Jako správy ho kouče bych si dokázal představit Zdeňka Pohlreicha. Geniální hláška v jeho podání, ve který je obrovskej kus pravdy a která krásně odlišuje kouče a "kouče": Ty ses možná lepší kuchař než já, ale já jsem rozhodně lepší podnikatel nez ty.

Začnu tím, že jsem kouč. Mojí práci nejde popsat tak jednoznačně jako třeba práci truhláře. Jde mnohdy o nepřenosný zážitek, proto každému říkám, udělej si vlastní obrázek. Vyzkoušej to, prožij to s opravdovým koučem a pak mluv. Souhlasím s tím, že se za kouče dnes vydává kde kdo a věřte - radost mi to nedělá... Čemu se divím, je pohrdání (viz. příspěvek Martin Barta).

Bárta má podle reakcí nějaký mindrák.. Jeho boj

"Kouči" se stávají v naprosté většině lidé, kteří vycítili v této profesi potenciál, jak relativně snadno vydělat peníze. A tak dnes dělají "kouče" lidé bez vlastních životních zkušeností, kteří sami nedosáhli žádného objektivně měřitelného životního úspěchu, či narcisové, kteří si své vlastní mindráky léčí snahou o ovládání jiných.

Nicméně bych neházel všechny "kouče" do jednoho pytle. Jako je jen pár opravdu dobrých finančních poradců tak je jen pár opravdu dobrých "koučů" Ostatní jsou šmejdi velice podobní těm, kteří vnucovali důchodcům za velké peníze všelijaké krámy. Těm je nutno se zdaleka vyhnout.

PS. Syndrom vyhoření je dnes velice rozšířený stav a kdo ho zažil ví, jak je devastující pro osobnost každého, koho postihne. Sám, bez pomoci odborníka, se z tohoto stavu dostane úspěšně jen pár opravdu vnitřně silných osobností. Ale špatný "odborník", může naopak člověka osobnostně zcela zničit a proto by měl každý, kdo cítí, že by radu potřeboval, velice pečlivě vybírat poradce, kterému se může s důvěrou svěřovat.

O koučích je vtipný článek na brněnském recesistickém webu prigl.

Odkaz zde nedám, včera mi to smazali, údajně pro spam nebo reklamu.

kdo chce, najde si to.

Osobni "kouč"!!!! Doslovně tím pohrdám. Chapu uspesne lidi, kteri si potrebuji s nekym popovidat.potrebuji podporit atd.... tito kouci jsou vetsinou lide, kteri niceho nedosahnuli - nemaji co nabidnout. Vyhecovat sve klienty k lepsim vysledkum neni uprimne. Nikdy neriskovali vlastni penize, ztratu kreditu vuci zamestnancum vlastne nic. Pochopil by jsem kdyby takovou praci delal Kretinsky "Kelner", Zavoral, nebo treba reditel Avastu, ve finale si myslim, ze i oni maji sveho kouce,popripade vzor, ktery jim pomahal smerovat/smeruje je ke spravnemu vysledku.

A vlastne asi neznam zadneho uspesneho cloveka, co ma sveho trenera. A nebo s nim bohuzel nemam tak dobr vztah, aby priznal nekdo barvu, ze nekoho takoveho ma.

V USA má každý trochu bohatší a úspěšnější člověk svého cvokaře. Patří to k dobrému tónu. Ta móda přichází i k nám, jenomže u nás má "chození k psychologovi" trochu hanlivý nádech. Tak se vymyslelo slovo kouč, zní to tak americky a vznešeně. A kde je poptávka, tam se samozřejmě objeví množství různých koučů. Proč ne, když je jimněkdo ochotný platit, byli by hloupí kdyby nekoučovali.

Přesně. Vždy se říkávalo "blbej, kdo dává, blbější, kdo nebere".

Otec v příkladu na mě působí jako člověk, který zapomněl syna v dětství naučit slušnému chování. Syn na mě působí jako hloupý drzoun. Hloupý proto, že pokládá koučink za důležitý na nepravém místě. Drzý pak proto, že si dovolil položit otci takovou otázku a takovým tónem. Cíl koučinku, jak je prezentován v tomto článku, je v jiných kontextech nazýván například hledáním smyslu života nebo třeba spiritualitou. Nejde prostě o nic nového. Koučink pokládám především za byznys, i když nevylučuji, že může být příjemci i užitečný.

Na mě ten příběh působí jako uměle vytvořená historka, na které by šlo demonstrovat to, co autor touží říct.

Doporučuje -9 z 1.

Mně se dítě u grilovačky zeptat kam směřuju,kde se vidím za 5let a jak jsem se posunul za poslední rok,tak se svalím smíchy. Nejhorší je,že oni už jsou tak zregenerování,že to myslí vážně.

„Mám svého kouče,“ prostě zní dobře.

Opravdu? Mně to zní spíše jako "Nevím si rady, potřebuji někoho kdo mě povede. Já sám to neumím."

Což, řekněme si upřímně, je případ drtivé většiny lidí :)

Většina z nás má problémy, které nevyřeší, protože se motá v kruhu. Ne že by se tak nedalo žít a ne že by na to byl nutný kouč. Ale zrovna růžná koučové a psychologové jsou opravdu dobří v tom, klást dobré otázky. Typicky bořit různé "úplně jasné pravdy", které ve skutečnosti pravda nejsou.

A pak je tu část lidí, která nepřipustí, že by se mohla mýlit a bude tvrdit, že koučové jsou úplně zbyteční.