Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

všechny poradny

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy
Méně témat Více témat

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

zavřít

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

partnerský trojúhelník
Dobrý den, jsem již téměř 25 ve vztahu s manželem. Posledních 7 let udržuji paralelní poměr s jiným, nezadaným a bezdětným mužem. Vztah s milencem vznikl proto, že jsem byla rozhodnuta původní vztah již ukončit a s manželem jsme již žili pouze vedle sebe. Nyní se se situace má tak, že s manželem jsme přátelé, velmi si jej vážím, jako člověka, rozumíme si, nehádáme se, vím,že se na něj můžu kdykoli spolehnout a nechci mu za žádných okolností ublížit a vím, že moje nevěra by ho velmi zasáhla, i když mezi námi nic intimního neprobíhá, natož kdybych od něj chtěla odejít. Na druhou stranu milenec - vím, že jej miluji a vnímám ho jako svého partnera se vším, co k partnerství patří....ale jde o nevyzrálou, citově labilní osobnost, která se bojí vztahů. Už 4x během našeho vztahu se "zamiloval", pokaždé to s nimi velmi brzy ukončí z jeho strany s tím, že si uvědomí, že vlastně miluje mě a nedokáže beze mě být. Vím, že mě miluje a potřebuje a on si to obvykle uvědomuje také. - otázka upravena poradcem
Jana
nejistota ve vztahu
Dobrý den,
s přítelem jsme od srpna loňského roku. Všechno klapalo jak mělo, bavili jsme se do budoucna i o dětech, měli společné plány, ale od března přítel změnil práci a šlo to z kopce, už tolik nepsal, nevídali jsme se tolik. Od rána do večera pracuje, já vždy jeho práci tolerovala. V úterý jsem se ho zeptala, jestli se něco děje, že je to mezi námi jiný a on mi řekl, že má starosti s koupí bytu, musí na něj vydělat peníze a chce být asi sám, že to není moje chyba, ale nechce prací omezovat mě ani jeho, ať sám v sobě ví, že je volný a nemusí se stresovat. Že se to v něm strašně pere, ale nechce, abych odnášela jeho blbé nálady kvůli jeho problémům. Je docela žárlivý a z předchozích vztahů nemá dobré zkušenosti - kvůli tomu, že jezdil kamionem ho přítelkyně opustila a našla si jiného.
Já jsem ochotná mu jakkoliv pomoct, ale on pomoc odmítá od všech. Má ten dojem, že vše musí zvládnout sám. Prosím, co si o tom myslíte?? Myslíte si, že má šanci o vztah bojovat?
Moc děkuji
Bětka
nejistota ve vztahu
Dobrý den,

