Reakcie, ktoré tu čítam a nestačím sa diviť.

1. Ako tá žena vyzerá. Nie je to predsa jedno. Ona v tomto rozhovore nehovorila o módnej polícii. Najviac ma prekvapuje, že sú to práve ženy, ktoré toto v tejto diskusii rieša.

2. Ak by rozhovor poskytoval muž, ktorý by vyzeral absolútne odpudivo a zanedbane, čo býva dosť často. Bol by pre väčšinu z nás intelektuál, ktorý si na výzor nepotrpí a pri jeho múdrosti a intelegicii, to predsa ani nepovažuje za dôležité.

Som proti kvótam a nariadeniam v spoločnosti ako takej, či už ide o mužov, ženy, menšiny .... Ale bez ohľadu na to, mala táto pani v mnohom pravdu aj keď mala odfarbené vlasy na oranžovom a ešte aj odrastené. A o jej pravde svedčia aj vaše komentáre.

Jak kdo vypadá, za to nemůže. Upravený zevnějšek je ovšem výrazem úcty k sobě samému i svému okolí. Člověk, který vystupuje veřejně, tím navíc reprezentuje i skupinu lidí (politickou stranu, hnutí), které zastupuje.

Například při psychologických hodnoceních je neupravený nebo zanedbaný zevnějšek vždy podnětem ke zkoumání, zda je přítomna nějaká duševní porucha.

Politika z pohledu žen je jako mít oranžové vlasy s hnusnými odrosty.

"... jako hledět jedním okem,"

Před pohledem na tuhle dámu snad radši zavřít obě

Ale zase má hezkej účes

Na čem?

Tak tuhle by chtěl doma asi každej... 

no jo to už tu bylo první žena traktoristka, jeřábnice a kombajnérka... a kam to vedlo?

A co jako? nejsem feministka, ale proč by baba nemohla jezdit s traktorem, pokud jí to jde a baví ju to??

Vsimnete si jake joby zenske vyzobavaji. Prefeminizovane skolstvi, zdravotnictvi, soudy a advokacie, na uradech dnes taky skoro sama zenska. HR oddeleni v kdejake firme - zenske. Vysokoskolaku je taky nejvic zenskych. Ted se derou do politiky. Takze uz dnes maji zenske na spolecnost obrovsky vliv, prakticky od materskych skolek.

Sexmise?

Jeden příspěvek k emancipaci. Kamarád koupil barák na vesnici. Do té doby v paneláku vařil, staral se o dítě a jeho manželka pracovala ve škole a chodila do různých cvičení, zájmových kroužků atd. Když se přestěhovali, začal kamarád obhospodařovat zahradu, dělat dříví na zimu a najednou nebyl čas na domácnost. Manželka mu to vyčetla, že v době emancipce by jí snad mohl pomoci doma. Tak jí ráno nachystal sekeru, motorovou pilu, žebřík ke stromu a traktor před barák, pak odvedl děti do školy a stoupl si k plotně a začal vařit. Když rovnoprávnost tak se vším všudy. Byla tak nějak překvapená a od té doby se u nich o emancipaci nemluví.

Tady ten obrovský rozdíl mezi dělbou práce v domku se zahradou na venkově a v bytě ve městě nějak nepochopila - do názorné ukázky - ta žena.

U mužů je to ale neméně časté, že se ohánějí "mužskými pracemi", se kterými jim žena nepomůže... a obáší to dvě vyměněné žárovky do roka a jedna přivrtaná polička za deset let...

Největší riziko a problém osobně vidím v kultuře. Nikoliv vyvážení či politice. Ženy často přebírají role mužů se vším všudy i když mají jiné osobní kvality. Tím ovšem zásadní problémy prohlubují i ženy.

Když se bude muž a žena chovat stejně, zanikne také vztah polarit. Potom už jen stačí zvolit kvótu, jak konkrétně se máme všichni chovat.

To ovšem není příběh sci-fi, ale dávno skloňovaná realita, kdy se pod feminismem propaguje kde co. V naší společnosti pak formou agrese nebo umělých pravidel a to aniž by to bylo někým dosud pochopeno. Přitom právě společnost volí politiky a definuje mravy.