RECENZE: V lásce Zlatý podraz selhává, pod koši je naopak nejsilnější

Romance, sport, politika. Takzvaně „tři v jednom“ nabízí film Radima Špačka Zlatý podraz, který nese do kin prvky skutečné historie našeho basketbalu v letech 1938–51.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv

Díky bohu ctí režisér čistý tvar. Bez vysvětlivek a komentářů skočí Zlatý podraz rovnou do zápasu, který vyhlíží nečekaně autenticky, a do temné doby.

Právě v ní se nezaměnitelná kamera Vladimíra Smutného nadechne hned na úvod v krajině, jíž běží trenér a jeden z jeho mladých svěřenců. Jako každý den; dnes naposled.

Válku vůbec shrne film v několika úsporných obrazech, počínaje tajným večírkem v tělocvičně se swingem, náletem a klukovskou frajeřinou a konče výjevem z gestapa, po němž následuje pocta oběti. Stylová, tichá a docela uměřená; Špaček neždímá emoce násilím.

První poválečná výprava na evropský šampionát v Ženevě pak posadí do vlaku sestavu vesměs hezkých, slušných, dychtivých a nadšených mladíků, jejichž nevinnost se zábavně vyjímá v nevěstinci a urostlá pohlednost na palubovce pod koši. Zápasy ještě získávají na profesionální věrohodnosti a finále v rozhlasovém přenosu pěstuje přesnou směs napětí a dojetí jako vždycky, když se hraje se lvíčkem na prsou. Zkrátka Zlatý podraz zosobňuje klasickou epickou stavbu, v dnešní domácí kinematografii dost vzácnou.

Ale právě tady se vynoří i hlavní problém. Nejde o drobné doslovnosti, ať se týkají rozbité boty jednoho z hráčů, nebo zbytečné sexuální úchylky ústředního zlosyna, kterého výtečný Ondřej Malý dovede vystihnout bez berliček karikatury.

Zásadní potíž vyvstává s nadnárodní romancí hlavního hrdiny, kterého ztvárnil Filip Březina, a uprchlické tanečnice ze Lvova, již hraje Patrycja Volny. Milostná zápletka působí, jako by ji autoři scénáře Jakub Bažant, Kristina Nedvědová a Jiří Závozda dosadili do originálního sportovně-politického dramatu ryze účelově, podle kinařského pravidla, že „láska táhne“. Osudový vztah rozdělený železnou oponou už filmaře zlákal mnohokrát, od Rebelů ke Studené válce, a především podprahové jiskření uvnitř dvojice ze Zlatého podrazu se blíží nule. Možná i proto, že herečka je nositelkou jediného výrazu.

Jako hokej s Rusy

Od jejího vstupu na scénu včetně mile rozpačitých rodinných Vánoc se tok vyprávění lehce rozklíží. Popis doby se nadále drží střídmých, o to silnějších prvků, třeba nástup Lidových milicí vnímaný přes výlohu hodinářství naprosto stačí coby předzvěst nové nesvobody, ale loučení milenců zase dojem zkazí.

Zlatý podraz

65 %

Česko, 2018, 106 min

Režie: Radim Špaček

Scénář: Jakub Bažant, Kristina Nedvědová, Jiří Závozda

Hrají: Filip Březina, Ondřej Malý, Stanislav Majer, Patrycja Volny, Zdeněk Piškula, Jiří Roskot, Chantal Poullain-Polívková, Jaromír Dulava, Jan Hartl, Alena Mihulová, Simona Lewandovská, Jan Jedlinský, Jiří Vojta, Ihor Krotovych, Alan Weissabel, Jan Smetana, Petr Mareček, Jiří Štrébl, Karel Freund, Milan Aulický

Kinobox: 59 %

IMDb: 5.7

Z trojboje romantiky, politiky a sportu tedy vychází láska jako nejslabší a basketbal, ač u nás na rozdíl od Spojených států nemá fanouškovskou tradici na plátně ani mimo ně, jako naopak nejsilnější článek. Pařížské finále s povinným politickým závazkem, že „budeme druzí za Sovětským svazem“, znovu zážitek pozvedne náladou připomínající památnou hokejovou odvetu za ruskou okupaci; navíc mu nahrává tajemství, protože málokdo kromě odborníků ví, jak se tehdejší utkání vyvíjelo a co rozhodlo.

V samém závěru sice Zlatý podraz překročí zrádnou hranici mezi étosem a patosem, nicméně vedle řemesla vypráví s tak upřímným zaujetím, že unese pár procent navíc.