mám přes 2 roky přítele. Ze začátku bylo vše úžasné, obdivovala jsem ho jeho inteligenci, cílevědomost, vášeň pro sport. Je to asi měsíc, co jsem zjistila, že si píše s jinou holkou. Hrozně jí nadbíhal, psal jí v 6h ráno, furt se o ni zajímal, vyjadřoval náklonnost, a to 10 měsíců...Měla jsem problém s bývalými partnery (nevěry) a on mě na začátku našeho vztahu ujišťoval, že mu mohu věřit, že je to ten nejčestnější člověk na světě a bla bla...Když jsem zjistila, že si s ní píše, tak uznal, že to bylo přes čáru. Dohodli jsme se, že na to zapomeneme.On je ke mně ve skutečnosti, hrozně hodný, mazlivý...ale když jsme mezi lidmi, je jiný. Vyhledává jiné ženy a jejich oční kontakt. Několikrát jsem si toho všimla, hlavně když jsem byla třeba ve frontě za mnou. Třikrát jsem se na něj otočila a pokaždé zíral na tu samou ženu. Má velké sebevědomí. Když jsem mu řekla, že mi to vadí, vždycky řekl, že to nedělá a ještě se cítil dotčený...Tak tedy nevím, co si o tom myslíte? Děkuji.
Sandra
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
s přítelem se známe téměř 2,5 roku (oba 36+let), bydlíme spolu a až doposud nám spolu bylo velmi dobře, plánovali jsme založení rodiny (o miminko jsme se již pokoušeli) a společnou budoucnost.
Před 14 dny se přítel vyjádřil, že je nespokojený, nebaví ho to, zvažuje rozchod, přemýšlí nad ním už delší dobu - důvody ale není schopen uvést - prý vyprchala vášeň a o rodinu ve skutečnosti nemá zájem.
Po jeho pro mě překvapivém vyjádření se cítím zraněná, trochu podvedená a především zmatená a nevím co si mám počít?
Rodinu si přeji už dlouho, kvůli tomu jsem omezila i pracovní nasazení atd. Nedokážu si vysvětlit takovou změnu rozhodnutí - jedná se o krizi, kterou lze překlenout anebo mám přijmout že máme rozdílné plány a ze vztahu odejít.
děkuji za váš názor.
Rezy
nenaplněná láska
Mohu se zeptat, chtěl jsem být s jednou holkou, ale nikdy jsme se nemilovali, zní to tedy tak, že ta láska nebyla nikdy pravá a máme jít každý dál za svým? Nebo si dát od sebe časový odstup? Pořád na ni myslím, ale nevím jestli je to tak, že to jsou jen hrané city nebo, že fakt ji chci milovat :D Velmi důležité :D
Tomy H
zamilovanost
Dobrý den, je mi 23 let. Jsem mladá blondýna s prsama, štíhlím pasem a velkými boky, nejsem vychrtlá kost, ale tak akorát - chlapi se za mnou otáčí at jsem namalovaná nebo ne, připadám si skvěle a líbí se mi to, ale poslední dobou randím s hezkých 40cátníkem. Problém je, že se asi zbláznil a chce si mě vzít a rozvést se, má manželku a dvě děti, jedno 5 let a druhé skoro stejně staré jako já. Nikdy jsem to neřešila, on podvádí manželku né já, proto se opravdu necítím špatně ať si myslí každý co chce. Manželka nic netuší. Mám ho ráda a on mě, finančně je na tom velmi dobře, vlastní výrobní firmu, ale ani to, že se musí po rozvodu dělit mu nevadí. Ale mě začíná trošku vadit bez jakého rozmyslu to vše podniká. Nevím, jestli ho budu mít ráda i pak až se rozvede, jsme spolu chvíli. On už se mnou plánuje rodinu - s tím, že si udělá novou... což jako ženě se mi nelíbí už jen kvůli dětem, ale chlap asi k dětem tak silné pouto nemá, nevím. On jen basní o naší budoucnosti.
Renata
Rodič a dítě
Dobrý den, je mi 23 let. Jsem těhotná v 7tt. S partnerem 26 se na dětátko těšíme a sami jsme ho už chtěli. Partnerovo rodiče se těší na mimčo stejně jako my, ale má matka bude asi poslední, které se to řekne. Nevím s kým se už poradit, ale mám strach ji to oznámit. Sama mě počala brzy, takže ve 42 letech má ještě dvě děti, sourozence 10 a 12 let, takže prožívá rodičovtsví znovu a pochybuji, že bude ráda babičkou. Ostatně myslím, že se nebude chvíli bavit, nebo bude zuřit nebo nevím - toho se bojím. Nevím jak jí to říct a argumentovat. Práci máme s partnerem oba, přítel naprůměrně dobře placenou, jenže bydlíme v pronájmu a ani to se jí nebude líbit. Třeba jste se s tím už někdy setkala? Děkuji
