Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

PremiumPoradna

všechny poradny

Na otázky odpovídá

Psycholožka PhDr. Jitka Douchová se po celou dobu své profesní dráhy specializuje na partnerské vztahy. V Praze má soukromou manželskou poradnu.

Nejvíce se ptáte

| všechny dotazy
Méně témat Více témat

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

zavřít

iDNES.cz je pouze zprostředkovatel, neovlivňuje obsah odpovědí a není jejich autorem. Poradny neslouží jako náhrada lékařské péče. V případě potíží navštivte lékaře.

děti partnerů
Pro Annu, které se nelíbí, že momentálně financuje rodinu sama a manžel pomáhá synovi z prvního manželství. Anno, manžela jste si brala a věděla jste, že má už jedno dítě. Zatímco vy máte na starosti jedno dítě, váš manžel dvě. A to starší potřebuje momentálně pomoct, což manžel vnímá a dělá to. Podle vašeho popisu vy žárlíte a chtěla byste, aby všechny finance plynuly jen k vám a k vašemu společnému synovi. Navíc předpokládám, že jste si manžela brala již zabezpečeného a on vám poskytl to, co by vám mladý partner neposkytl. Tak buďte tolerantní a holt nějakou dobu převezměte finanční odpovědnost za společnou rodinu na sebe buďte ráda, že manžel se chová odpovědně ke všem svým dětem. Nevíte, kdy to bude jednou potřebovat váš společný syn.
Hana
věkový rozdíl mezi partnery
Dobrý den chci se zeptat. Jestli je normální ,že mi je 15 a mé přítelkyni 25.
Milujeme se a nechceme se rozejít moje rodiče, ale mají problém, že je o 10 let starší než já. Co máme dělat??Rozcházet se nechceme.
Václav
děti partnerů
Dobrý den,manžel má 30 letého syna z prvního manželství a spolu máme 15 letého syna.Manžel podniká a firma má již delší dobu existenční problémy.Takže financují naši společnou domácnost já.Jeho syn má své bydlení,dokonce dva byty a pořídil si rodinu.Manžel syna zaměstnává ve firmě,on-jeho syn doposud jinde nepracoval a ani nic nehledal.Co mě trápí je to,že manžel neustálé svého syna finančně dotuje,zejména teď co má malé dítě.Zatím mu první byt financoval a ten druhý mu pomáhal předělat.Když se ozvu,že se mi takový přístup nelíbí,tak mi manžel řekne,že mu snad může pomoci!Teď,když se narodilo to malé je manžel jak posedlý a já se synem-našim společným jsme na druhé koleji.Opravdu jsem nešťastná a nevím,jak to řešit.Nerada bych se rozváděla,ale někdy mám takovou myšlenku,že snad by se to vyřešilo.Prosím,můžete mi poradit.Děkuji Anna


