Prozradíte čtenářům, na čem zrovna pracujete? Chystáte novou kolekci?
Ano, připravuju kolekci Alchymie, kterou představím na Pražském hradě v Rothmayerově sále. Na Hradě už budu mít čtvrtou přehlídku, ale jinak za celou kariéru jsem měla víc než třicet velkých samostatných akcí. Skládají se vždy z padesáti modelů, speciálně vytvořených pro konkrétní přehlídku.
Navrhujete sama, nebo vám pomáhají asistenti? Přece jen jde o úctyhodný počet modelů.
Sama, a dokonce i produkci těchto akcí děláme sami v rámci našeho malého týmu. Ročně to vychází na dvě přehlídky, když nepočítám menší akce pro klienty nebo v butiku.
Vraťme se ke kolekci Alchymie. Kde jste nabrala inspiraci?
V životě se stávají věci, které jsou tajemné a zajímavé – je to zkrátka alchymie života. Mě taková věc inspirovala, a když je téma správné, vytvoří se kolem něj vhodné podmínky. Osud prostě dodá možnosti, které téma podpoří. Když téma není správné, tak se taková věc nestane, a pak ho opustím a vydám se jiným směrem. V tomto případě byla třeba důležitá možnost spolupráce s Pražským hradem.
Dá se tedy říct, že je kolekce zčásti inspirovaná Prahou?
Samozřejmě, není možné žít v Praze a neinspirovat se jí. Já Prahu miluju, už jsem na toto téma dělala několik kolekcí, mám nastudovanou historii, různé symboly Prahy… Hlavně Pražský hrad je úžasný, jak vizuálně, tak i pocitově. Je to místo, kde se vrší česká historie, a to mě všechno velmi inspiruje. To samé platí o Rothmayerově sále, který v sobě nese určitou majestátnost.
Když řeknete slovo „alchymie“, každému Čechovi a Češce se vybaví Rudolf II. a jeho alchymisté. Hrají ve vaší kolekci nějakou roli?
Kolekce navazuje i na toto téma, použila jsem alchymistické symboly na dekorativní detaily: náušnice, rukojeti kabelek, něco se bude promítat i na velké obrazovky. Ale jen velmi jemným způsobem. O mně je známo, že všechny moje modely jsou nositelné, nejsou jen tvůrčím počinem.
Vystudovala jste Akademii designu v Kyjevě, ale brzy na to jste se přestěhovala do Česka. Musela jste svoji tvorbu Češkám přizpůsobit?
Já v Česku žiju třicet let, přijela jsem sem prakticky hned po studiích. Takže můj styl se vyvíjel v České republice. Ale přesto si myslím, že jsou v mé tvorbě kořeny vidět, a to je důležité – uchovat si svou identitu, kterou každý z nás má.
Jak si Češky podle vás v módě vedou? Vypozorovala jste nějakou výraznou změnu za tu dobu, co jste v Česku?
Myslím si, že české ženy ocení kvalitu a kombinovatelnost věcí. Nechtějí být vyzývavé, ale zároveň si přejí mít něco originálního. I když se špatně mluví jen o Češkách, když jde o spoustu lidí s různými styly. Ale obecně tady převažuje decentnější styl, elegance. Poslední dobou se móda rychle mění, ale decentnost a odlišnost, to Češky podle mě nejlépe vystihuje.
Nemám ráda recyklované látky, protože pod takovým označením se často skrývá plast. Cením si přírodních materiálů, třeba i v nových úpravách.
Proměnil se za ty roky i váš přístup k módě? Světem rezonuje myšlenka udržitelné módy, jak se k ní stavíte?
Já si zakládám na ženskosti, tvořím pro ženy a chci, aby vypadaly jako ženy. Také jsem vždy chtěla udržet velmi vysokou kvalitu. Nemám ráda recyklované látky, protože pod takovým označením se často skrývá plast. Cením si přírodních materiálů, třeba i v nových úpravách. Také si myslím, že vymírá schopnost tvořit rukama. My šijeme ručně, ruční jsou i naše výšivky. Každý model je originál, což se snažím udržet za každou cenu, protože si myslím, že ve světě to už skoro není. Oblečení vyráběné někde v závodech je pro mě nezajímavá záležitost.
Vy sama umíte šít?
Během studia jsme měli různé předměty, konstrukci oděvu i šití, takže něco jsme samozřejmě ušili. Profesionálně se ale věnuju navrhování, kontroluju střihy, zkouším na modelkách nebo figurínách a šijí krejčové.
Ohlížíte se i na trendy, nebo preferujete nadčasovost?
Samozřejmě sleduju, kam se móda ubírá, a materiály nakupuju každý rok na veletrhu v Paříži, kde se určuje směr módy na několik let dopředu. Takže chtě nechtě se člověk takto inspiruje. Snažím se držet svůj vlastní rukopis, i když někteří lidé říkají, že když srovnají moje kolekce, tak nějaký vývoj tam je znát.
Kdysi jste se v rozhovoru svěřila, že ve vašem životě „se občas odehraje prudká otočka“, jako třeba ta, která vás donutila opustit kariéru tenistky a prosadit se v módě. Hrozí něco takového i teď?
Svoji práci miluju, ale přemýšlela jsem, že tato kolekce bude moje poslední. Během studií jsem dobře kreslila a mám ráda výtvarné umění. V některé okamžiky si dokážu představit, že bych se zabývala kresbou a malbou či práci s obrazy. Ale zatím dělám, co dělám, a baví mě to.
Co přesně vás tedy dovedlo k myšlence, že byste pověsila návrhářství na hřebík?
Vlastně si říkám pokaždé, že už to dál dělat nebudu. Je to velmi těžká práce, vysilující, je složité najít peníze, materiály, lidi, vůbec to všechno ustát. Ale pak to přejde a na defilé si řeknu: „Tak, už mám téma další přehlídky!“ Musím prozradit, že jedno už mě napadlo.
Prozradíte nám o něm něco víc?
Ne. (smích)
 Natali Ruden (52)
|
Neláká vás svět kosmetiky, parfémů? Je vcelku obvyklé, že návrhář dříve či později rozšíří svoje portfolio i o tyto výrobky.
Mě by to lákalo, ale musel by být nějaký obchodní partner, protože já sama už mám naplněnou kapacitu. Potřebovala bych odborníka, který by se tím zabýval. Ale lákalo by mě to velice.
Co bude podle vás hitem letošního roku? Co by nám nemělo chybět v šatníku?
Asi se nedá říct, že bude nějaký konkrétní hit. Dnes je móda velmi demokratická, každý si v ní najde to svoje. Důležité je, aby oděv odpovídal tomu, co člověk dělá, v jakém odvětví pracuje. Nemělo by se zapomínat, že šaty dělají člověka a v životě pomáhají prosadit sebe a své myšlenky. Ale třeba kůže se zase dostává do módy, nějakou dobu se nenosila skoro vůbec.
Nosíte i vy sama svoje modely?
Já nosím jenom svoje modely, celý život. Vytváříme oblečení od prádla až po kabáty. Možná jen boty nebývají moje.
Takže navrhujete i volnočasovou nebo domácí módu?
Samozřejmě. Lidé si mě spojují se společenskými modely, protože jsou víc vidět, ale u nás v butiku najdete celou škálu oděvů. Společenské šaty u nás kupují třeba operní divy, ale momentálně nejvíc prodáváme kostýmy, kabáty, kalhoty a koktejlky. Během covidu to byla spíš volnočasová móda.
Dá se obecně zhodnotit, kdo je vaše typická klientka?
Jsou to většinou ženy podnikatelky, ženy aktivnější a samostatné.
