Švédský deník Svenska Dagbladet v úterý uvedl, že spisovatel, který se proslavil trilogií Milénium a v roce 2004 podlehl infarktu, předal policistům 15 krabic dokumentů. Ty podle něj uvádějí do souvislosti zastřelení Palmeho s bývalým příslušníkem švédské armády, který byl údajně napojen na jihoafrické bezpečnostní služby.
Švédský novinář a spisovatel Stieg Larsson.
Larssonovy knihy se prodaly v počtu více než 75 milionů výtisků v 50 zemích. Nejnovější zpráva se stala mediální senzací ve Švédsku, kde podobně jako atentát na Kennedyho v USA vyvolala Palmeho smrt vlnu konspiračních teorií.
Palme, který byl otevřeným kritikem tehdejšího režimu apartheidu v Jihoafrické republice, byl zastřelen v centru Stockholmu, když se 28. února vracel s manželkou z kina. Za vraždu byl v roce 1989 odsouzen již dříve trestaný alkoholik a narkoman, který ale byl ještě téhož roku po odvolání pro nedostatek důkazů propuštěn. Policie se dočkala silné kritiky, že vyšetřování vedla špatným způsobem.
Švédský premiér Olof Palme
Švéd Bertil Wedin, kterého Larsson podezíral z vraždy, popřel, že by se na zločinu nějak podílel. Zástupkyně generálního prokurátora Kerstin Skarpová, která vede pokračující policejní vyšetřování vraždy, deníku Svenska Dagbladet řekla, že Wedin "není člověk, kterým bychom se v tomto okamžiku intenzivně zabývali". Wedinovo jméno nicméně není při vyšetřování žádnou novinkou a citovalo se již v 90. letech za značného zájmu médií o údajnou jihoafrickou stopu v případu.
Atentát na Palmeho přiměl řadu lidí k zahájení soukromého vyšetřování a Larsson byl jedním z nich. Někteří samozvaní detektivové dospěli k názoru, že smrt byla pečlivě připravenou sebevraždou, podle jiných šlo o práci zahraničních tajných služeb. Mezi údajnými viníky, kteří podle soukromých vyšetřovatelů měli zločin na svědomí, byli jmenováni mimo jiné kurdští separatisté, jihoafrická a jugoslávská tajná policie či švédské bezpečnostní složky.
Místo, kde byl zavražděn Olof Palme.
Všechny tyto regály zabírají jen spisy k vraždě Olofa Palmeho.
Sociální demokrat Palme zastával funkci předsedy švédské vlády v letech 1969 až 1976 a znovu mezi roky 1982 a 1986. Byl trnem oku konzervativcům doma i v zahraničí kvůli svým protikoloniálním názorům a kritice USA. Někteří tvrdili, že byl špionem ruské KGB.
