Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

rozvod a děti
Dobrý den, prosím o radu. Rodiče se rozvedli, když jsem byla na VŠ. Táta se pak podruhé oženil, ale myanželství mu vydrželo asi jen 10 let, mamka měla asi 4 roky přítele, pak už nikoho. Táta za posledních 15 let vystřídal 4 ženy, s žádnou však nežil. Tu poslední má asi 4 roky a začal si přát, abych se s ní potkávala a bavila se s ní. Bydlím daleko, nicméně na setkání nemám ani pomyšlení, tak se tomu vyhýbám. Ty předchozí jsem se snažila nějak přijmout, ony však postupně "mizely", a tak nějak možná i proto nemám cht už přijímat další a další. Jaký je Váš názor na to, paní doktorko? Mám právo je nechtít? Díky. - otázka upravena poradcem
Zdenka
agresivita a vztah
Dobrý den,
chci se poradit ohledně mého manželství. Jsem s manželem 15 let. Děti mám z prvního manželství a manžel také. Již dlouho žiji vlastně sama. S manželem nemáme společné koníčky. Manžel odmítá společenský život. Nesnáší lidi. Sám nemá přátele a mé přátele nesnáší. Je strašně vznětlivý, dá se říct že každý den je doma křik. Kvůli blbostem, nejhorší je že tomu nejde zabránit. Je cholerik a jeho řev už nesnáším. Mám strach z toho že zůstanu sama. Před nedávnem jsme si koupili chatu a tam manžel neustále zůstává sám, protože samota mu vyhovuje. Když je doma a kouká na televizi tak nikdo nesmí promluvit. Doma nepomáhá a když už tak u toho hrozně řve, už po něm nic nechci abych měla klid.
Katka
sourozenecké vztahy
Neshodli jsme se se sestrou na výchově dětí. Tvrdě je fyzicky trestá a mně se to nelíbí. Vše vyvrcholilo o Štědrém dnu. Mlátila syna prudce do zad, až měl šrámy (během hodiny byl třikrát bit za maličkosti). Zastala jsem se ho, začala řvát jako šílená. Poslala mne i naší matku do oněch míst - několikrát, před všemi dětmi. Při obouvání botiček na nás řvala a synkovi (4 roky) vysvětlovala, že by se nejraději oběsila, ale kvůli němu to nejde. Snažili jsme se ji uklidnit a vysvětit, že bude potřebovat pomoc. Na to křičela, že se mnou naprosto skončila. Toto agresivní chování se u ní opakuje. Následuje půl rok, kdy nejsme v kontaktu, pak se objeví, dělá, že se nic nestalo. Vím, že to není ode mne správné, ale nechci už to znovu zažívat. Mými dětmi ta poslední scéna naprosto otřásla, málem nám zkazila Vánoce. Švagrovi jsem napsala, ať dohlédne na to, aby děti netrápila. Vůbec nevím, co dělat dál. Nejraději bych ji odstřihla, ale bolí to a nevím, jak na to nemyslet. Mám její děti moc ráda..
Alice
nejistota ve vztahu
Dobrý den, poznal jsem holku, která ještě neměla kluka. Vše vypadalo že by se mezi námi mohl vyvinout vztah. Několikrát jsme byli venku, pokaždé se líbali. Jenže problém byl, že ona je taková pasivní, vše jsem musel já, vzít jí za ruku, dát jí pusu. Ale když jsem začal já, tak pak už i ona. Já jí řekl, že jsem se do ní zamiloval. Ona pak přišla s tím, že to asi mezi námi nemá cenu, že se nevídáme moc často a že ke mně nic necítí. Přestal jsem jí psát a vídat se s ní. Začal jsem si pak psát s její kamarádkou, jen kamarádsky a nic víc bych nechtěl. A ona, ta jak jsem jí chtěl, se to dozvěděla a naštvalo jí to. Přišlo mi, že žárlí. Já jí říkal, že si s tou holkou jen píšu, že bych jí nechtěl, protože stále miluji jí. Chtěl jsem jí pozval ven, ale neměla teď čas a že prý můžeme po Vánocích. Problém také je, že ona je typ holky, která nenapíše jako první, takže pokud se jí neozvu já, tak nenapíše. Tak se chci poradit, jestli má vůbec cenu se snažit a třeba s ní ještě někam chodit. Děkuji
Martin
bývalí partneři
Dobrý den Pani doktorko.Prosím vás chcem vás poprosit o radu.Spoznala som úžasného chlapa ktorého milujem a aj on mňa.Je rozvedeny už dva roky.S ex partnerkou maju dve deti.Trápí ma,že spolu neustále komunikuju.Aj 10krát denne.Partner mi povedal že komunikuju spolu len kvoli detom.Riesia spolu všetky sukromne veci.Zvxkne sem tam u neho prespat alebo si s ním ráno dává kafe.Je to prosím normálně?
