za jak dlouho dojde člověk z bodu A do bodu B, když jde touto rychlostí, tak jeho myšlení nedokáže opomenout to, že ten člověk vytváří tření.

a co má tření společného s již zmíněnou rychlostí? pokud se tou rychlostí pohybuje a je to změřeno, je úplně jedno, jestli s třením nebo bez tření

Nevím, nevím. Podle znaků uvedených v rozhovoru bych rozhodně moc nadaných dětí nenašel. Paní popisuje spíš znaky lehce autistického dítěte, než nadaného.

BTW: Ono to není vůbec lehké poznat. Proto je taky dobře, že se konečně v médiích objevuje smysluplný problém související se školstvím.

A také v článku uvádí, že to nadání v podstatě je atypické a proto jsou mnohdy lidé s nadáním označeni za autistické, nebo s ADHD.

ale bývá, bývá. od 135 nahoru, což je Mensa hranice, vám jde všechno. a dokonce i na ten (třeba) šplh přijdete, stačí, aby, to někdo vysvětlil. Bývají to lidé, kterým jde prostě všechno (což zejména u žen bývá problém, obtížně si volí životní cestu, muži bývají ohledně zájmů vyhraněnější).

Potvrzuji, na ten šplh (myšleno o tyči) bývají přeborníci. Je to od IQ 130.

Nejsem si úpně jistý, jestli paní odbornice přesně ví, o čem mluví. Celý život se pohybuju v okruhu "kreativních ajťáků" - vývojářů, systémových architektů, analytiků. Vesměs lidí s IQ od 125 výš.

Pokud je mi známo, nikdo z nich neměl nikdy problém se zjednodušením ve středoškolské matematice či fyzice, naopak, většinou v nich excelovali. Zato často mívali vážné problémy s dějepisem, zeměpisem, pro některé byl nepřekonatelným problémem český pravopis. Zkrátka jsou mimořádně nadaní jedním směrem, ale v jiných jsou průměrní, či někdy i podprůměrní.

To, co popisuje paní odbornice je spíš nějaká forma lehké poruchy autistického spektra, než popis člověka s nadprůměrným IQ. I "geniálního autistu" jsem mezi námi ajťáky už poznal, a tam ten popis sedí poměrně přesně.

Myslim, ze jste uplne nepochopil, o cem pani mluvi, nebo mozna, ze kdybyste promluvil s temi nadanymi kolegy, tak byste zjistil, ze se opravdu museli pri skolni matematice nebo jinem oboru naucit uvazovat jinak. A vzhledem k sirsimu nadani jim to treba nepusobilo takove potize jako jinym.

Mam podobne dite, tedy uz pubertacku, doma a zakladku i stredni z hlediska studia samozrejme zvlada, jen to proste v jistych obdobich bylo narocnejsi, a to hlavne emocionalne. Naroky na vlastni vysledky a vykon byly a jsou proste jinde, a hledani jinych cest k reseni zadani je vsudypritomne. Nicmene stejne se vsichni setkaji v jednom realnem unifikovanem svete a naucit se v nem fungovat proste musi. A myslim, ze ten kreativni pristup je nakonec vyhodou, jen se s tim clovek musi naucit pracovat.

Já jsem měl super pí učitelky na obyčejné základce, dokázaly se věnovst úplně všem dětem ve třídě. Nevím proč si tolik lidí stěžuje na české školství, to má hlavní problém v tom, že nemá dost financí, ne v tom, že by tradiční systém byl nějak extra špatný.

Skoda ze jsem na nekoho takoveho nenarazil v nladi. Treba bych si zil ted jinak. Byval sem dvojkar trojkar, na stredni trojkar ctyrkar a parkrat bojoval o to, abych nepropad. Mam nadani na psani a babi me to(ale mam problem s pravopisem, i kdyz bych se rozkrajel, tak shoda pondetu s prisudkem me do oci proste bepradti), vzdycky mi slo kresleni a podobne umelecke prace. Problemy se soustredenim a podeRenu na ADHD, neustale mi bylo opakovano ze jsem linej, ale ze sem hrozne chytrej, jen kdyz bych se trochu snazil (IQ test mi vysel asi na 135 v 11ti, ted sem si nameril v dostupnych testech okolo 115) takze rodice nechapali jakto ze se mi tak spatne dari. Vysledek bylo sprtani u ktereho jsem po peti minutach usinal a i kdyz me nad knihou vyhruzkami, tresty, rvanim a kdovicim dalsim drzeli nad ucebnicemi doma tri hodiny denne, tak mi stejne test dopadl uplne mimo. Ale kdyz sem dostal do ruky na muj vek spatne zkousnutelnou knizku (trebas Stephen King, vsechny jeho tluste bichle sem precetl ve dvanacti letech a pak se vrhnul na dalsi autory) tak sem u toho vydrzel tri hodiny jak nic

Hm, asi seš opravdu génius, když ses naučil psát "v 11ti". Mimořádný intelektuální výkon!

Otazka neni, jak poznat nadane dite. Otazka zni jak takove dite dal rozvijet a motivovat. A to nase skolstvi neumi.

Nesúhlasím. Máme nadaného chlapca a od prvého ročníka dostáva neskutočnú podporu zo školy aj od všetkých učiteľov. Samozrejme hovorím o škole v ČR

"Přední odbornice na IQ" To jako vážně? Ach ti titulkáři.

Jojo. U mě taky nechápali, proč mě škola nebaví...... za bolševika byl dětský psychouš fakt zábava.

Problém je v tom, že se obdobně chová i líné dítě. Rozpoznat rozdíl je asi docela složité.

Líné dítě nebude tvůrčí. Pokud dítě stráví hodiny tím, aby něco vytvořilo, nebude líné.

Navíc jsem přesvědčen, že lenost není vrozená vlastnost, ale důsledek výchovy. Nedostatek zajímavých podnětů a žádná motivace.

Když je blbej, může z něj být třeba dobrá kopačka. Nebo malíř.

Ale pokud mu nikdo nenabídne zkusit sport, rodiče jsou nulovým vzorem, dítěti dají mobil místo lega a pastelek, nenechají ho pomáhat při práci...

Pak může být výsledek rezignovaně, znuděné a líné dítě.