Sama cítím ostudu mít v dospělosti strach z vlastní matky, ale mám k ní respekt i nadále. Má matka je dobrý citový vyděrač, pokud se jí něco nelíbí je schopná se nebavit - což je nepříjemné.
Dcera a matka
nevěra
Dobry den, prosim radu.po15letem spokoj.manzelstvi si manžel začal s vdanou parní, zamiloval se.po 4 měs.to prasklo.chtel nás opustit a začít sní nový život.ale paní se s ním rozešla(k vuli dětem).manžel neměl ani tolik cti, aby řekl pravdu.Tvrdil,ze ukončil on. Já pod tlakem toho, že ho stále mám ráda nabídla odpustit.Chovám se k němu hezky, snasim jeho spliny,protože ji stále miluje.1x jsem ho zbalila, chtěla,aby odešel,ale říká,že s námi chce být.I me má rád, (ji ale miluje,)a sám říká pry ze to bylo něco nového,ze si rozuměli. Stále se trápí, že ho odkopla. Má i vztek, ze ji má stále v srdci. Se mnou a synem to chce zkoušet žít,ale není si jist výsledkem. Neví jestli nemá být radši sám, ale přitom se nás nechce vzdát.prosimo radu.Mám se snazit, aby zapomněl,pomáhat najít naší společnosti.cestu, nebo se mám vzdát.jeste dodávám, že manžel.je 40 a prochází silnou krizi střed.věku,život mame jako na houpačce.jednou já,chvili se trochu snaží, pak zase smutní pro tu 2.co dělat?díky
Jana Valiková
Rodič a dítě
Dobrý den, mám starost o syna. Má 27 let. Odstěhovali jsme se, zůstal mu náš původní být, na který si značnou měrou přispěl. On o to ani moc nestál, ale my ano. Už je dospělý a dost jsme na sebe naráželi v malém bytě. Nevím, jestli se ho dotklo, že zůstal sám. Už dřív na sebe nedbal a nám to vadilo. Teď je to ještě horší. Podniká, tak si to může dovolit. Už se asi 2 roky nehodil a nestříhal, chodí v ušmudlaných teplákách i k nám na návštěvu. Kamarádi mu říkají bezdomovec. Pomoc s prádlem ode mě odmítá. Nesnáší holiče a nakupování oblečení. Všechno jsme mu doteď kupovali, ale kalhoty bez něj nekoupím... O ženy se nezajímá. Když přijde, pohádáme se. Nevím, jak s ním komunikovat. Tvrdí, že na vzhledu nezáleží. Jsem úplně bezradná.
Petra
nedotažený rozchod
2. Ukončil to on protože mu celé ty dva roky lhala a tvrdila, že nikoho nemá. Psal jsem mu a on říkal že spolu spali asi 8x, ale ona mi tvrdí, že jen jednou. Pořád te mi prosím, jak se mám z toho stavu kdy jsi nejsem jistý co dělat dostat. Mluvit o tom už nemá smysl, protože se na mě vždy naštve, že to nechce řešit, a že když s ním spala tak, že to nebylo mezi námi važne, a že to ani necítila, a snažila se na to zapomenout proto mi to neřekla. Jenže já ji hodně miluji a teď, když spolu jsme tak se mnou nechce moc spát tak se bojím nevěry. Poraďte prosim, děkuji.
Petr
nedotažený rozchod
Dobrý den, teď už to je 2,5 roku co jsem chodil se svojí přítelkyni. Už jsme spolu přešli plno hádek a skoro rozchodu, ale mě pořád trápí jedna věc. Poznali jsme se na internetu. Nějakou dobu jsme si psali a po čase co jsme za sebou jezdili jsme začali spolu chkdit. Celou dobu mi tvrdila, že jsem její jediný, že nikoho jiného nechce ale přitom se stejnou dobu jako se mnou bavila s jiným klukem a až jsme měli své poprvé, tak nějaký čas po tom se vyspala i s tím druhý. Jenže mě tvrdila, že s ním nikdy nic neměla, až po nějakém čase jsem ji prolezl konverzaci a po dvou letech vztahu přišel na to, že mi lhala. Odpustil jsem ji jenže teď prostě mívám dny kdy myslím na to, že do její svatyně studu vešel i jiný mnich než jen ten můj a nějakým určitým způsobem mi to vadí a další problém je ten, že chodí ven s jedním spolužákem a já se bojim, že s ním spí ale pořád mě pronásleduje ten její úlet s tam tím druhý. Už se nebaví ale dělalo ji problém s tím skončit.Ale ukončil to on. 1
Petr
vědomí vlastní problematičnosti ve vztahu
Dobrý den,
trpím panickou úzkostí z pocitu viny, jsem vdaná,před 17 lety jsem měla poměr. Mám 17 syna a je tu i pravděpodobnost, že není manžela, dle podoby to nelze přesně určit, zkoumám fotky a říkám si že s toho člověka se kterým jsem byla nevěrná nemá žádnou podobu, napak hledám podobné znaky našeho syna s manželem a snad je i vidím. Já vím, říkáte si, co to řeším po 17 letech, ale viděla jsem nějaký film o tomtéž a to mi asi spustilo tu úzkost, strašně se obviňuji, mám hrozný strach, že se neudržím a manželovi to řeknu, nespím je to hrozné. Máme hezké manželství všechno je v pořádku, manžel nená žádné podezření, tak proč se tak cítím. Už beru antidepresiva. Nevím co dál. Vím, že jsem udělala strašnou chybu. Děkuji Ela