má zaměstnává i svého dospělého syna,který nikde jinde nepracoval a ani jinou práci nesháněl
Anna
nevyrovnaný vztah
Myslím že pro vztah je důležité aby byli oba partneři autentičtí. Upřímní. Snažila jsem se to nenásilně přítele naučit. Ale nedaří se. Pokud máme nějaký vztahový problém, který by potřeboval třeba jen půl hodinky přátelské trámové promluvy( vyjasnit si jak to vidí obě strany, příp. najít kompromis, jak tomu předejít), přítel jako by ztuhne. Stáhne se a odmítá komunikovat. Říká že není potřeba o tom mluvit, že bude vše ok a my vše zvládneme.
Víte ale já nechápu jak to máme zvládnout bez nějaké domluvy. Bez plánu... Přijde mi že přítel si vztah idealizuje a myslí si že se vše samo zlepší. Asi se i bojí si promluvit. Ale víte já už zkusila vše. Netlačím na něj. Chválím ho. Podporuju ho... Nevím co víc udělat aby se trošku v tomto změnil. Neumím si ale představit, že by jakýkoliv vztah mohl fungovat bez konfrontací ( pozitivních), bez komunikace. Už jsem ve fázi kdy se uzavírám a mlčím i já. Jako bych už ztratila naději a uzavírám se. Už ani já nemůžu komunikovat.Propast mezi námi roste:(
Ema
nevyrovnaný vztah
Dobrý den. Jsem zoufalá a zvažuji rozchod. Já 29, přítel 41. Spolu jsme 2 roky. Nevíme, jak se spolu sžít. Máme se ale moc rádi, humor společný, sex jsme si už také hezky vypilovali. Vůbec se mi zdá, že máme vše hezké pořádně vydřené- již od začátku vztahu jsme neměli růžové brýle ( oba jsme už byli asi hodně poučení z předešlých vztahů- on podveden, já po domácím násilí). O to víc mě mrzí že jsme momentálně v koncích. Neumíme si poradit.
Přítel je z rýže mužského prostředí, chyběl otec ( násilí, dluhy, sebevražda když měl přítel 13), chybela maminka( samozivitelka, v práci). V rodině se celkově neslušelo hovořit hlouběji o potřebách atp...
Já jsem z čistě holčičího prostředí, prostě babinec..spoustu emocí a upřímnosti. Autentičnost.
Na přítelovi mi že začátku imponovala právě jeho klidná povaha. Ale zjišťuji, že tím spíš kryje strach z jakékoli konfrontace ( tím myslím i malou). Teprve v průběhu vztahu se mnou se učí říct si co skutečně chce, a co ne. Jinak se přirozeně podvoloval.
Ema
nejistota ve vztahu
Dobrý den mám čerstvý vztah s přítelem kterému je 21 a mě je 16. Je tam hodně komplikací, například je to vztah na dálku, on má kamarády výrazně starší a já se bojím že mě mezi sebe třeba nepřijmou, zároveň já si chci jestě užívat a bojím se toho že on to nepřijme.. například diskotěky a tak... a skrz to že je to čerstvý vztah tak se ještě trochu bojím být před ním úplně svá, je to zároveň můj první vztah a mám hodně obav...
Andy
problematické vztahy s rodiči
Snad se bojí pod tíhou pravdivých argumentů hovořit a nechce být raněna svým vlastním dítětem. Rád bych o tom mluvil ale v rodině nikdo není. V celé naší rodině chybí empatie, láska, přátelství, nepodporujeme se. Matka na mě dlouho žárlila zřejmě mi i závidí, poštvává na mě ostatní členy rodiny. Jsou v tom zřejmě peníze a majetek. Mám slušné zaměstnání jsem pracovitý, šikovný. Přítelkyně zná celý můj příběh a radí ať u přerušených kontaktů zůstanu protože všechny možnosti se zdají být vyčerpány. Děkuji předem za vaši reakci Sam 78.
Sam 78
problematické vztahy s rodiči
Dobrý den paní doktorko,