Vierka
nevyrovnaný vztah
Paní doktorko,

z partnera se plíživě pomalu vykrystalizoval člověk, který slabší ženu ponižuje, neváží si jí a dává jí pocítít moc, se silnější soupeří - když ji porazí, chová se k ní jako ke slabší a v tom ponížení je najednou "hodný", protože asi uspokojený, když prohrává, je vzteklý a vzápětí se mstí (skrytě či otevřeně). Navenek je "skvělý" člověk, zábavný, společenský, který "dělá" hodně pro rodinu, doma pak jsou polohy výše popsané. Já jsem ta silnější osobnost, která se ve slabší změní ve chvíli, kdy on útočí na děti (slabší). Co dělat? Mám s ním děti, majetek, není zas tak jednoduché odejít. Ještě dodám, že má další podobu - je depresivní, "chudák" , obrazně řečeno vzpíná ruce k ostatním pro svoji záchranu, je občas schopen i připustit, co zlého dělá - to je ale jen chvilkové. Jak ale dosáhne svého, zase přepne do - boje se silnějším anebo devalvací toho slabšího. Co s tím? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Lucie
nevyrovnaný vztah
protože má náročnou práci. A o víkendu, když někam jedeme, tak se cítím dobře, když má dobrou náladu, ale když jsme doma, tak ho vůbec nezajímám a zase jen sedí u toho pc a čte si zprávy anebo se dívá na fotbal. Čím dál víc mám potřebu to řešit a on už je z toho na prášky. Co mám dělat?
Kristýna3
nevyrovnaný vztah
ale to se mu většinou nelíbilo a odstrkoval mě. Byla jsem z toho nešťastná a pohádali jsme se kvůli tomu. Poslední dobou se o to ani nepokouším, abych nevyvolávala hádky. Ale strašně mi to chybí. Vždycky mi řekne, že on nic měnit nebude a ani se jinak nezačne chovat, že se raději rozejde. Zkrátka mi nedává na výběr. Buť se mám se vším smířit nebo jít svou cestou. Já pochopitelně nechci, ale ani nevím co s tím mám dělat. Jak mu to mám vysvětlit, že potřebuji víc fyzického kontaktu? A že když sedí doma u počítače a třeba někdy uvaří nebo mi udělá snídani, že to není to, co mě naplňuje. Podle něho semnou tráví čas pořád. Podle mě je to zas málo, a bude to asi tím, že já se cítím sama ikdyž v týdnu večer přijede, protože si jen popovídáme co bylo v práci a jinak se věnuje pc. Trávíme spolu 3 večery v týdnu a víkendy. A nejraději by byl třeba i týden sám, aby se na mě zas pak těšil. V týdnu dojede pozdě večer, navečeří se, zapne si pc a u toho většinou usne a já to mám chápat,
Kristýna2
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, mám přítele a je mezi námi 15ti letý rozdíl. Já 28, on 43. Měl někdy ve 20ti vážný vztah a poté už žádný vážný neměl. Až teď se mnou. Jsme spolu 3 roky, ale jsou to roky hádek, kromě prvního roku asi. Neustále se mu snažím vysvětlit co potřebuji, abych byla šťastná a v pohodě a nehádali jsme se, ale nechápe to asi. Vždy když mluvím na tohle téma, tak se pohádáme, on je naštvaný a já brečím. Říká, že já nemůžu být chvilu v klidu, že mám neustálou potřebu se s někým hádat a vynucovat si pozornost. Přitom to tak vůbec není. Já nesnáším hádky, vždycky z toho začnu brečet a trápím se. On potřebuje mít klid a já mu ho prý nedávám. Já se snažím všechno přejít a nic neřešit, ale vydrží mi to max týden a pak o tom zase začnu mluvit, protože mě trápí, že mě nepohladí, nedá mi pusu, neobejme mě. Když někam jdeme, tak mě ani za ruku nevezme. Vypadáme jak kamarádi mi přijde. Když mi ten kontakt hrozně chyběl, tak jsem za ním šla a dala mu pusu na tvář,
Kristýna 1
partnerský trojúhelník
s manželem jsme více než 10 let, máme 3děti, vztah si prošel větší krizí (lehké násilí) ale více než2 roky chodíme jak na společné, tak samostatné sezení k psycholožce a můžu říci, že konečně je doma pohoda.manžel se velmi snaží, je více pozornější, více si rizumíme,vztah najel na správnou cestu.
