Bydlíme s manželem a třemi dcerami na okraji vesnice u lesa a po setmění je tady opravdu tma jako v pytli, žádné blikající pouliční lampy, ty končí několik desítek metrů od našeho domu. Všichni milujeme, že se můžeme večer koukat na hvězdy, kromě naší nejmladší dcery Veroniky. Pořád ji ještě nepřešel strach ze tmy.
Poraďte se takéTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny, je možné je anonymizovat.  |
I její starší sestry, kterým je teď patnáct a čtrnáct let si zažívaly podobné období, kdy měly na noc pootevřené dveře do chodby s rozsvíceným světlem, nebo jsme pak koupili noční lampičku. Barboru a Jarmilu to přešlo v osmi a devíti letech, ale Veronika trvá pořád na noční lampičce i ve svých jedenácti.
Sestře světlo vadí
Jarmila se kvůli tomu již chce stěhovat z jejího pokoje ke druhé sestře, věčné svícení jí vadí ve spánku. Jenže bez lampičky se Veronika dožaduje baterky nebo jiného světelného zdroje. A já ji zase nechci nechat vyděšenou po tmě, zkoušeli jsme to a akorát to skončilo Veroničiným přesunem do Jarmiliny postele a nespal nikdo. Navíc nikdy nespala sama v pokoji, a i když zatím nic neříká, myslím, že by jí to vadilo a bála by se ještě víc.
V létě by měla Veronika jet na tábor a moc si neumím představit, jak tam zvládne klasickou noční bojovku. Jak ji můžeme zbavit strachu ze tmy?
Díky za odpověď
Jana a Karel
Odpověď odborníka: Světlo v ložnici ubírejte pomalu
Strach ze tmy je kolem desátého roku normálním přechodným jevem, souvisí většinou s tím, že si děti začnou uvědomovat vlastní smrtelnost, tma pak dostává pro děti nový rozměr. Jak píšete, starší dcery si tím prošly také a přešlo je to.
Nevím, zda Veronika trpěla nějakými strachy či úzkostmi již dříve, v mladším věku. Většinou děti, které jsou celkově úzkostnější, strachem ze tmy trpí déle a intenzivněji.
Pomoc se dá jednak tím, že jí nebudete tmu striktně nařizovat, ale vezmete to jako déletrvající přechodné období a postupně se bude Veronika otužovat, z lampičky lze přejít na noční světýlko, pak na baterku na stolku, která bude zhasnutá, ale bude po ruce. Dočasně lze po domluvě také použít časovanou zásuvku, která nechá lampičku svítit třeba půl hodiny, než Veronika usne.
Pak je dobré i v jedenácti zvyšovat pocit bezpečí nějakým maskotem do postele, může to být plyšák nebo něco podobného.
Pokud je Veronika úzkostná i v jiných věcech nebo nic z toho nebude zabírat, určitě bych doporučil návštěvu dětského psychologa, hlubším prozkoumáním je možné odhalit jiné zdroje úzkosti a nejistoty, které se projevují strachem ze tmy a se kterými by bylo pak dobré pracovat.
Jan Kulhánek, psycholog centra Psychoterapie Anděl
Měly vaše děti strach ze tmy? Kdy se jim ho podařilo překonat? Podělte se s ostatními o své zkušenosti v diskusi.