prosím poraďte. Je mi 41 let svobodný bez závazků. V mých 13 letech se rodiče rozvedli sestře 11 let ( matka si našla nového partnera) žije s ním dodnes. Táta zůstal sám 30 let nešťasten a stále matku milující já se na to musel celá ta léta dívat. Táta 2/2020 zemřel. Bohužel jako dítě jsem byl svědkem jejího nezřízeného partnerského života a střídání x mužů táta věděl ale neměl na to aby zasáhnul. Po rozvodu nám matka nevytvořila lásky plný domov já utíkal k jejím rodičům kde jsem měl azyl sestra taková nebyla a chytla se party kde měla problémy s drogami. Otčímovi bylo tehdy 22 let byl pro mě vetřelcem. Když přišlo na dělení majetku u babičky s dědou byl jsem obdarován v podstatě já. Dnes je mi vše vyčítáno že jsem dary přijal i širší rodinou. Můj problém je moje matka. Až letos jsem zjistil že je i manipulátor z 15 bodů shoda ve 14. Při smrti táty jsme zažíval neuvěřitelní věci otočila proti mě i mojí sestru. Nemluvíme spolu odmítá na daná témata snad se
Sam 78
psychický teror ve vztahu
Dobrý den potřebovala bych poradit co mam dělat včera jsem se rozhodla po 5 letech vztahu a manželství opustit mažela neboť mě poslední 3 mesíce psychycky týral furt mě podezdrříval že někoho mam atd... jen že máme 2 dcery jedna ma 3 roky a druha 1 rok starší mám u sebe neboď jí měla mamka u sebe ale tu mladčí mi sebral včera a vyhodil mě z bytu od včera jsem dceru neviděla neslyšela nevím co mam dělat jak ji dostat k sobě muž prostě se o ni nedokaže postarat nevím co mam dělat jak ji dostat k sobě potřebovala bych poradit děkuji moc
Daniela
otázky početí, těhotenství
Přeju mimina všem, kdo je chtějí, sama vím, jak je těžké, když to nejde, ale prostě se s tou situací nemůžu vyrovnat... Dokonce i kamarádky, které o mých problémech ví, mi několikrát týdně posílají fotku a videa svého mimina. Už jsem přemýšlela, že je odříznu, abych měla klid. Co myslíte, že s tím můžu dělat? Moc děkuji
Vadná 2/2
otázky početí, těhotenství
Dobrý den, paní doktorko, obracím se na vás, protože bych potřebovala nasměrovat. Je mi lehce přes 30, mám předškolní dítě. S manželem se už nějakou dobu snažíme o druhé, chodíme do centra asist. reprodukce a absolvovali jsme několik neúspěšných pokusů o umělé oplodnění. Naději ještě mám, ale prostě... čekáme. Můj problém je jednak to, že se nedokážu s touto situací smířit - chtěla jsem mít děti 2, brzy po sobě, aby byli parťáci a vyrostli spolu. To už se mi nepovede a já si pořád říkám, že jsem své první dítě zklamala, chci pro něj sourozence, aby tu jednou nezůstalo samo... A druhý problém je pro mě to, že snad všechny kamarádky v mém okolí jsou těhotné nebo mají miminka...logicky, to je život. Ale pro mě je to opravdu těžké a psychicky to nezvládám, nezvládám všechny ty fotky z ultrazvuku a mrňat, které mi neustále chodí (za poslední dva týdny mi nové těhotenství oznámily tři kamarádky).
Vadná 1/2
partnerský trojúhelník
Dobrý vecer, již jsem psala, ale prostě věci se vyvíjí. Manžel odešel za těhotnou milenkou, v jejím 8 měsíci těhotenství jsem s ním také otěhotněla. Neopustil nás, nyní máme tedy 2 děti. Milenka se od něj odstěhovala, tak se na pár měsíců vrátil za námi. Po mém porodu mi oznámil, že ji pořád miluje, se mnou šťastný není, má mě jen rad kvůli dětem. Nechává nás bydlet ve svém domě, který teď i rekonstruuje. On bydlí ve svém bytě, jeho milenka mi i psala, jak jsou pořád spolu, šťastní a mnohem víc. Užívám si dalšího miminka, ale jsem na to sama. Nemám žádné vlastní bydlení, finance, jsem zcela závislá na manželovi. Rozvod nechce, ani nás nikam nevyhani, ale tohle není život... Máte nějakou radu jak být stastna a spokojena? Oni spolu taky nejsou, milenka tlačí asi na rozvod. S ní má syna 14 měsíců a se mnou druhé dítě syna 8 měsíců.
Kama
krize vztahu
Pokračování 3.