Problém je, že,ač jsem se tomu dlouho bránila, je mi imponující kolega z práce. Má také rodinu,ve vztahu se svoji ženou bez problému,mají 4 děti.Bránili jsme se tomu oba, ale s kolegou začínáme trávit volný čas. Oba jsme zatím řekli, že je na prvním místě naše rodina,nebudeme si do vztahu zasahovat, ale myslíme na sebe neustále,píšeme si,voláme, scházíme se.K intimnostem nedošlo, ale pokud bychom si nehlídali hranice, dojde.ani jeden nechceme zranit svého partnera,protože nemáme ani jeden hrozný vztah.nicméně máme spolu více věcí společných než s protějšky. myslela jsem, že toto přejde, ale už to trvá více jak půl roku... jak postupovat dále? uplně ukončit kontakt? říci to partnerům? děkuji
jak dále...
nenaplněná láska
Dále nechápu, jak může vůbec někdo, když jsou spolu teprve rok a půl nazvat ten vztah vážným vztahem. Až spolu budou 5, 10 let, tak se dá o tom mluvit, ale takhle si myslím, že ne. Navíc, ona ho, na rozdíl ode mně vůbec nepodporuje, nikdy nebyla na jeho koncertě, to až poslední měsíc ty koncerty začala vymetat, jako nějaká stíhačka a on se zase začal chovat, jako by byl na ni fixovaný. Když mu napíšu k něčemu komentář, ona už mu v ten moment žádný nenapíše nebo ten svůj naopak smaže. Už mi to opravdu připadá trapné. Kamarádka mi říkala, že, když se na něj podívá, tak, že on je typ kluka, který se líbí holkám a ty se zase líbí jemu a že je zvyklý, že mu holky samy skáčou do postele a to, že mu vyhovuje. A že, když se podívá na ni, tak kromě prsou mu nemá co nabídnout. No, je to pravda, že každá jeho bývalá měla velká prsa a jestli si vybírá holky pouze podle velikosti prsou, je to ubohé. Chci nad ní konečně zvítězit, ale nevím jak. Co mi poradíte?
Amal 2.část
nenaplněná láska
Dobrý den, jednou jsem se Vás ptala, jestli je možné se kamarádit nebo dokonce chodit s kytaristou. Vy jste mi na to druhé odpověděla, že to není reálné a že si stavím vzdušné zámky. Od svého záměru jsem proto upustila, protože toho kytaristu nemiluji a mám ho spíš ráda jako kamaráda, ale kamarádky mi to nevěří a říkají mi, že jenom lžu sama sobě. Jedna moje kamarádka mi řekla, že si upřímně myslí, že až moc řeším jeho a jeho přítelkyni. Není to pravda, řeší je celý fanklub, protože nikomu není patrné, jak to s tím jejich vztahem vlastně je. Pokud se zrovna neprojevují, kdekdo řeší, jestli náhodou nemají krizi nebo, jestli už spolu nejsou. Pokud naopak dávají na instagram jednu fotku za druhou, většina lidí se jim pochlebuje a píše podlézavé komentáře jako např: Sluší vám to spolu a už to začíná být trapné. Její nejlepší kamarádka o nich řekla, že už jsou spolu rok a půl, tak, že tzn. že se asi milují. Co to je ale za slovní obrat, že se ASI milují? Proč se nemilují určitě?