Ela
nejistota ve vztahu
Dobrý den, s partnerem jsme spolu přes rok (já 28 on 30), oba jsme spolu po celkem nezdařilých vztazích, kdy nás partneři zklamali. Každý bydlíme sám, většinu času jsme u mně, já mu peru, občas vyřím. Stráví většinu času v práci, začíná podnikat a oba máme peněz celkem málo, nikam se moc nedostaneme. Vím, že nemá občas náladu se mi věnovat, ale z toho, jak moc byl pozorný na začátku, je z něj teď muž po letech vztahu. Chtěla jsem se sestěhovat, abychom ušetřili a já k němu nemusela tahat hafo věcí na přespání. Taky bych nemusela čekat do večera, jestli se ten den uvidíme, nebo co bude. Vykašlal se hned na moje narozeniny na podzim, čas trávíme na procházkách, koukání na net, seriály. Když se zeptám na budoucnost, odpověď je nevím, teď ne, pořád se ptáš na to samé, když řeknu ne, tak prostě ne, uvidíme.. Proč se mnou nechce bydlet a je takový? na začátku pozornost, květiny,..teď jsem otravná a pořád neco chci,..
petra
nešťastná láska
Ted po těch letech by mi to bylo asi jedno a parta se nám stejně víceméně rozpadla. K mému problému, onoho bratra ted chce má nejlepší kamarádka. Jsme si velmi blízké a podobné, takže s oni dva si taky sedli a je jasné, že spolu budou chodit. Jenomže já nevím, jestli to unesu. Připadám si strašně sobecká, že mi vadí, že bude s mužem, se kterým se já bojím být, ale vůbec to nezvládám. Nevím, co dělat. Na jednu stranu jsem na ni strašně naštvaná, protože ona ví, že jsem do něj zamilovaná a vůbec na to nebere ohled. Logicky mi dochází, že se opravdu chovám sobecky a měla bych jí to přát, ale jsem z toho hrozně nešťastná. Nevím co mám dělat, asi bych se s nimi nezvládla vídat, kdyby spolu chodili. Nechci přijít o nejlepší kamarádku na druhou stranu si říkám, že mi nepřijde, že by jí na mě záleželo. A kdyby na mě opravdu záleželo jemu, tak mi to dá najevo. Chápu, že se s tím musím srovnat, ale netuším jak, co mám dělat, nechci ztratit kamarádku, ale nevím, jak dál. Děkuji za odpověď.
Emilka
nešťastná láska
Dobrý den, prosím vás, potřebuju radu. Je mi 25 a jsem zamilovaná do bratra svého expřítele. S bývalým přítelem jsme chodili rok a rozešli se kvůli mizivé komunikaci, ale i dalším neřešitelným věcem. Rozchod mě ale hodně vzal, dostávala jsem se z něj téměř dva roky, hodně mě to změnilo a vím více sama o sobě. Po třech letech od rozchodu s ex jsem neměla žádný vztah a jsem zamilovaná do jeho bratra. Velmi si rozumíme dokážeme se spolu smát a máme spoustu společných témat. Ale nikdy jsem se neodvážila mu něco naznačit, bojím se, že kdybychom spolu chodili, nesnesla bych vídat se s bývalým přítelem. Je to přece jen jeho rodina. Zároveň vím, že on mě má taky rád, sedli jsme si od první chvíle, co jsme se poznali, pokaždé, když jsme spolu, cítím mezi námi spojení. Myslím, že on se o nic nesnažil ze stejného důvodu. Máme všichni společné přátelé, ale od rozchodu se expříteli vyhýbám. Byla jsem z rozchodu tak špatná, že jsem si nedokázala představit, že ho ještě někdy budu vídat.
Emilka
problematické manželství rodičů
Paní doktorko, má rodina byla vždy "cáklá" otec namísto toho, že by se mnou šel na procházku tak jsme prošli výlohy obchodů a vrátili se domů. Nikdy jsem nebyl na klasické dovolené, v zahraničí nemluvě. Moji rodiče se po celé své manželství hádají. Vypěstoval jsem si žaludeční neurozu a první vztahy jsem měl až po 30tce. Každé děvče mi uteklo, když zjistilo, odkud pocházím. Respektive po návštěvě domova. Nebylo to vždy zlé. Matka se o mě vážně starala první mi založila spoření v pubertě, sdílel jsem s ní vše, protože otec to jakoby bojkotoval. O ničem se nesmělo mluvit od zdraví až po intimitu u všeho se urážel. Mamka přešla do 60ti letasi menopauzy, taková ta fáze po- a dneska křičí abosultně ze všeho. Působí na ní jak hadr na býka. Vždy se choval jako tichý despota. Snažím se nyní odstěhoval, ale nějak mi to nejde. Otec dělá mamce naschvály a tak doopravdy jsme všichni asi nějací psychopatologové. Už 3x jsem odcházel, ale kamkoli se odstěhuji mám je při sobě. Sesypou se na mě oba. - otázka upravena poradcem
