RECENZE: Beth Hartová a Joe Bonamassa jsou zase spolu a skvělí

Americká bluesrocková zpěvačka Beth Hartová vystoupí v pražském Foru Karlín už v listopadu. Kytarový mág Joe Bonamassa sice na své cestě Evropou Česko mine, fanoušci jej však zastihnou v březnu ve Vídni či Saské Kamenici. Spolu si je posluchači můžou užít už nyní.

Beth Hartová a Joe Bonamassa | foto: BethHart.com

Své síly spojili oba vyznavači bluesrocku potřetí, tentokrát na desce nazvané Black Coffee. A jde o album v mnoha ohledech staromilské.

Beth Hartová a Joe Bonamassa totiž postavili třetí společné album na fakticky stejném základu jako ta předchozí. Nejde o desku autorskou, tvoří ji covery písní velkých a slavných jmen. V minulosti využili písně Billie Holiday, Toma Waitse nebo skladby z repertoáru interpretů jako Aretha Franklinová či Louis Armstrong. A mnohých dalších.

Black Coffee

Autoři: Beth Hartová, Joe Bonamassa

Hodnocení: 70 %

Tentokrát Hartová s Bonamassou sáhli například po Give It Everything You Got od Edgara Wintera, která svou prýštící energií a přitom poměrně usedlým rytmem album otevírá. A také v mnohém určuje jeho zvuk. Je tu všechno, co známe z originálu – výrazné dechy, ostře znějící kytara, ale celek nabušený a vyleštěný k potěše ucha dnešního posluchače.

Začátek alba pulzuje energií, čtvrtá skladba v pořadí Lullaby of the Leaves však najednou zcela změní atmosféru. Hartová se tu pouští do odvážného „souboje“ s Ellou Fitzgeraldovou. Je těžké soudit velké dámy skvělých hlasů, každá se téhož partu zhostila po svém. Původní verze je více orchestrální, nová spíše klubová a jako celek rozhodně funguje. Podobně úspěšně dopadl i jazzový standard nazvaný Why Don’t You Do Right?

Obal alba Black Coffee

U písně Saved snad postačí prozradit jména autorů – Jerry Leiber a Mike Stoller. Tvůrci řady raných hitů Elvise Presleyho jako Hound Dog či Jailhouse Rock samozřejmě nemohli napsat nic jiného než řízný rokenrol a aktuální předělávka se z písně nesnaží dělat nic jiného.

Dohromady tu najdeme pěknou řádku různých žánrů, což často tvoří zásadní předpoklad k tomu, aby deska trvající tři čtvrtě hodiny jednoduše nenudila. Bonamassovi se navíc spolu s producentem Kevinen Shirleyem podařilo vytvořit moderně líbivý zvuk, v němž se přitom neztrácí podstata někdy i velmi historických skladeb.

Beth Hartová zpívá s maximálním nasazením a zní jí to skvěle, když trochu ječí v titulní skladbě i když je naopak swingově roztoužená. Black Coffee se příjemně poslouchá.