Amal 1.část
první láska
Dobrý den, ve svých 15 letech jsem začal chodit se svou teď už bývalou přítelkyní Sárou. Byla to první láska. Vztah po 15 měsících skončil. Dopadlo i na podvádění z její strany. Od té doby to šlo z kopce. Já už více psychicky neunesl a rozešel jsem se s ní. Od té doby jsem ale beznadějně v depresích. Chybí mi důvod proč být šťastný. Ráno vstávám s pocitem co asi zrovna dělá a usínám stejně. Poté to začalo i ve snech. Zdá se mi o ní, jsme tam spolu a šťastní, ale probudím se z toho jako z noční můry. Vím, říká se, že první láska je nejvíce intenzivní, ale časem to přebolí. Dnes je mi dvacet a nepolevilo nic. Mezi lidmi jsem v pořádku. Bavím se a neřeším to poměrně. Ovšem stačí 5 minut samoty a jsem zase v depresích. Měl jsem po ní i pár dalších vztahů, ovšem si myslím, že to byly jen záplaty. Bylo to krátkodobé a nenaplňovalo mě to. Prosím poraďte mi, jsem už vážně v koncích. Děkuji.
Jakub
problémy v sexu
Dobrý den,je mi 28 let, manželovi 33 let.Jsme spolu 5 let, z toho jsme půl roku manželé, 3 roky žijeme ve společné domácnosti.Před cca 2 lety partner ztratil chuť na sex,byli jsme u sexuologa,spermiogramu vše je dle odborníků v pořádku,jen se na situaci prý moc zaubíráme.Sex jsme měli vždy krásný,třeba 3 x do týdne,teď je to třeba 1 x za 1-2 měsíce.Zkoušela jsem prádýlko,různé vitamíny pro partnera a nic.Dokonce jsem mu nabídla i to,aby si sex zkusil s někým jiným,pokud by nám to zachránilo vztah,nechce.Po svatbě se mi přiznal,že je závislý na pornu,teď se snaží abstinovat,ale sex se mezi námi nezlepšil,Obviňuje mě,že je ze mě ve stresu.Ale celá situace trvá již 2 roky,zatím jsem na něho netlačila,ale teď už je to hraniční i pro mě a dost jsme se pohádali,spíme odděleně,nemluvíme spolu.Nevím co dál.Chce čas,ale já jsem se snažila mu dát čas 2 roky,jak dlouho mám ještě čekat?Dokážete mi prosím nějak poradit,už jsem z této situace fakt zoufalá a nevím,zda by mi nebylo lépe bez manžela.
Šárka
nedotažený rozchod
Pokračování 4
Mohlo mu tohle moje chování, kdy jsem ho vyhodila z bytu a řešila problém rozchodem připomenout nehezký zážitek z dětství, kvůli kterému může mít psychický blok a proto už jak on říká nemůže být semnou?
Momentálně sháním psychologa a přemýšlím podstoupit metodu RUŠ, jsem ochotná udělat vše pro to, abych mu ukázala, že náš vztah ještě má cenu. Co si o tom prosím myslíte vy? Děkuji za odpověď.
Veronika
nedotažený rozchod
Pokračování 3
Druhý den jsem mu psala, jak mě to mrzí, že nevím proč a co jsem to udělala, ale že ho miluju a chci být s ním..dala jsem mu za náš vztah tolik šancí na změnu a nápravu, on mi ani tuhle jednu nedal, že už by se mnou nedokázal být, ale pořád mě miluje a já jeho. Dnes jsem četla nějaké články o psychických blocích z dětství a je možné, že když jsem neprožila s rodiči ideální dětství, otec mámu zanedbával, kolikrát byl i dlouhé dny pryč a my nevěděli kde, když měla problémy, raději odešel a nechal jí samotnou, ponižoval nás, že nic neumíme, že mohl být problém v tom, že jsem se bála, že dopadnu stejně a proto jsem po příteli chtěla aby se mi ozýval a když mě odmítl v době krize, zpanikařila jsem a raději se s ním rozešla? On si také v dětství prožil své, když je opustil otec a na několik let na ně úplně zanevřel. Můj přítel to nesl velice těžce.
.