Každopádně tenhle víkend ještě více náš vztah poznamenal. Já sice řekla ano, ale pak jsem začala mít druhý den výčitky, že jsem si neměla drogu vzhledem k psychickým potížím dávat a že se taková žádost o ruku ani nedá počítat... Takže jsme se začali hádat i o tomhle a hádky se stupňovali. Na začátku října jsem to už nevydržela, odjela jsem k máme, přítel se v mezidobí vystěhoval pryč. Od té doby jsme si řekli, že si dáme chvilku pauzu a pak uvidíme. Už jsme se k sobě zkusili vrátit, ale opět se vrátili hádky. Připadá mi, že nejsme schopní být bez sebe ale ani spolu. Stále jsem do něj zamilovaná, ale mám pocit, že by pro mě možná bylo lepší být nějakou dobu sama... Jen když jsem to takhle sepsala, docela se stydím, je mi z toho smutno. Nikdy jsem neměla takhle dynamický, intenzivní a šílený vztah... Co si o tom myslíte, prosím? Má cenu držet se naděje, že to někdy bude jiné a lepší?
Yveta
krize vztahu
Pokrač. 2.
Poté, co jsem vyšla z léčebny, se začal přítel více snažit. Ale pořád jsme naráželi a řešili to, že mi ve věcech lže, neříká pravdu o tom, v kolik se vrací domů nebo kdo kde s ním byl. A to má důvěra byla vzhledem k našemu začátku už dost narušená.. Každopádně s příchodem korony jsme spolu začali bydlet, mně se odstěhovala spolubydlící, on bydlel na koleji, bylo to spíše logické řešení situace než něco, co bychom oba dva chtěli. V květnu jsem jela do lázní a třítýdenní vzdálení se našemu vztahu pomohlo. Každopádně už tak nějak od února jsem se často vracela k myšlence na rozchod, měla jsem pocit, že mě vztah vyčerpává, že jsme každý z jiného těsta.. V červenci to bylo docela ok, rapidní zhoršení přišlo v srpnu, kdy jsme vyjeli na dovolenou. Měl to být týden, kdy si odpočineme, ale hádali jsme se tam. Pak to šlo od desíti k pětiV září jsme byli na výletě, kde mě přítel požádal o ruku, ale byli jsme pod vlivem drog a z jeho strany to bylo spíš zoufalý pokus o řešení situace..
Yveta
krize vztahu
Dobrý den paní doktorko,
v současné době řeším problémy v mém 14ti měsíčním vztahu s přítelem. Náš vztah nezačal vůbec ideálně, měla jsem za sebou na jaře 2019 rozchod po 5ti letech a potkala jsem Ondřeje. Ten v tu dobu byl asi tři roky zadaný, ale začali jsme spolu chodit ven. Téměř půl roku (s přestávkami, vždy jednou za čas řekl, že chce být s danou dívkou) trvalo, než se rozhodl nakonec s dnes jeho bývalou rozejít. Každopádně mě to psychicky hodně semlelo a nebyl to zcela ideální start, jeho rodina mě nesměla první půl rok vůbec vidět, protože jim neřekl, že má už jinou dívku, měli mu za zlé, že se rozešel s tou původní hnusně... (nechal ji nastěhovat se do Prahy za ním a po dvou týdnech odešel). Každopádně jsme minulý podzim spolu začali chodit, žili jsme zhýrale - hodně jsme spolu chodili na pivo - přítel odjakživa docela dost pil, sem tam brali i drogy... Můj psychický stav se zhoršoval, začala jsem jíst antidepresiva, až jsem se v prosinci ocitla v Bohnicích. (1. část)
Yveta
závislost ve vztahu
Dobrý den, mám sklony k tomu být závislá ve vztahu. Jsem velký introvert, takže společnost lidí moc nevyhledávám (vyčerpává mě). Nicméně partnera považuji za svého nejlepšího kamaráda a další lidi už v životě (krom rodiny) nepotřebuji. S přítelem jsme spolu pár měsíců, zatím si toho nevšiml, skrývám to, nedělám scény nic takového, snažím se mu nechat svobodu, ačkoliv se tím vnitřně trochu užírám (třeba když jde na procházku s kamarádkou, tak žárlím, což pramení z mého nízkého sebevědomí a pocitu, že ta kamarádka je mnohem lepší než já). Nechci, aby se tyto pocity nějak rozvinuly, což by ohrozilo vztah. Nechci, aby se ve vztahu partner dusil. Své koníčky mám, nicméně bych ráda tyhle koníčky provozovala s ním, mám pocit, že to vztah tmelí a posiluje, když dva dělají něco spolu. Poradíte, jak partnerovi nechat svobodu zároveň aby mě to psychicky neničilo? Děkuji.
Zlata
fáze "namlouvání"
Dobrý den paní doktorko.
