plzni a porazili doma Slovácko, byla velká očekávání, ale některé další zápasy jsme bohužel nezvládli. Celou sezonu nás provázela nevyrovnanost výkonů.
Co se vám v Liberci za tři roky působení podařilo?
Když to shrnu, přišel jsem, když byl Liberec šestnáctý a byl na padáka. Základem bylo mužstvo stabilizovat a zachránit pro Liberec ligu. To se v první sezoně povedlo, skončili jsme ve střední skupině. Druhý rok to bylo nahoru-dolů, což je logické, máme jedno z nejmladších mužstev v lize. Byli jsme schopní potrápit ty nejlepší a prohrát s nejslabšími. Nakonec jsme skončili sedmí, což loni bohužel nic neznamenalo. Letos by to znamenalo boj o Evropu. Vždycky, když jsem před sezonou mluvil s bývalým majitelem klubu panem Karlem, bylo cílem hrát v klidu ve středu tabulky a pracovat s mladými hráči, které jsme měli zhodnocovat. Což se dařilo. Každý půlrok se někdo zhodnotil – nejdřív Tiéhi, pak Olatunji, teď v zimě Červ a nabídky jsou i na další. Samozřejmě každý by chtěl lepší výsledky, ale je otázka, jestli jsme pro to vždycky udělali maximum.
Libereckého trenéra Luboše Kozla nenechal zápas s Teplicemi klidným.
Co máte na mysli?
Poslední zimu. Mohli jsme udělat víc pro to, aby mužstvo mělo širší kádr, bylo konkurenceschopnější a mohlo hrát o pohárové příčky. Ale já jsem byl se situací vždycky srozuměný. Chtěl bych poděkovat minulému vedení, že mi dalo důvěru. Byly okamžiky, kdy to bylo skoro na vyhazov, a oni mě podrželi, protože věděli, že pro to děláme maximum.
Dáte si teď od trénování pauzu, nebo hned někde navážete?
V Liberci mám smlouvu až do 30. června a dál sem budu ještě jezdit na tréninky. Uvidíme, co přinesou následující dny. Rozhodně necítím, že bych potřeboval nějaké volno. Uvidíme, jaké přijdou nabídky. Nebráním se ničemu, lize ani zahraničí.