Veronika
nedotažený rozchod
POKRAČOVÁNÍ 2
Až teď v zimě, když jsem odjela pryč a po 14 dnech, kdy jsem na tom nebyla z jiných hledisek psychicky dobře (práce, finance, rodinná situace) jsem za ním chtěla přijet na víkend, on mi řekl, že chce být sám. Pár dní předtím jsme se trochu pohádali, kvůli jeho kamarádům a mé věčné starosti o něho i když každý jsme v tom viděl jiný problém (mě vadilo, že se napsal, že je za chvíli doma a po hodině a půl mi volal, že se zakecal s kluky a neměl sebou telefon-naštvalo mě,že nejel domů dřív a nenapadlo ho, že o něho mám strach, on si myslí, že jsem byla naštvaná, že tam byl s kluky), nemyslela jsem si, že by to bylo kvůli tomu a bála jsem se, proč mě nechce vidět a proč potřebuje pauzu, když jsme se mohli vidět 3 dny teď, nebo pak až za dalších 16 dní. Vztek, strach a panika mě ovládli a jela jsem za ním, ale místo slova podpory jsem mu řekla, ať se odstěhuje, že je konec.
Veronika
nedotažený rozchod
Dobrý den,
Jdu si k vám pro radu. S ex přítelem se známe již 6 let, kdy jsme byli 3 roky dobří kamarádi, následně po rozpadu mého současného vztahu 2 měsíce parteři, po té rok nejlepší kamarádi, protože mě stále miloval a chtěl být semnou nadále každý den, ale po jedné hádce jsme se spolu přestali úplně bavit. Asi rok na to jsem ho zkontaktovala a chvíli potom jsme spolu začali opět chodit. Náš vztah trval rok a půl, kdy se střídalo oblačno a slunečno, proběhli nějaké hádky, nějaká ultimáta a nějaké podmínky především z mé strany z ohledu k tomu, že mi lhal. Potom vše fungovalo jako mělo, občas jsme se chytli, urazili se na sebe, ale který vztah je bez hádek? POKRAČOVÁNÍ
Veronika
nevyrovnaný vztah
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Trápí mě pritelovi dluhy . Má exekuce a nechce je řešit a to jsem ještě přišla na to že jsou tam každoročně úroky. Jiz 2x jsem ho vyhodila a on slíbil, že to řešit bude . Uplynul dalsi rok a nic se nedeje. Láska u mě také už pominula a navíc teď čekáme miminko. Chci aby se v lednu odstěhoval, když to nechce řešit, ale mám tam toho prcka. Ale myslím si , že pokud to neudělám a nevyhodim ho , tak on se nezmění a už mě nebaví dělat jeho matku. Změní se vůbec takový člověk? Začne být vůbec někdy zodpovědný? Prosím o radu jestli vydržet a doufat že to kvůli pecková začne řešit nebo si nebrat servítky a vyhodit ho. Bere mi to hodne energie.Mnohokrát děkuji a přeji krásné vánoční svátky
Michaela
krize vztahu
Po každé hádce na mě řve jak me má plné zuby a že se odstěhuje. Neustále mi sprostě agresivně nadává což nikdy dřív prostě nedělal. Pak se omlouvá vidí že jsem načtvana ale když neodpustím začně tlačit zase hádkami a odtěhováním k rodičůmVidíme se o víkendy a den v týdnu nemáme šanci se tolik hádat ale vždy mě vytočí s těmi jeho přáteli co zas vymysleli Když se ale nehádáme je jako mýlius tulí se a pořád mě objímá a líbá škádlí jako dřív. Já se snažím být milá a vlídná, nechodím s někým ven - ani me to nebaví a nebavilo, to on taky nechodí, ale je online. Já si s přáteli tak pořád nepíšu a hlavně ne s tak uchylnýma kecama jako mají jeho kamarádi. A to se pořád tulí a chce dítě a vzít si mě - a pak se chce při hádce odstěhovat a pak zase dítě - já už jsem zmatená a asi mu ani nechci říct u oltáře ano. Ale pořád ho miluji, což mi tvrdí i on, i když se ho zeptám. Je pravda, že párkrát co jsme se pohádali a on se chtěl odstěhovat jsem brečela že ho nepustím možná to mu dalo sebedůvěru.
Samantha 2/2