Jan Zartia
hledání sebe sama
Dobrý den,vím že mám problém a neumím ho řešit.Jako dítě mě otec od peřinky týral matka se mě nikdy nezastala.Neříkali mi jménem jen sprostými slovy.Dospěla jsem mám rodinu a nedokážu obímat,jediného člověka kterého jsem k sobě pustila byl manžel,ale po jeho nevěře před 7 lety jak se přiblíží já ustupuji nechci aby mě chytal.Ale přitom chci cítit lásku,lízkost.Ale jak někdo otevře náruč už je mi úzko stahuje se mi žaludek ještě to aby mě objal.Platím to i u mích dětí.Snesu jim modré z nebe,bráním je dávám rady smějeme se spolu povídáme si po večerech v pokoji ale ten kontakt je pro mě děsivej.K psycholožce jsem chodila,prý to je semnou těžké.Mám pocit že jak si někoho pustím k tělu ublíží mi
Nekontaktní
perspektiva mimomanželského vztahu
Poznali jsme se dávno v práci vždy po mne pokukoval, ale byla jsem zadáná je to už 10 zpět. Mezitím jsme oba založili rodiny, ani jeden nejsme v manželském svazku, oba máme jedno dítě. Před třemi lety jsme se do sebe vzájemně zakoukali, první kontakt iniciativoval on. Já se zamilovala, postupně jsme si psali a párkrát milovali. Často jsem byla iniciativní já, zároveň mi to oplacel. Někdy napsal i sám a pak se zase stáhnul, že má dceru. A takto se to táhne tři roky, nyní bez sexu, jsou období kdy se v práci potkáváme, pracuje tam externě. Když se vidíme koukáme po sobe, usmivame se, ty pohledy jsou významné, ale nic neudělá. Jsem už z toho unavená a zároveň stále zamilovaná, nemám energii už být iniciativní, ale neumím si i pomocí a trápil se. Ve svých vztazích jsme oba nešťastní, ale máne děti. Od jeho kamarada vim, že jsem jedina zena, o ktere mluvil. Má to nějakou perspektivu?
Lucie
Rodič a dítě
Přijde mi ze muj život už je jen škola, spánek, kroužky ( které nesnáším - napr. Kytara - mama me do toho nutí - ikdyz je to divné je to pro me psychicky těžké mnohokrát jsem se kvůli tomu proste rozbrecela ) a když už mám o víkendu nějaký ten čas strašně rada bych šla někam s kamarády. Bohužel mi to mama vždy dovolí jen na něco kolem 3 h a to nikam nestihnu ani dojet... ( je mi 14 let a chodím na gympl ) takže se po každém takovém rozhovoru * jakoby bylo vše ok* dojdu do pokoje kde pokaždé brecim. Momentálně krátký čas měl důvod toho ze mám rýmu s kterou jsem včera byla na závodech na které jsem také nechtela. Za poslední 2 měsíce jsem byla venku 1x
Kacka
fáze "namlouvání"
Dobrý den. Přes seznamku jsem si domluvila nedávno rande se stejně starým klukem (28 let). Když jsme měli jít ven, jednou jsem mu to odřekla. Podruhé jsem již šla - na skleničku do baru. Řekla jsem si tentokrát, že to vezmu "bezstarostně" a nebudu se extra připravovat (šaty, apod.). Prostě jsem šla tak, jak mi bylo příjemné a hlavně jsem se snažila působit být sama sebou. Schůzka probíhala moc fajn , i přesto, že jsem měla původně v plánu vyzvednutí kamarádkou, kdyby se mi nelíbil. Povídali jsme si spolu tři hodiny, smáli se, dokonce mi sám od sebe z baru donesl i brčko, když zjistil, že ho v drinku nemám. Pak sám od sebe zaplatil a šli jsme ven na MHD, kde si se mnou povídal, dokud mi nepřijela tramvaj a sdělil, že mě moc rád poznal. Bohužel se pak dva dny neozýval a já mu třetí den napsala "zda jsem u něho obstála".Napsal až další den, že si večer moc užil, ale že si myslí, že by to nikam nepokračovalo... A tomu nerozumím. Co jsem udělala špatně? Přišlo mi, že jsme si rozuměli... - otázka upravena poradcem
Nikol
Načíst další

Termíny

Sport v roce 2024

Předplatné časopisů

Recepty

Zaměstnání

Roman Paulus

Nepřehlédněte