Předešlé období nám dalo pořádně zabrat. Doufali jsme, že svět se uzdraví a věci se dají do pořádku, místo toho se všechno měnilo ze dne na den, očekávané události se rušily, obavy z budoucnosti narůstaly. Že nejisté vyhlídky, dlouhodobý stres a starosti nikomu neprospívají, je známá věc. Jenže jakkoli pozitivní se možná snažíme být, zmatek a chaos kolem se musí zákonitě negativně odrážet v pocitech a emocích většiny z nás. Ztrácíme totiž stále více záchytných bodů, tolik potřebných pro snadnou orientaci v současném zrychleném světě.
Rady Jana Menděla* Udělejte si resumé uplynulého roku a zamyslete se nad tím, co všechno se vám povedlo, co jste dokázali, za co všechno jste vděční a co byste chtěli v tomto roce zlepšit. Pochvalte se, pohlaďte se a dejte si pusu na rameno.  |
Možná to na první pohled vypadá příliš idealisticky. Jistě, různé východní nauky propagující zenový klid i ve chvílích, kdy kolem padají bomby, mohou některým lidem pořádně zvedat tlak, ale přiznejme si, že spokojenost a rozvahu my uspěchaní Evropané Asiatům mnohdy závidíme. Národy na východní polokouli v sobě nosí to, co spousta z nás marně hledá třeba půlku života.
„Když se přestaneme na chvíli zaměřovat na svět venku, ale stáhneme pozornost dovnitř, můžeme nalézt místo plné bezpečí a klidu. Stačí se do něj jen pravidelně vydávat. Nemusí to být nutně jen prostřednictvím meditace. Občas postačí zastavit se, zavřít na chvíli oči a hledat v těle místo, které nám tuto kvalitu reprezentuje, a chvíli u něj zůstat,“ popisuje onu zázračnou cestu moderátorka a také koučka Lenny Trčková.
Samotu a ticho doporučuje i Jan Menděl. „Ticho je v dnešní době taková vzácnost, že právě s přelomem roku bychom se do něj měli nořit co nejčastěji. Tiché posezení u svíčky nebo klidná procházka přírodou je to, co po celém náročném dni potřebujeme snad nejvíc,“ dává návod na čas o samotě a meditaci spisovatel, který se věnuje duchovním naukám. Terapie tichem se dá aplikovat na jakékoli období. K navození správné atmosféry si můžeme zapálit svíčku nebo rozsvítit aromalampu.
Jak násobit radost ze společných chvilSdílení a společné okamžiky jsou základním stavebním kamenem každého vztahu. Ať už je to partnerský, mateřský, sourozenecký, nebo kamarádský. Turbulentní doba nás paradoxně může o tento vzácný čas ochudit. Jak čas pádí, máme sklony k tomu, nechat se semlít každodenními povinnostmi a rutinou. Místo toho, abychom vytvářeli nové a nové společné zážitky, vzpomínáme na ty staré. Což takhle dát přednost romantické večeři s partnerem před doděláváním zdánlivých pracovních restů, které stejně nikdo neocení? Nebo vezměte děti a příjemně spolu prožijte odpoledne třeba na výstavě, v kině, na procházce… Luxování a špinavé prádlo rozhodně nikam neutečou. Naordinujte si aktivity s každým členem rodiny zvlášť, protože čas, kdy jste jen spolu, vám nic nenahradí. Můžete také vyzkoušet věci, které jste společně nikdy nedělali, ale jeden nebo druhý je touží vyzkoušet. Co třeba let balonem, seskok padákem, nevšední degustace, kurzy tance nebo dovolená v exotické destinaci, kam jste se dřív neodvážili? |
Prchavý okamžik, kdy se dostáváme sami k sobě, ujasňujeme si, co je pro nás důležité a kam směřujeme, je klíčem k vnitřní rovnováze. Právě ta pomáhá překonávat překážky a nástrahy vnějšího světa. Ten může být často plný stresu, hádek a kontroverzních témat, na které denně narážíme i ve svých vlastních rodinách. Jak se tomu nebezpečnému minovému poli vyhnout?
„V ideálním případě tím, že si o všem otevřeně a s respektem promluvíme a domluvíme se, že se těmto zátěžovým tématům budeme vyhýbat. Všichni přece nemusíme mít stejný názor a jistě najdeme spojence i jinde než v rodině. Netřeba si kazit rodinnou pohodu,“ radí Lenny Trčková s tím, že není nutné mít za každou cenu pravdu.
Sdílení a společné okamžiky jsou základním stavebním kamenem každého vztahu. Ať už je to partnerský, mateřský, sourozenecký, nebo kamarádský.
Někdy je mnohem víc vědomí, že máte někoho rádi a on vás. Naopak Jan Menděl tento čas považuje za optimální k řešení konfliktů. „Na povrch často vyplouvají nezpracované a nedořešené věci, které není dobré si nést dál. Dovolte si projevit emoce a dovolte to i blízkým. Všem se uleví a možná se i mnohé vyřeší,“ domnívá se a dodává, že bychom se měli stýkat pouze s lidmi, se kterými se vídat chceme, protože jsou pro nás důležití.
Pseudopřátelství ze sociálních sítí nám nikdy opravdovou radost nepřinese. Stejně jako lajky u stylizovaných fotek. Proto je lepší čas od času odložit mobil a místo focení jídel z hipsterských kaváren, trendy kousků z nákupů nebo videí z exotických dovolených si vychutnávat chvíle s nejbližšími. Třeba proto, že ty okamžiky jsou zkrátka neopakovatelné a nepřenosné. Ani sebelepší recept, obývák vybavený trendy kousky a nové tenisky nenahradí intimní rozmluvy s partnerem nebo vzpomínky babičky na její dětství. Přítomnost a pozornost jsou nejcennější.
Nezapomínejte ani na laskavost, která dokáže zázraky. Ne nadarmo se říká, že pokud si něco hodně přejeme, vesmír nám to pošle. Pokud pomůžeme druhým, dobrý skutek se nám vrátí.
Tipy Leny Trčkové* Malujte, tančete, tvořte, jděte se projít do lesa nebo sportujte – tak vyplavíte hormony štěstí.  |
„Můžete věnovat peníze na charitu nebo sbírku, která je vám sympatická. Tak se totiž projevuje nejen naše laskavost, ale i následná vděčnost za to, co máme a co může naopak chybět druhým.
Vděčnost nám pomáhá udržovat si vysokou míru radosti a štěstí, když se vám jich zrovna nedostává v takové míře, jak byste si přáli. A dalším tipem pro zvýšení radosti je pomoc druhým. Když se chcete cítit lépe, pomáhejte tam, kde je potřeba. Nezištná pomoc druhým zvyšuje pocit štěstí a radosti zaručeně. Stává se z toho doslova takový bumerang radosti. Něco, co se odrazí a znásobené se vrací zpět. Když totiž někomu uděláme radost, sami jsme také potěšeni. Když někomu nezištně pomůžeme, pomáháme opět nejvíce sami sobě. Pěstujeme tím bezpodmínečnou lásku a pokoru k životu obecně. Buďme obyčejnými lidmi, kteří dělají neobyčejné věci,“ uzavírá Lenny Trčková.