Na seznamce jsem poznala muže, byli jsme spolu jednou v kavárně a jednou ve vinárně. Měli jsme si o čem povídat,tak jsme si domluvili procházku městem s večeří, ale tento stav nám vše změnil.Byl tady zákaz a vše se uzavřelo. Tím,že v této sféře podniká, jeho firma se dostala do obtíží a na procházku nebyla nálada... Nejdříve jsme si psali SMS (sejít se nechtěl, že má problemy-chápu) a v jedné mi napsal, že musel vyhledat lékařskou pomoc a bere léky... Ještě jsem se pokusila napsat pár SMS, ale už neodpovídá... Mám ještě nějakou šanci? Mám mu zavolat, dál psát SMS ?(bojím se, že to bude vypadat,že ho uhaním...) Děkuji I.
Iva
partnerský trojúhelník
Dobrý den, takže : manžel (40 lat spolu), 70 let se před 6 lety seznámil v cizině s o 13 let mladší ženou. Po půl roce občasných mailů ji pozval k nám domů na víkend, protože paní projevila přání jet na koncert jisté české skupiny. Byla jsem naštvaná, ale nakonec paní u nás přespala. Zakázala jsem manželovi ji zvát znova a myslela jsem, že to tímto tak nějak vyšumělo. Potom jsem zjistila, že jsou nadále v čilém kontaktu přes maily a sms. A nedávno to bouchlo: vyšlo najevo, že se s ní manžel stýká na různých hudebních akcích několikrát do roka ( celé rodině lže o tom, kam jede doopravdy), tyto akce jí navíc tajně financuje ( drahé hotely, restaurace, letenky, vlaky), vyměňují si dárky, každý den si posílají zamilované sms na dobrý den a dobrou noc, nyní v koronakrizi jí manžel tajně posílá finanční podporu. Neustále na ní myslí, je to zřejmé, je roztěkaný, nesoustředěný, zapomnětlivý. Celé to o trvá již nějakých 5 let. Vůbec nevím, jak se zachovat? Konfrontovat manžela? Napsat té ženě?
Eva Novotná
vztahové problénmy v širší rodině
Dobrý den, paní Douchová,
mám dlouhodobé problémy se sestrou. Mám pocit, že ať udělám cokoliv, je to špatně. Náš vztah je jako horská dráha a v původní rodině chybí upřímnost a kvalitní komunikace. Tyto aspekty mě trápí a tuším, že jsou problémem v našem vztahu, protože sestra žije s rodiči a vzájemně si jeden na druhého sestře stěžují (na mě taky) a to vytváří dusnou atmosféru. Sestra si pak zlost vyleje na mě a vmete mi do obličeje věci staré třeba půl roku. Ráda bych se to pokusila zlepšit, ale nevím, zda je to v mé kompetenci, nebo je tohle její cesta k individuaci a vytyčení hranic ve vztahu k rodičům. Každopádně mě to štve, několikrát jsme o tom spolu mluvily, nepomohlo to. Je vhodné uspořádat "rodinnou poradu", nebo zatnou zuby a nechat ji to vyřešit samotnou? Sestra se sama rozhodla se do domu rodičů vrátit a "pomáhat" (ani jeden není zdravotně či jinak znevýhodněn). Já studuji VŠ a jsem podle ní individalistka, která na vztahy kašle. Co mohu zlepšit? Je nějaká rada? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Romana
nejistota ve vztahu
Část 3
Když jsme byli s dětmi všichni dohromady i na noc u něj. Opět z hlouposti.my vážně neřešime nic vážného ale začne to hloupostí ve které se pak motame. Cítil se pak asi dotčen necim co jsem řekla. Já se mu pak omluvila, několirat za ním šla,že se chci udobřit, dát to do pořádku,ale on se zatvrdil a nekomunikoval. Že chce klid a nic neřešit.sli jsme spát,ráno mě pozdravil a dál pusu ale pořád byl naštvaný a komunikace žádná
Šla jsem opět za ním že se nechci takhle rozloučit a on ať to necham tak a už to neřeším. Dole před domem jsme se rozloučili ,dal mi opět pusu,já mu řekla že mě to trápí,že chci ať je to v pořádku a on že ať si ty naše hádky tak neberu a jel za rodinou a já s dětmi k sobě domů
Ještě včera jsem jsem mu ráno poslala zprávu a on celý den nic. Pracoval na zahrade. Pak se mi ozval že už jsou doma ale od té doby opet nic.tak nevím, trucuje.mam ho nechat ať se ozve se sám? Trápí mě to a bolí tohle čekání. Když se ho zeptám zda chce být sám,zda chce prostor,říká že ne
Pavla
Načíst další

Termíny

Střední školy

Předplatné časopisů

Recepty

Zaměstnání

Roman Paulus

Nepřehlédněte